Na skalnatém výběžku Přilbového vrchu v Rychlebských horách, vysoko nad údolím Račího potoka, se nachází pozůstatky hradu, kterému dnes říkáme Rychlebský – dříve Reichenstein. Tato gotická pevnost se tyčí v nadmořské výšce 462 metrů, jen několik kilometrů jihozápadně od města Javorník v okrese Jeseník.

 

I když dnes hrad připomínají už jen ruiny, stále působí jako tichý strážce okolní divoké přírody. Historie hradu sahá až na přelom 13. a 14. století, kdy byl zřejmě vybudován k ochraně obchodní stezky vedoucí z Javorníku do Kladska. Kdo přesně jej založil a jak se původně jmenoval, to se nám bohužel nedochovalo – jméno „Rychleby" je novodobé a bylo převzato od okolního pohoří. Na přelomu 15. a 16. století byl hrad zbořen, údajně kvůli tomu, že sloužil jako útočiště loupeživým rytířům. Až v roce 1910 přišla snaha o jeho částečnou obnovu – upravena byla zejména věž, která dnes slouží jako romantická vyhlídka. Ale to, co dává tomuto hradu zvláštní atmosféru, nejsou jen jeho staleté zdi, nýbrž především legendy, které se kolem něj po staletí vyprávějí…

Zřícenina hradu Rychleby / foto Petr Matura

Tajuplné bubnování a Čertovy kameny

Na úpatí Rychlebských hor se nachází kámen, kolem něhož kolují podivné zvěsti. Lidé věří, že se z tohoto místa ozývalo hluboké bubnování vždy, když se blížila válka nebo nějaká jiná pohroma. Záhadné dunění se rozléhalo celým údolím a bylo považováno za zlověstné varování. Místní kámen dokonce nazvali Čertovy kameny a raději se mu obloukem vyhýbali.

Poklad ukrytý v magickém slově

Jedna z nejzáhadnějších pověstí se týká samotného názvu hradu. Podle dávné legendy byl původní název záměrně zapomenut – jednalo se prý totiž o magické slovo, které dokáže odhalit všechny poklady ukryté v Rychlebských horách. Toto tajemné slovo se údajně zjevuje jen jednou za rok, při letním slunovratu, kdy paprsky zapadajícího slunce osvítí kameny věže a na zlomek okamžiku na nich vykreslí podivné znaky či hieroglyfy. Dosud se však nikomu nepodařilo je rozluštit – věří se, že slovo se ukáže jen tomu, komu je to předurčeno osudem.

Zelený had a duchové hradu

Další známá legenda vypráví o zeleném hadovi se zlatým klíčem v tlamě, který údajně hlídá poklad ukrytý v sutinách hradu. Mnozí tvrdí, že slyšeli jeho sykot nebo ho dokonce i v poledním slunci zahlédli. V tu chvíli bylo však údajně nejlepší utéct, než had promluví. Jinak se člověk mohl ocitnout v pasti dávného kouzla. Na hradě se také zjevují duchové – mladá dívka jménem Marta a starý kněz, kteří se podle pověsti objevují v poledne mezi rozvalinami věže. Někdy mají jasnou podobu, jindy jsou to jen mlhavé obláčky kroužící nad hradbami. Kdo je spatří, může prý očekávat štěstí.

Krutý rytíř v zeleném

S hradem je spojena i temná pověst o rytíři Gernotovi. Ten, když zestárl, vyslal svého věrného sluhu Sidku k panovníkovi, aby požádal o nového správce hradu. Sluha byl však cestou přepaden rytířem v zeleném brnění, který se lstí vydával za nového kastelána. Původního správce vyhnal a na hradě nastolil hrůzovládu. Věznil lidi bez důvodu, unášel ženy a žádal o ruku urozenou dívku Martu. Když kněz odmítl uskutečnit svatbu proti dívčině vůli, nechal ho rytíř popravit a Martu uvěznil v hladomorně. Dívka ho proklela a nazvala ho zeleným hadem, který nikdy nenajde klid, dokud z hradu nezmizí kámen na kameni…

napsal Petr Matura

zdroje: hrady.cz, Irena Šindelářová: Průvodce po tajemstvích hradů, geocaching.com