Magazín | Doteky múzy

• 
  1922: Naděje

  Autor: Jana Lejčková Naděje Každý den snažím se držet své plané naděje Den co den bráním se svojí nemoci Přesvědčím sama sebe že se nic zlého neděje A že se dočkám pomoci Roztírám kapky rosy na okně Před bouřkou a blesky oči zavírám Poslouchám klokot vody na okně Cítím jak po minutách umírám Když ráno vstanu a nic se neděje Mám na sebe jen...

• 
  564. Hřích

  Hřích Kapka plna vody, jenž osud upustil do suchých hlubin beztvaré země. Spadla kapka zrna, jenž bez vláhy...

• 
  565. Rybářská

  Rybářská Snad ta kapka na tvých očích je jen třpytka, když se loučíš. Jenom splávek pro rybáře, který...

• 
  566. Rozpaky

  Rozpaky Předpovědi počasí oklamané lží podomních prodejců rosniček Podlouhlá ega zarývající nehty do...

• 
  567. Život v chaosu – zpověď

  Život v chaosu – zpověď Najednou všechno padá, země se bortí, mé JÁ se chvěje a tisíc otázek mne napadá... Je to venku...

• 
  568. V sadu

  V sadu Opuštěné lavičky Tichá blues Pro staleté stromy V korunách spí ptáci Vítr splétá Listí z léta ...

• 
  569. Kolik času zbejvá?

  Kolik času zbejvá? Píseň dlouhejch cest Hejna ptáků krouží nad námi, zpívaj si tu svou, mužský nechápou, plazí se za...

• 
  570. Kdo je to?

  Kdo je to? Na rtech drobky A špinavé trenky Ze kterých koukají Zaprané plenky Zoubků jen pár A já slzím...

• 
  571. Život

  Život Život není poezie, život je to, co se žije. Chceš ho schovat do básničky? Musíš přidat háčky,...

• 
  572. Chcela by som...

  Chcela by som... Tak veľmi by som chcela, nech jaro a lúče svetla preniknú do veľkých, do dolín, aby každú ťarchu...

• 
  573. Večerní meditace u zrcadla

  Večerní meditace u zrcadla Moje tvář škraboška z bláta krabatí se a vysychá Ty úžasné krémy co slibují závratné...

• 
  574. Babí léto

  Babí léto Slunce se ve větru v stříbrné šupiny mění, na hladině rybníka, je plné šupinek pro štěstí. K...

• 
  575. Mé rdění

  Mé rdění Mne k uzardění přimělo, když prohlížel jsem vzkazů řad, že ukojeno nebylo Tvé poezie chtění snad. ...

• 
  576. Aforismy III.

  Aforismy III. Děti stárnou a my z nich rosteme. Každý občas šlápne vedle, horší je to u toho, kdo málo chodí. ...

• 
  577. Vyznání

  Vyznání Chci tě mít za přítele, chci tě i jako chlapa do postele, chci tě někdy plná beznaděje. Chci si...

• 
  578. Takový je život

  Takový je život Živote, proč jsi tak krutý, vždyť lásce se poroučet nedá. Proč jsi chtěl, abych ho poznala, na první...

• 
  579. Jednou

  Jednou Až jednou Řekneš si Že slunce zase hřeje A úsměv pošimrá tě Pod nosem Ucítíš v tichu ...