Na první pohled to s ní na velké kulinářské dobrodružství nevypadá. Žlutá kukuřičná krupice, voda, sůl – a za chvíli máme v hrnci kaši. Jenže právě tady polenta teprve začíná. Můžeme ji nechat měkkou a krémovou, přidat máslo a sýr, nalít ji do formy a později opéct, nebo z vychladlé polenty nakrájet hranolky a upéct je pěkně dokřupava. Jedna nenápadná surovina tak zvládne být přílohou, rychlou večeří i zobáním k dipu.

 

Co vlastně kupujeme, když kupujeme polentu

Polenta je tradičně spojená především se severní Itálií, kde patří kukuřice a polenta spolu s máslem, sýry nebo masem k typickým surovinám tamní vydatnější kuchyně.

(fotografie vygenerována pomocí GPT)

U nás se pod názvem polenta nejčastěji setkáme s kukuřičnou krupicí určenou právě k přípravě kaše. A tady se vyplatí číst obal. Existuje klasická polenta, která potřebuje delší vaření, ale také předvařená neboli instantní, hotová za několik minut. Univerzální minutáž proto neexistuje – v tomto případě má opravdu smysl řídit se konkrétním výrobkem.

Základ je přitom až směšně jednoduchý: tekutina, kukuřičná krupice a sůl. Teprve potom přichází máslo, sýr, bylinky a všechno ostatní, čím jí chceme dodat chuť.

Z kaše nedělejme maltu

Kdo ochutnal polentu jen jednou a odnesl si vzpomínku na tuhou žlutou hmotu, možná jí nedal úplně spravedlivou šanci.

Čerstvá polenta může být krásně měkká a krémová. Hodí se tam, kde bychom jinak sáhli po bramborové kaši, rýži nebo knedlíku – především k jídlům s dostatkem šťávy. Výborně funguje s dušeným masem, houbami, rajčatovou omáčkou nebo pečenou zeleninou.

Při vaření ji přisypáváme do horké tekutiny postupně a mícháme, aby se nevytvořily hrudky. Pokud během vaření příliš zhoustne, není žádná tragédie – jednoduše přidáme trochu horké vody, vývaru nebo mléka podle toho, jaký výsledek chceme.

Na konci jí velmi sluší kousek másla a tvrdý vyzrálý sýr. Nemusí ho být mnoho. Polenta sama o sobě nemá agresivní chuť a právě proto snadno převezme chuť toho, co k ní přidáme.

Mimochodem, podobný princip můžeme využít místo běžné přílohy třeba k houbovému guláši. Houby a jemná kukuřičná polenta jsou kombinace, která se o omáčku rozhodně hádat nebude.

Uvařit, rozetřít, nechat vychladnout. A máme úplně jiné jídlo

A teď přichází to zajímavější.

Horká polenta je měkká. Jakmile ale vychladne, výrazně zpevní. To, co při prvním jídle fungovalo jako kaše, můžeme proto druhý den nakrájet.

Hotovou polentu stačí rozetřít do nižší nádoby nebo na plech do vrstvy vysoké zhruba dva centimetry, nechat ji vychladnout a uložit do lednice. Potom už se chová skoro jako pevné těsto.

Nakrájíme ji na trojúhelníky, kostky nebo silnější hranolky. Povrch můžeme lehce potřít olejem a kousky upéct v troubě nebo opéct na pánvi. Zvenku začnou zlátnout a vytvoří pevnější křupavou vrstvu, zatímco uvnitř zůstanou měkčí.

A najednou jsme od misky kukuřičné kaše úplně jinde.

Polentové hranolky jsou dobrý začátek pro nedůvěřivce

Jestli chcete polentu někomu představit poprvé, hranolky mají možná větší šanci na úspěch než samotná kaše.

Uvařenou polentu ochutíme solí, případně vmícháme trochu parmezánu, bylinek nebo pepře. Rozetřeme ji, necháme dobře ztuhnout a potom nakrájíme na hranolky. Ty lehce potřeme olejem a upečeme dozlatova.

Důležitá je jedna maličkost: neposílat do trouby polentu, která je ještě měkká a vlažná. Dobře vychlazená drží tvar podstatně lépe a s hranolky se pak snadněji pracuje.

Podávat je můžeme s jogurtovým dipem, česnekovou omáčkou, rajčatovou salsou nebo třeba vedle velké mísy salátu. Na rozdíl od klasických bramborových hranolků mají uvnitř jemnou kukuřičnou chuť a poněkud jinou strukturu.

A co když nechceme hranolky?

Tady začíná být polenta opravdu zábavná.

Vychladlou můžeme nakrájet na čtverce, opéct na pánvi a navrch dát dušené houby. Můžeme ji zapéct s rajčaty a sýrem, použít jako základ pod zeleninu nebo z ní udělat malé opečené kostky.

Krémovou variantu zase můžeme posunout pokaždé jiným směrem. Jednou přidáme parmezán, podruhé česnek a bylinky, potřetí třeba trochu másla a pečenou zeleninu.

A pokud chcete vyzkoušet polentu jako skutečně klasickou přílohu k masu, na Babinetu najdete také srnčí ragú, u kterého je polenta přímo doporučená mezi vhodnými přílohami.

Jednoduchý základ, se kterým můžete pokračovat dál

Pro první pokus není třeba vymýšlet složitý recept. Připravte polentu podle poměru a doby uvedené na obalu, protože jednotlivé druhy se v tomto liší. Do hotové kaše vmíchejte kousek másla a podle chuti trochu strouhaného tvrdého sýra.

Část snězte rovnou jako krémovou přílohu.

Zbytek rozetřete do nádoby a dejte vychladit.

Druhý den jej nakrájejte, potřete trochou oleje a upečte nebo opečte.

A právě v tom je polenta příjemně praktická. Není potřeba kvůli ní shánět nic zvláštního ani se učit složité postupy. Jednou ji podáme měkkou a krémovou třeba k houbám nebo masu, podruhé necháme zbytek vychladnout a druhý den ho opečeme nebo upečeme dokřupava.

Možná právě proto stojí za to dát téhle nenápadné kukuřičné příloze šanci. Umí totiž mnohem víc, než se na první pohled zdá.

 

 

Použité zdroje:

• redakce Babinet - napsala AP
• Italia.it – informace o polentě v kuchyni severní Itálie
• USDA Agricultural Research Service – polenta jako pokrm z vařené kukuřičné mouky či krupice
• receptář Babinet.cz