Vypěstovala jsem si křečové žíly sama, nebo jsem je zdědila po rodičích? Tuto otázku si klade mnoho žen. Křečové žíly se často považují za daň za věk, sedavé zaměstnání nebo dlouhé stání. Podle současné genetiky je ale jejich vznik složitější. U části lidí může hrát roli vrozená náchylnost, která ovlivňuje stavbu žilní stěny, funkci chlopní i reakci cév na mechanické zatížení.  

 

O tom, zda a kdy se křečové žíly (nebo jiné příznaky chronického žilního onemocnění) u člověka projeví a do jaké míry, rozhoduje souhra genetických vloh spolu s dalšími rizikovými faktory, například s těhotenstvím, obezitou, nedostatkem pohybu, dlouhým sezením nebo stáním. Rodinný výskyt křečových žil nebo jiných projevů chronického žilního onemocnění je častý a měl by být důvodem k větší pozornosti. „U běžných křečových žil nejde zpravidla o jeden „gen pro křečové žíly“, ale o souhru velkého počtu genetických variant, z nichž každá ovlivňuje riziko jen mírně. Společně ale mohou ovlivňovat stavbu žilní stěny, funkci chlopní, zánětlivou odpověď i reakci cév na mechanické zatížení,“ říká MUDr. Monika Koudová, MBA, vedoucí lékařka genetického programu Gennet.  

Genetický test běžné vyšetření nenahradí

V době, kdy jsou komerční genetické testy stále dostupnější, může být lákavé zjistit si „riziko křečových žil“ z DNA. Přestože genetický výzkum přináší nové poznatky o biologických mechanismech a predispozici ke chronickému žilnímu onemocnění, pro pacienta zatím neexistuje jednoduchý genetický test, který by spolehlivě předpověděl, zda se u něj chronické žilní onemocnění rozvine a jak bude probíhat. „V běžné klinické praxi zůstává zásadní klinické vyšetření u praktického lékaře, případně ultrazvukové vyšetření žil u angiologa. Důležité je zajít k lékaři včas. Člověk by měl zpozornět zejména tehdy, pokud se u něj objeví pocity těžkých nohou, noční křeče, viditelné křečové žíly, otoky, bolesti nohou nebo pokud se obtíže vyskytují v rodině,“ upozorňuje MUDr. Monika Koudová.  

Křečové žíly ve dvaceti? Máte to v genech

Křečové žíly se častěji objevují ve vyšším věku, ale u některých lidí se mohou projevit už kolem 20. nebo 30. roku života. To může být známkou výraznější genetické predispozice. „Časný vznik křečových žil může upozorňovat na závažnější genetickou dispozici, zejména pokud jsou změny oboustranné, rychle se zhoršují nebo se vyskytují u více členů rodiny. A také pokud jsou u pacienta nebo v jeho rodině přítomny i jiné klinické příznaky, například neobvyklé modřiny, tenká průsvitná kůže, lymfedém nebo závažné cévní nebo střevní komplikace. V takových případech dává smysl cílené genetické vyšetření zaměřené na dědičné poruchy pojiva, cévního či lymfatického systému,“ říká MUDr. Koudová a dodává: „Pro většinu lidí s běžnými křečovými žilami ale genetické vyšetření nutné není. Důležitější je včasné posouzení rizik praktickým lékařem a vyšetření žilního systému duplexní sonografií.“  

Existuje léčba šitá na míru podle genetické informace?

Chronické žilní onemocnění je dlouhodobé onemocnění, při kterém žíly nedokážou dostatečně odvádět krev z dolních končetin zpět k srdci, což může vést k pocitu těžkých nohou, otokům, bolestem nebo vzniku křečových žil. „U této diagnózy zatím léčba přizpůsobená genetickému profilu pacienta neexistuje. Genetický výzkum nám ale pomáhá lépe pochopit, proč onemocnění vzniká, a může v budoucnu přispět k vývoji nových možností léčby. Základem komplexní léčby proto stále zůstává osvědčená kombinace režimových opatření, kompresních punčoch a venofarmak – léků na zpevnění žilní stěny a zamezení tvorby žilního zánětu,“ vysvětluje MUDr. Monika Koudová.  

Nechce se vám hned běžet do ordinace? Využijte zdarma konzultaci s odbornými lékaři v online poradně na www.zilniporadna.cz.