Rohlík, chleba, máslo, sýr, šunka, marmeláda. K tomu káva nebo čaj a můžeme vyrazit. Na české snídani není nic špatného, jen se někdy vyplatí podívat za hranice a zjistit, že první jídlo dne může vypadat úplně jinak. Nemusíme přitom doma smažit anglickou snídani ani shánět suroviny, které využijeme jednou za rok. Vybrali jsme tři nápady z Turecka, Japonska a Mexika, z nichž se dá velmi snadno něco „ukrást“ i pro obyčejné všední ráno.

 

 

A rovnou jedna důležitá poznámka: ani v Turecku, Japonsku nebo Mexiku samozřejmě nesnídají všichni každý den totéž. Jde o pokrmy a kombinace, které patří k tamním snídaňovým tradicím, nikoliv o univerzální jídelníček celého národa.

(fotografie: Pixabay)

 

Turecko: Teplá snídaně nemusí znamenat hodinu u sporáku

Tradiční turecká snídaně umí být skutečně velkolepá. Na stole se mohou objevit sýry, olivy, rajčata, okurky, čerstvé bylinky, džemy, med, pečivo, čaj a samozřejmě vejce. Jednou z typických vaječných úprav je menemen – jednoduché jídlo připravované z vajec, rajčat a zelených paprik.

Právě menemen je část turecké snídaně, kterou můžeme bez problémů přenést i do české kuchyně. Nemusíme chystat stůl plný mističek. Na pánev stačí dát trochu oleje, nakrájenou papriku a rajčata, zeleninu nechat změknout a nakonec přidat vejce. Ta se mohou se zeleninou lehce promíchat, takže výsledkem není klasická omeleta, ale spíš šťavnatá vaječno-rajčatová směs. K tomu dobrý chleba a snídaně je hotová.

A co si z toho můžeme půjčit? Především zeleninu. K českým míchaným vajíčkům automaticky přidáváme šunku nebo slaninu, ale rajče, paprika, bylinky či trocha sýra dokážou udělat stejně dobrou službu.

Pokud vám podobná slaná snídaně vyhovuje, můžete využít i princip naší bramborové frittaty se zeleninou. Nemusí být vyhrazena jen obědu nebo večeři – menší porce se hodí také na vydatnější víkendové ráno.

 

Japonsko: Kdo řekl, že ráno musí být pečivo?

Tradiční japonská snídaně může Evropana na první pohled trochu překvapit. Japan National Tourism Organization ji popisuje jako několik menších částí, jejichž základem bývá rýže a miso polévka, doplněné například rybou, nakládanou zeleninou, tofu, mořskými řasami nebo vejcem. Zároveň ale upozorňuje, že ani v Japonsku neexistuje jeden jediný způsob, jak snídat – běžné jsou dnes i toasty, káva nebo rychlá jídla cestou do práce.

Nemusíme proto hned v sedm ráno grilovat rybu a shánět několik druhů japonských nakládaných příloh. Zajímavý je samotný princip: snídaně může být normální malé slané jídlo.

Domácí inspirace může být úplně jednoduchá. Trocha teplé rýže, vejce, zelenina a malá miska vývaru nebo jiné lehké polévky. Nejde o autentickou japonskou snídani, ale o převzetí jejího způsobu uvažování.

A to může být docela osvobozující. Nemáte rádi sladké kaše a po samotném rohlíku máte za chvíli hlad? Není žádné pravidlo, které by říkalo, že zelenina, rýže nebo polévka smějí na stůl až v poledne.

Právě tady je možná největší inspirace z celého našeho výletu: přestat dělit potraviny tak striktně na „snídaňové“ a „nesnídaňové“.

 

Mexiko: Vejce, tortilla a fazole nejsou jen večeře

Pokud se ráno budíte opravdu hladoví, zajímavou inspiraci nabízí Mexiko. Mezi tradiční mexické snídaňové pokrmy patří celá řada jídel s vejci – huevos rancheros, vejce s rajčaty a chilli, vejce s chorizem nebo chilaquiles. Častým doprovodem bývají tortilly a fazole.

Jedny z nejznámějších jsou huevos rancheros, tedy „vejce po rančersku“. Základní princip je překvapivě jednoduchý: tortilla, smažené vejce a rajčatová salsa; běžným doplňkem jsou také fazole.

A právě tady se nabízí další nápad použitelný u nás.

Praktická varianta pro všední ráno může být velmi jednoduchá: ohřát tortillu, navrch položit volské oko, přidat rajčatovou směs a pár lžic ochucených fazolí. Kdo má rád ostřejší chutě, přidá chilli, komu pálivé po ránu nesvědčí, klidně ho vynechá.

Fazole jsou navíc zajímavým způsobem, jak udělat ze snídaně skutečné jídlo a ne jen rychlou zastávku u lednice. V mexické kuchyni najdeme dokonce i velmi jednoduchá snídaňová jídla postavená prakticky jen na vejcích a fazolích.

Je to také dobrý způsob, jak využít načatou konzervu fazolí nebo zbytek tortill z předchozí večeře. A jestli chcete celý princip posunout ještě víc směrem k zelenině, na Babinetu najdete také domácí cuketové tortilly, které lze naplnit podle toho, co právě máte doma.

 

Co mají všechny tři snídaně společného?

Na první pohled skoro nic. Menemen je šťavnatá vaječná pánev, tradiční japonská snídaně může připomínat malý oběd a huevos rancheros zase staví na tortille, vejcích a výrazné rajčatové chuti.

Přesto se v jednom potkávají: snídaně nemusí být pokaždé pečivo doplněné jednou surovinou.

Můžeme do ní dostat zeleninu, využít zbytek uvařené rýže, otevřené fazole, poslední tortillu nebo kousek sýra. Nemusíme přitom kopírovat cizí kuchyni do posledního koření. Někdy úplně stačí převzít její nápad.

A možná právě to je na snídaních ze světa nejzajímavější. Ne že bychom od zítřka museli jíst jako v Tokiu, Istanbulu nebo Mexico City. Ale jednou za čas můžeme zjistit, že rajčata s vejci chutnají ráno stejně dobře jako večer a že zbytek rýže v lednici nemusí čekat na oběd.

A co vy? Patříte ráno k týmu chleba a rohlík, nebo si bez problémů dáte vejce, zeleninu, polévku či něco, co by jiný považoval spíš za oběd?

 

Zdroje:

• redakce Babinet - napsala AP
• GoTürkiye – Turkish Breakfast
• Japan National Tourism Organization – Breakfast Options to Fit Your Travel Plans
• Mexico in My Kitchen – Mexican Breakfast & Brunch Recipes a Eggs
• Serious Eats – Quick and Easy Huevos Rancheros
• Babinet.cz – vlastní databáze receptů