Stačí se podívat na zářijové pulty obchodů a tržišť. Vedle známé oranžové dýně Hokkaido se objevují světlé dýně máslové a velké žebrované dýně muškátové. Všechny můžeme péct, vařit i mixovat, přesto nejsou v kuchyni úplně zaměnitelné. Liší se chutí, strukturou dužiny, množstvím semínek i tím, zda budeme potřebovat škrabku. A právě správný výběr nám může ušetřit docela dost práce.

 

 

Hokkaido: nejméně práce a téměř univerzální použití

Pokud se vám při slově dýně jako první vybaví menší sytě oranžová koule, pravděpodobně myslíte právě Hokkaido. Její velkou výhodou je slupka, kterou při běžné tepelné úpravě nemusíme odstraňovat. Dýni stačí důkladně umýt, rozpůlit, lžící vydlabat semínka a vláknitou část a nakrájet. Slupka během vaření či pečení změkne spolu s dužinou.

(fotografie: Pixabay)

 

Dužina je poměrně pevná a Hokkaido se proto výborně hodí do krémových polévek, rizota, omáček, zeleninových směsí i na pečení. Nakrájené měsíčky stačí potřít trochou oleje, ochutit bylinkami a upéct jako jednoduchou přílohu.

A jestli chcete začít úplnou klasikou, na Babinetu najdete také naši rychlou dýňovou polévku. Jen je dobré vědět, že pokud do ní použijete právě Hokkaido, není nutné dýni předem loupat.

 

Máslová dýně: málo semínek a spousta dužiny

Máslovou dýni bezpečně poznáme podle protáhlého hruškovitého tvaru a světle béžové slupky. Kuchyňsky je velmi praktická také tím, že semínka a vláknitou část najdeme hlavně v širším spodním konci. Dlouhý „krk“ tvoří téměř celý pevná dužina.

Oproti Hokkaido má ale tužší slupku a při většině způsobů přípravy ji oloupeme. Nejjednodušší je oddělit užší část od kulatého spodku, teprve potom jednotlivé části oloupat a nakrájet. Pokud však dýni pečeme rozpůlenou, můžeme si loupání ušetřit – upečenou měkkou dužinu potom jednoduše vydlabeme ze slupky.

Máslová dýně má jemnou nasládlou chuť. Výborně funguje v polévkách a omáčkách, na pyré, pečená na plechu nebo v kari. Díky jemné chuti se dobře uplatní také ve sladké kuchyni, například v koláčích a dalších moučnících.

 

Muškátová: aromatická a často tak velká, že ji kupujeme po kusech

Muškátová dýně bývá na první pohled nápadnější. Často je velká, zploštělá a výrazně žebrovaná, takže se v obchodech můžeme setkat i s již ukrojenými částmi. Dužina je oranžová, nasládlá a aromatičtější než u některých jiných druhů.

Její slupka bývá tvrdá, proto ji před zpracováním zpravidla odstraníme. Muškátová dýně se hodí do krémových polévek a pyré, ale také do koláčů, kompotů, čatní, zapékaných jídel nebo kořeněných zeleninových směsí. Právě její výraznější chuť dobře snáší zázvor, chilli i aromatické bylinky.

Na Babinetu ji najdete například v trochu nečekané kombinaci v receptu na pečenou šunku se salátem z muškátové dýně a jablek.

 

Jak dostat dýni bezpečně pod nůž

U dýní není největším problémem samotné vaření, ale často první rozkrojení. Základem je velký skutečně ostrý nůž a stabilní prkénko. Tupým nožem musíme vyvíjet větší tlak a u tvrdé kulaté dýně se práce naopak stává méně bezpečnou.

Kulatou dýni nejprve rozdělíme na poloviny a semínka vydlabeme pevnou lžící. U máslové dýně si práci usnadníme oddělením užšího krku od kulaté spodní části. Velkou muškátovou je lepší postupně rozdělit na menší kusy, se kterými se dá bezpečně manipulovat.

A jeden drobný, ale důležitý trik: snažte se dýni krájet na přibližně stejně velké kusy. Při pečení či vaření pak změknou ve stejnou dobu a nebudeme mít na jednom plechu část dýně rozvařenou a část ještě tvrdou.

 

Celá dýně do lednice nepatří

Dobře vyzrálou a nepoškozenou dýni není potřeba automaticky ukládat do chladničky. Vhodnější je suché, vzdušné a spíše chladnější místo. České zdroje pro dlouhodobější skladování doporučují přibližně 10 až 16 °C. Dýně by měly zůstat suché, ideálně by se neměly navzájem dotýkat a čas od času je zkontrolujeme, zda se na některé neobjevuje měkké nebo plesnivé místo.

Typický vlhký studený sklep tedy nemusí být vůbec ideální. Mnohem lépe může fungovat suchá komora, chladnější chodba či jiná větraná místnost. Jak dlouho dýně vydrží, záleží na odrůdě, vyzrálosti i stavu plodu, takže sliby typu „vydrží určitě až do jara“ je lepší brát s rezervou.

Jakmile ale dýni rozkrojíme, situace se mění. Řeznou plochu chráníme před vysycháním a zbytek uložíme do lednice, kde jej spotřebujeme během několika dnů. Pokud víme, že to nestihneme, můžeme dužinu nakrájet na kostky nebo ji zpracovat na pyré a zamrazit.

 

Kterou tedy vzít domů?

Chcete-li co nejméně práce, sáhněte po Hokkaido. Nemusí se loupat a zvládne polévku, přílohu, rizoto i pečení.

Máslovou dýni oceníte ve chvíli, kdy chcete velký podíl čisté dužiny, jemnou chuť a základ na pyré, omáčku nebo sladké pečení.

A muškátová se vyplatí tam, kde chcete aromatičtější dýňovou chuť – do polévek, kořeněných jídel, koláčů, čatní nebo při zavařování.

Ve výsledku tedy neexistuje jedna „nejlepší“ dýně. Mnohem užitečnější je při nákupu vědět, co z ní chceme uvařit. Pak se může stát, že vedle obligátního Hokkaido dostane v našem košíku konečně šanci i máslová nebo pořádný kus dýně muškátové.

A která dýně vede ve vaší kuchyni?

 

Použité zdroje:

• redakce Babinet-napsala AP
• Apetit Online – průvodce druhy dýní a jejich zpracováním
• Apetit Online – bezpečné krájení a loupání
• iReceptář – skladování dýní
• ProŽeny.cz – skladování a druhy dýní
• Prima Fresh – Hokkaido a využití dýní 
• Česká televize – Herbář a recepty s dýní
• Babinet.cz – ověřené interní recepty