V lednu máme pocit, že je potřeba začít úplně znovu. Je po Vánocích, loudavý čas okupují inspirativní myšlenky na nějaký ten žádoucí restart a už to jede. S novým rokem pak přicházejí předsevzetí, plány a představa, že tentokrát už všechno zvládneme jinak. Možná po sté. Jenže? Na změnu vůbec nemusíme čekat až do zimy. Stejně dobrou příležitost nabízí září, kdy se po letním uvolnění vracíme k pravidelnému režimu a máme přirozenou chuť některé věci nastavit jinak. Proč tedy takovou možnost nevyužít?

 

Léto má na naše každodenní návyky trochu zvláštní vliv. Ráno se vstává později, večer se chodí spát podle situace, jídlo se řeší tak nějak za pochodu a pevný program si během dovolené bere zaslouženou pauzu. Dětem skončí škola, dospělí si vezmou volno a najednou není potřeba hlídat, kolik je hodin. Takový oddech nám prospívá, ano, jenže s příchodem září se všechno zase rozběhne. Ať chceme, nebo ne, budík zazvoní v obvyklou dobu, začíná škola, práce má zase svůj řád či směnový model a volné odpoledne už není až takovou samozřejmostí.

Byť se to zdá jako ponurá nevýhoda, konkrétně toto může být naopak zářijová výhoda jako vyšitá. Když se mění naše okolí a denní rytmus, nové návyky se často zavádějí přirozeněji a s mnohem menším úsilím. Nemusíme se snažit horko těžko vměstnat změnu do starého způsobu života, protože ten se právě tak jako tak přestavuje sám od sebe. Zářijový návrat proto nemusí znamenat jen konec prázdnin a konec všemu letnímu. Může být i docela nenápadným novým začátkem plným lehkosti a svěží energie.

Nová šance, nové nastavení

Když se vrátíme z dovolené, býváme někdy při nahodilé rekapitulaci překvapeni, jak odlišně jsme během ní vlastně fungovali. Najednou jsme měli čas na snídani, chodili jsme více pěšky, večer jsme neseděli u počítače a některé věci, které doma běžně považujeme za samozřejmé, jsme neřešili už vůbec. Samozřejmě není možné přenést dovolenkový režim do běžného pracovního týdne úplně celý. Můžeme se ale zamyslet nad tím, co z něj nám vyhovovalo a co bychom si chtěli ponechat.

Možná jste si během léta všimli, že vám dělá dobře pravidelná procházka, že se vám lépe usíná, když večer na chvíli odložíte telefon, nebo že nepotřebujete mít každý den naplánovaný od rána do večera. A přesně tyto postřehy mají větší cenu než dlouhý seznam předsevzetí, které stejně nedodržíme. Vůbec tedy nejde o to vytvořit si úplně nový život mrknutím oka, ale podívat se na ten současný a vybrat z něj jednu nebo dvě věci, které stojí za to změnit. Pak už je k akci jen kousíček.

Bezbolestný restart

Velká změna bývá lákavá právě proto, že působí jako jasný předěl. Od pondělí začnu cvičit, přestanu jíst sladké, budu chodit spát před desátou a konečně si udělám pořádek ve všech skříních. První dny může takové odhodlání fungovat skvěle. Problém přichází ve chvíli, kdy se k novému režimu přidá běžný život a člověk zjistí, že si na sebe naložil víc, než dokáže dlouhodobě udržet a unést.

U nových návyků proto často funguje pravý opak. Místo velkého předsevzetí si můžete vybrat jednu konkrétní věc, která je skutečně proveditelná. Třeba chodit několikrát týdně pěšky část cesty do práce, připravovat si večer věci na ráno nebo se po příchodu domů nedívat hned do telefonu. Zní to možná méně působivě než kompletní proměna životního stylu, ano, ale právě proto je větší šance, že u toho vydržíte. Velké cíle vzdáte hned při prvním neúspěchu. Tyhle dílčí krůčky ne.

Příležitost pro spánek

Jedním z návyků, které se přes léto snadno rozhodí, je spánek. Dlouhé světlé večery přímo vybízejí k tomu, abychom zůstali vzhůru déle, a když ráno nemusíme vstávat do práce nebo školy, pak už vůbec není důvod hlídat obvyklou hodinu. Po několika týdnech se ale návrat k rannímu vstávání může projevit únavou a pocitem, že nám den začíná o několik hodin dřív, než bychom si přáli. Září je tak vhodnou chvílí vrátit večeru určitý řád. Nemusí jít o žádný složitý rituál. Pomoci může podobná doba uléhání, méně času stráveného u obrazovek těsně před spaním nebo zmíněná obyčejná příprava věcí na další den, díky které nemusíme poslední hodinu večera řešit všechno, co jsme přes den nestihli. Ani pravidelný režim se přitom nebuduje za jediný večer. Důležitější než dokonalost je tedy určitá pravidelnost ruku v ruce s udržitelností.

Zkuste rekapitulaci

Při zářijovém návratu do běžného života se vyplatí položit si otázku typu: Co mi během léta vlastně dělalo dobře? A nemusí to být nic převratného. Někdo zjistí, že mu chyběl pohyb, jiný si uvědomí, jak příjemné bylo mít každý den chvíli úplně bez povinností. Pro někoho může být důležité obyčejné společné jídlo bez telefonů, pro jiného pravidelný kontakt s přáteli, na který během pracovního roku tolik času nezbývá.

Poctivá odpověď na tuhle otázku může být mnohem lepším začátkem než přemýšlení nad tím, co všechno bychom měli dělat lépe. Pokud totiž víme, co nám chybí, máme mnohem konkrétnější představu o tom, jaký návyk chceme vytvořit. A nemusí být zaměřený jen na výkon. Novým návykem může být pravidelný pohyb stejně tak dobře jako večer, kdy nebudeme nic dohánět a prostě si dovolíme mít chvíli klid. I to může být krok kupředu směrem, který nám bude blahodárný a prospěšný.

Změna se netýká jen vás

Zářijový restart má oproti lednovým předsevzetím ještě jednu výhodu. Změna rytmu se netýká jen nás samotných. Po prázdninách se mění tempo celé domácnosti. Děti nastupují do školy, začínají kroužky, vracejí se pravidelné pracovní povinnosti a kalendář se znovu plní. Zdá se to jako zanedbatelná drobnost, ale i proto se některé nové návyky dají navázat na věci, které už v září stejně děláme. O to je celá problematika snazší, jen si to neuvědomujeme.

Pokud například ráno všichni odcházejí z domu v podobnou dobu, může být jednodušší připravit si věci už večer. Když se děti vracejí ze školy, může vzniknout nový společný rituál, třeba krátká procházka nebo společné jídlo. A pokud se po dovolených znovu rozbíhá pracovní kolotoč, může být užitečné nastavit si hranici mezi prací a volným časem. Ne na konto toho, abychom všechno zvládli dokonale a bez rezerv. Naopak. Aby se pěkně pozvolna upustilo od toho, že máte povinnosti namačkané do celého dne. To je něco, od čeho je více než žádoucí upustit. Psychika, tělo i mysl, to všechno si vyzkouší úlevu, která možná nebyla ve hře už příliš dlouho.

Není potřeba čekat na pondělí, ani na leden

Na září je sympatické právě zrovna to, že nepůsobí jako úplně uměle vytvořený začátek. Změna přichází tak jako tak. Ať chceme, nebo ne. Ať se o to zapříčiníme, či nikoliv. Ať souhlasíme, nebo ne. Prázdniny prostě skončily, počasí se pomalu mění, děti jedou nový školní rok a my se k tomu, co jsme přes léto na chvíli odložili, vracíme. Nemusíme proto hledat další důvod, proč začít něco dělat jinak. Stačí jednoduše využít ten, který už máme. A to už je vskutku výživná půda pro nenásilnou změnu a zavedení nových, prospěšných návyků.

A stejně jako u lednových předsevzetí, ani tady není potřeba chtít všechno najednou. Pokud se rozhodnete změnit jeden (zlo)zvyl, který vám dlouhodobě vadí, a opravdu ho postupně do běžného dne zařadíte, máte z poloviny vyhráno. Zářijový restart tedy v přeneseném slova smyslu vůbec nemusí znamenat NOVÝ ČLOVĚK, NOVÝ JÍDELNÍČEK, NOVÝ ŠATNÍK, NOVÁ PERMICE DO FITKA. Může to být jen obyčejné rozhodnutí, že si po návratu z léta některé věci nastavíte o něco lépe. Na nový rok proto zapomeňte a využijte energii září teď hned.  

napsala Bára Klímová

Zdroje: 

https://www.therr.app/blog/2026/9_6_2026_september_reset_new_habits.html

https://www.nytimes.com/2026/09/04/well/september-goals-fresh-start.html

https://gretchenrubin.com/articles/why-september-is-the-other-january-how-to-take-advantage-of-this-clean-slate/

https://unplugged.rest/blog/september-reset

https://www.discoveryjournal.co.uk/post/why-september-feels-like-a-fresh-start-even-more-than-january

Použitá fotografie: Generováno pomocí AI / ChatGPT