Září může na zahradě působit jako začátek konce sezony. Ve skutečnosti je ale stále co sklízet, vysévat, sázet i připravovat na zimu. Právě teď se také rozhoduje o tom, jak dobře zahrada zvládne chladné měsíce a v jaké kondici se na jaře probudí. Co ještě stihnout, radí zahradnice Míša Brabcová.

 

Zelenina a bylinky: sklízet, ale také ještě sít

Září je především měsícem sklizně. Ze záhonů postupně mizí rajčata, cukety, dýně, tykve, brambory a další teplomilná zelenina. Pokud hrozí první mrazíky, je lepší citlivé plodiny sklidit včas. U rajčat nemusí být všechny plody při sklizni dokonale červené – část z nich může dozrát i mimo rostlinu.

Září v zahradě / Unsplash.com

• U dýní a dalších zimních tykví se vyplatí počkat, až jsou dostatečně vyzrálé a slupka zpevní. Při sklizni je důležité plody nepoškodit, protože poranění zkracuje jejich skladovatelnost.
• Brambory sklízíme podle odrůdy a stavu natě, ale samotné žloutnutí natě není jediným vodítkem. Po sklizni je důležité hlízy nechat oschnout, vytřídit poškozené kusy a uložit je do chladu, tmy a dobře větraného prostoru.
• Na prázdné záhony nemusíme jen rezignovaně čekat do jara. „Na záhony po zelenině můžeme ještě dosít zelené hnojení – jetel, vikev nebo třeba hořčici. Do půdy je zapravíme ještě letos, nebo raději až na začátku jarní sezóny, aby byla půda přes zimu pěkně zakrytá. Zelené hnojení vrátí půdě ztracené živiny, které z ní hladová zelenina během svého vegetačního období vysála. Po zarytí biomasy nezapomeňte na zálivku s probiotiky – postarají se o rychlejší rozpad organické hmoty,“ radí zahradnice Míša Brabcová.
• Výsev zeleného hnojení má smysl i z dalšího důvodu. Vegetace pomáhá chránit půdu před erozí a současně ji udržuje zakrytou v době, kdy už na záhonu nic nepěstujeme. Podobné podzimní výsevy doporučují i současné zahradnické kalendáře.
• Ještě můžeme vysévat některé rychle rostoucí plodiny pro podzimní sklizeň a připravit také výsevy na přezimování. Hodí se například polníček, zimní saláty nebo špenát. V září se také vysazují ozimé cibule.
• U bylinek nastává čas rozhodnout, které necháme venku a které si přeneseme domů. Bazalku čekají první chladné noci, takže pokud ji chceme zachovat, můžeme část rostlin přestěhovat do nádoby. Přebytek bylinek lze usušit, zamrazit nebo zpracovat například do pesta.

Ovoce: co nesníme hned, musíme dobře uskladnit

Jablka, hrušky a švestky patří mezi hlavní zářijovou sklizeň. U ovoce určeného ke skladování je důležité zacházet s ním opatrně. Potlučené, prasklé nebo napadené plody bychom neměli dávat mezi zdravé kusy. Poškozené ovoce je lepší co nejdříve zpracovat na mošt, kompot, pyré nebo ho jednoduše sníst. Zdravé plody určené ke skladování uložíme do chladného, tmavého a dobře větraného prostoru a pravidelně kontrolujeme.

U jablek a hrušek přitom není potřeba řídit se pouze kalendářem. Správný okamžik sklizně závisí také na odrůdě a zralosti plodů. Jedním z praktických znaků je, že zralý plod jde při lehkém pootočení snadno oddělit od větve. Dozrávají také šípky, aronie, rakytník, jeřabiny nebo vlašské ořechy. U ořechů je před uložením zásadní důkladné proschnutí.

A pokud pěstujete ostružiny, není nutné sklízet všechny plody najednou. „Sklizeň ostružin nemusíme uspěchat – pokud nás přepadnou první mrazíky, stačí jen keřík zakrýt netkanou textilií a počkat si, až budou plody pěkně černé a sladké. Odplozené ostružiníky odstraníme a nové vyvazujeme k opoře,“ radí zahradnice Míša Brabcová. Po sklizni maliníků a ostružin je také vhodné věnovat pozornost starým odplozeným výhonům. U ostružin se odstraňují staré pruty a nové se vyvazují k opoře, aby se rostlina zbytečně nezahušťovala.

Stromky si připravte už v září

Pokud plánujete na podzim vysazovat nové ovocné stromky nebo keře, můžete si místo připravit už nyní. Zvlášť pokud je půda tvrdá nebo jílovitá, vyplatí se připravit stanoviště s předstihem. Podzimní výsadba je obecně vhodná v době, kdy už není půda přesušená letním horkem, ale ještě není promrzlá. Konkrétní termín se samozřejmě řídí počasím a stavem půdy.

Okrasná zahrada se připravuje na jaro

Zatímco některé letničky končí, září přináší ideální příležitost přemýšlet o tom, jak bude zahrada vypadat příští jaro. Začínají se sázet jarní cibuloviny. Tulipány, narcisy, krokusy nebo ladoňky potřebují čas na vytvoření kořenů ještě před zimou. Proto není nutné čekat až na říjen. Současně je právě září vhodným obdobím pro zahájení výsadby jarních cibulovin.

Září je také vhodné pro výsadbu některých trvalek. Půda bývá po létě ještě teplá a při příchodu podzimních dešťů mají nové rostliny lepší podmínky pro zakořenění.

Jiřiny stále mohou být ozdobou zahrady i vázy. Pravidelné odstraňování odkvetlých květů podporuje další kvetení. Podobně můžeme pokračovat také u růží a dalších pozdně kvetoucích rostlin. S podzimním úklidem ale není potřeba spěchat úplně všude. Suché stonky některých trvalek mohou přes zimu sloužit jako úkryt pro drobný hmyz a jejich semena jako potrava pro ptáky. Odstraňovat bychom měli především nemocné nebo zahnívající části rostlin.

Trávník ještě rozhodně nekončí

„Poslední sekání trávy v září“ je jedna z rad, kterou bychom už letos neopakovali. Trávník se seká podle počasí a růstu trávy – pokud dál roste, není důvod sekačku odkládat jen proto, že začal podzim. Naopak právě září je vhodné pro jeho podzimní obnovu. Místa, kde tráva přes léto prořídla nebo úplně zmizela, můžeme dosejt. Před výsevem je vhodné odstranit odumřelou trávu a půdu připravit. Při sekání je lepší nenechávat trávník příliš nízký. Vyšší tráva v září lépe zvládá poslední teplé a suché období. A co vertikutace? Ta může být užitečná tam, kde se vytvořila silná vrstva stařiny nebo mech, ale není potřeba ji dělat automaticky každý rok na každém trávníku. Záleží na jeho stavu. Také s hnojením je potřeba zacházet rozumně. Pokud trávník vyžaduje podzimní výživu, vhodnější je přípravek určený pro podzimní období. Naopak pozdní dávky dusíku mohou podporovat příliš měkký růst, který je citlivější na zimní podmínky.

Skleník před zimou nezanedbejte

Ve skleníku pokračuje sklizeň rajčat, paprik a dalších pozdních plodin. Zároveň je vhodné postupně odstraňovat rostliny, které už dosloužily, a připravovat prostor na podzimní a zimní pěstování. Září je také dobrý čas skleník pořádně vyčistit. Odstranění rostlinných zbytků a vyčištění konstrukce a skel pomáhá omezit množství škůdců a chorob, které by mohly přežít do další sezony. Pokud pěstujete jahody nebo jiné rostliny, které budou ve skleníku přes zimu, sledujte noční teploty a podle počasí je chraňte.

Pokojovky už pomalu volají po návratu

Rostliny, které trávily léto venku, bychom měli před návratem do interiéru důkladně prohlédnout. Na listech, stoncích i v substrátu mohou být škůdci, kteří by se po přestěhování rychle rozšířili mezi ostatní pokojové rostliny. S návratem není potřeba čekat na první mráz. U citlivějších druhů je lepší reagovat podle nočních teplot a aktuální předpovědi. Po přestěhování zároveň postupně omezujeme zálivku. S ubývajícím světlem totiž pokojové rostliny obvykle spotřebují méně vody. Přemokření substrátu v chladnějším období může být větší problém než mírné přeschnutí.

Kompost se na podzim začne plnit

Září je ideální chvíle připravit kompost na příval podzimního materiálu. Přibude tráva, listí, zbytky rostlin i další organický materiál. Základem je střídat vlhčí „zelený“ materiál s hrubším a sušším „hnědým“ materiálem. Posekaná tráva se nemá dávat do kompostu v příliš silné vrstvě, protože může vytvořit mokrou a špatně provzdušněnou hmotu. Pozor také na nemocné rostliny. Do domácího kompostu není vhodné dávat nemocný rostlinný materiál, protože běžný kompost nemusí dosáhnout teploty potřebné k likvidaci patogenů. Padající listí není odpad. Pokud je zdravé, můžeme ho po rozdrcení přidat do kompostu nebo využít jako součást listovky.

Balkon ještě nemusí být bez květů

Muškáty, petúnie, surfinie a další balkonové rostliny mohou při příznivém počasí kvést i v září. Pravidelně odstraňujeme odkvetlé květy a suché či nemocné části. U citlivějších rostlin už ale sledujeme předpověď. Fuchsie, některé subtropické druhy a další choulostivé rostliny je vhodné před výrazným ochlazením přestěhovat na chráněné místo. Stejně jako u pokojovek platí, že před zazimováním je důkladně prohlédneme kvůli škůdcům a chorobám.

Co ještě stihnout před podzimem?

Září je také vhodné na několik zdánlivých drobností, které nám mohou na jaře ušetřit práci:

• odstranit plevel dříve, než vytvoří další semena,
• připravit záhony pro podzimní výsadbu,
• opravit kompostér,
• vyčistit skleník,
• zkontrolovat zahradní nářadí,
• připravit nádoby na zachytávání dešťové vody,
• průběžně sbírat spadané listí,
• zkontrolovat skladovací prostory pro ovoce a zeleninu.

A pokud máme zahradu u lesa, začíná také hlavní houbařská sezona. Lesní houby ale na zahradě jednoduše „nevypěstujeme“ jen tím, že jejich podhoubí umístíme do půdy. Mnoho druhů žije v mykorhizním vztahu s konkrétními dřevinami a bez jejich kořenů se jejich životní cyklus neobejde.

Září tedy rozhodně není měsícem, kdy bychom měli zahradu zavřít a čekat na jaro. Je to spíš období sklizně, úklidu, posledních výsevů a příprav. A právě teď můžeme udělat řadu věcí, které se nám vrátí na jaře v podobě zdravější půdy, silnějších rostlin a méně práce.

Zdroje: redakce, zahradnice Míša Brabcová, https://extension.umn.edu/about/our-stories/news/yard-and-garden-news/september-garden-checklist, https://www.rhs.org.uk/advice/in-month/september/jobs