Babí léto patří k nejpříjemnějším obdobím českého podzimu. Rána už bývají chladná, dny se krátí a příroda se pomalu zbarvuje do podzimních odstínů, přesto se slunce na několik dnů znovu opře do krajiny a připomene nám léto. Ve vzduchu se navíc objevují jemná stříbrná vlákna, která se zachytávají na trávě, keřích i oblečení. Právě s nimi je spojena jedna z teorií, proč se tomuto období říká babí léto.

 

Kdy vlastně začíná babí léto?

Přesné datum neexistuje. Babí léto není kalendářní období, ale meteorologický jev, který se ve střední Evropě objevuje nejčastěji v září a na začátku října. Český hydrometeorologický ústav ho popisuje jako období suchého, málo větrného, slunečného a přes den nezvykle teplého počasí. Typickým kontrastem jsou chladné noci, ranní mlhy a postupně také první mrazíky.

Babí léto se blíží / Unsplash.com

Nejčastěji se u nás tento typ počasí objevuje v poslední zářijové dekádě a na začátku října. V některých letech může trvat jen několik dnů, jindy se příjemné teplo protáhne na delší dobu. Důvodem bývá rozsáhlá tlaková výše, která přináší stabilnější počasí a často také teplejší vzduch. Jasná obloha zároveň umožňuje během noci výrazné ochlazování zemského povrchu. Proto mohou být rozdíly mezi ranní a odpolední teplotou v tomto období překvapivě velké.

Přes den skoro léto, ráno už podzim

Právě tento kontrast je pro babí léto typický. Ráno můžete vyrazit ven v kabátu a odpoledne mít pocit, že se léto ještě nechce vzdát. Jasná obloha totiž přes den umožňuje slunečnímu záření výrazně ohřívat zemský povrch. V noci ale teplo rychle uniká a teploty mohou klesnout velmi nízko. S přibývajícím podzimem se proto častěji objevují také mlhy a ranní mrazíky. Není tedy nic zvláštního na tom, když je ráno tráva pokrytá rosou a člověk si bere teplejší bundu, zatímco odpoledne už slunce láká k posezení venku.

A proč se mu říká právě babí léto?

Na první pohled by se mohlo zdát, že odpověď je jednoduchá. Ve skutečnosti ale původ názvu není jistý a existuje několik různých teorií. Jedna z nejznámějších souvisí právě s jemnými vlákny, která na podzim poletují vzduchem. Mohou připomínat dlouhé stříbrné vlasy starých žen, a odtud se mohl odvíjet název babí léto. Tento výklad uvádí také Ústav pro jazyk český.

Další vysvětlení pochází od Karla Jaromíra Erbena. Podle něj může jít o obraz „zestárlého léta“ – tepla už není tolik jako v plném létě, podobně jako ho má podle tohoto přirovnání stará bába. A existuje ještě jeden překvapivý výklad. Josef Jungmann spojoval název s lidovým označením Plejády, hvězdokupy v souhvězdí Býka, které se označovaly také jako „Baby“. Takže ani po staletích vlastně nemáme jedinou definitivní odpověď.

Stříbrné nitky nejsou obyčejné pavučiny

Když se na podzim při procházce objeví na trávě nebo keřích množství jemných vláken, nemusí jít o klasické pavučiny, jaké známe z koutů domů. S babím létem jsou spojována především vlákna, která využívají mladí pavouci k přesunu vzduchem. Pavouk vyleze na vyvýšené místo, vypustí hedvábné vlákno a při vhodných podmínkách se nechá unášet vzdušnými proudy. Tento způsob pohybu se označuje jako vzdušné šíření neboli balónování. Právě proto můžeme někdy vidět dlouhá vlákna natažená mezi stébly trávy, větvemi nebo keři. Sluneční paprsky je osvítí a na okamžik vypadají jako drobné stříbrné nitě rozhozené po krajině. A právě jejich vzhled pravděpodobně přispěl k poetickým představám, které se kolem babího léta vytvořily.

Naši předkové v nich viděli přízi Panny Marie

Lidová představivost si s jemnými vlákny poradila po svém. V některých tradicích se jim říkalo například „příze Panny Marie“. Existovala představa, že stříbrné nitky jsou zbytky pláště, který při svém odchodu do nebe zanechala Panna Maria. S vlákny se spojovaly také různé pověry. Jedna z nich například říkala, že člověk, kterého babí léto při procházce zachytí, bude mít štěstí. Dnes už samozřejmě víme, že za tímto kouzelným podzimním úkazem nestojí žádné nadpřirozené síly, ale pavouci a jejich hedvábná vlákna. Romantika se tím ale z krajiny rozhodně vytrácet nemusí.

Svatý Václav je patronem babího léta

V české lidové tradici je s babím létem silně spojen svatý Václav, jehož svátek připadá na 28. září. Období kolem tohoto data se označuje také jako svatováclavské léto. Lidová tradice ho vnímala jako první výraznou část babího léta. Naši předkové samozřejmě neměli k dispozici dnešní meteorologické modely. Počasí proto sledovali prostřednictvím dlouhodobých zkušeností a zapisovali je do pranostik.

Jedna z nejznámějších říká:

„Na svatého Václava babí léto nastává.“

Další pranostiky už naznačují, že příjemné podzimní teplo nemusí trvat věčně:

„Přijde Václav – kamna připrav.“

Nebo:

„Po svatém Václavu beranici na hlavu.“

Babí léto má i své „pokračování“

Lidové členění podzimu bylo podstatně podrobnější, než bychom možná čekali. Po svatováclavském létě se podle některých tradic hovoří o tereziánském létě, spojovaném se svátkem svaté Terezie 15. října. Toto období už bývá chladnější, s kratšími slunečnými dny, hustšími mlhami a častějšími mrazy. Nejde však o přesné meteorologické termíny. Jsou to především součásti lidové meteorologie a tradic, které se v různých oblastech mohly lišit.

Užijme si ho, dokud trvá

Babí léto je vlastně krátkým předělem mezi dvěma světy. Léto už definitivně končí, ale podzim ještě neukázal svou chladnější tvář v plné síle. Ráno se zvedá mlha, tráva je studená a večer přichází rychleji. Přes den ale slunce dokáže krajinu na několik hodin znovu rozzářit.

A tak možná stojí za to využít každý takový den. Vyrazit na procházku, sednout si na zahradu s kávou, projít se barevným parkem nebo jen chvíli pozorovat, jak se ve slunci třpytí jemná vlákna pavučin. Právě v tom je kouzlo babího léta. Nepředstírá, že léto ještě neskončilo. Jen nám na chvíli dovolí si ho znovu připomenout.

Zdroje: redakce, Český hydrometeorologický ústav – informace o meteorologickém charakteru a příčinách babího léta, Ústav pro jazyk český AV ČR – původ pojmenování „babí léto“ a jednotlivé etymologické teorie, https://www.ceskezvyky.cz