S návratem dětí do školních lavic řeší rodiče nákup nové školní výbavy. Zatímco výběru aktovky věnují velkou pozornost, přezůvky často zůstávají stranou. Děti v nich přitom tráví podstatnou část dne a nevhodná obuv může ovlivnit nejen vývoj chodidla, ale také postavení kolen, kyčlí a celé páteře. Fyzioterapeut radí, na co se při výběru přezůvek zaměřit, proč se vyhnout klasickým pantoflům a jak podpořit zdravý vývoj dětských nohou.

 

Dětské chodidlo se dynamicky vyvíjí a jeho klenba se formuje po celou dobu růstu. Školní přezůvky tak představují zásadní prvek každodenní zátěže. „Dítě v přezůvkách nachodí kilometry po tvrdých chodbách a tráví v nich pět i více hodin denně. Pokud bota neposkytuje správnou oporu nebo omezuje přirozenou hybnost prstů, tělo si začne vytvářet kompenzační mechanismy, které vedou k vadnému držení těla nebo přetěžování kloubů,“ upozorňuje fyzioterapeut Mgr. Alfréd Heckel z Nemocnice AGEL Český Těšín.

Fyzioterapeut Alfréd Heckel doporučuje vhodnou obuv do školy / foto se svolením  Nemocnice AGEL Český Těšín

Anatomický prostor a správný nadměrek

Základním předpokladem zdravého vývoje je dostatek místa ve špičce boty. Prsty potřebují prostor pro vějířovité rozvinutí při došlapu i odrazu. „Bota nesmí prsty stlačovat k sobě ani je nutit do nepřirozené polohy. Zároveň je nutné hlídat nadměrek – tedy volný prostor před nejdelším prstem, který by měl činit přibližně 1 centimetr. Zásadní chybou je kupovat boty s nadměrkem výrazně větším s vidinou, že déle vydrží. Příliš velká bota nutí dítě k nepřirozenému úchopu prsty, aby mu nesklouzávala, což vede ke křečovitému napětí svalů plosky,“ vysvětluje Mgr. Heckel.

Dětská noha roste skokově, proto je vhodné velikost obuvi kontrolovat každé 2 až 4 měsíce, a to vždy ve stoje při plném zatížení obou končetin.

Pevná pata versus otevřené pantofle

Z fyzioterapeutického hlediska představují nejrizikovější volbu nazouváky a otevřené pantofle bez fixace paty. „Pokud bota nedrží pevně na patě, dítě při každém kroku instinktivně krčí prsty, aby botu udrželo na noze. Tím se vyřazuje správný odval chodidla a narušuje se stereotyp chůze. Pro školáky na prvním stupni jednoznačně doporučuji uzavřenější obuv nebo sandálový typ s pevným opatkem a páskem přes nárt, například na suchý zip, který zvládnou bezpečně obsloužit,“ doporučuje fyzioterapeut.

Podrážka školních přezůvek by měla tlumit tvrdé dopady, ale zároveň umožnit chodidlu číst terén a pracovat. Ideální je podešev, která je flexibilní především v přední třetině (v místě ohybu prstních kloubů) a torzně stabilní uprostřed. Podrážka by měla být zároveň protiskluzová a certifikovaná jako nešpinící (non-marking), aby vyhověla požadavkům škol na bezpečnost a čistotu podlah.

Kdy je nutná ortopedická vložka?

Rodiče často řeší, zda preventivně pořizovat obuv s ortopedickým tvarováním. Fyzioterapeut však varuje před unáhleným používáním pasivních opor bez doporučení lékaře či specialisty. „Dětská noha má v určitém věku přirozeně plochý vzhled kvůli tukovému polštářku a postupnému dozrávání vazů. Pasivní ortopedická vložka není univerzální lék – pokud není indikována specialistou, může naopak svaly chodidla oslabit, protože za ně přebírá práci,“ vysvětluje Heckel.

Pokud dítě individuální ortopedické vložky již má, je třeba při nákupu přezůvek ověřit, že má obuv dostatečnou hloubku a ideálně vyjímatelnou původní stélku, aby vložka nezpůsobila tlak na nárt a prsty.

„Správně zvolená přezůvka má sloužit jako ochrana a opora, ale zdraví chodidla staví na aktivní práci svalů. Kombinace padnoucí obuvi a pravidelného přirozeného pohybu je pro dětské tělo tou nejlepší investicí do budoucna,“ uzavírá Mgr. Alfréd Heckel.

Zdroj: Mgr. Alfréd Heckel z Nemocnice AGEL Český Těšín