Možná vás její název nejprve trochu zarazí. Hadrová polévka totiž nezní zrovna jako něco, na co by člověk dostal chuť. Jakmile ale zjistíte, co se za podivným pojmenováním skrývá, všechno začne dávat smysl. Jde o jednoduchou, sytou polévku s vejci, jíškou a kmínem, jejíž předloha pochází z kuchařky vydané už v roce 1901. Patří mezi zapomenuté recepty, které připomínají, že strava našich předků stála především na dostupných surovinách, šetrnosti a schopnosti vykouzlit dobré jídlo téměř z ničeho.

 

 

Když polévka nebyla jen začátek oběda

Dnes si pod polévkou často představíme první chod před hlavním jídlem. V minulosti ale mohla jedna pořádná miska zastat mnohem důležitější roli. Základ tvořily běžné a levné suroviny, které byly právě po ruce – mouka, sádlo, vejce, kmín, zelenina, bylinky nebo starší pečivo. Maso se na stole neobjevovalo zdaleka tak samozřejmě jako dnes.

(redakce Babinet - generováno pomocí GPT)

 

Právě proto dokázaly hospodyňky využít prakticky všechno, co dům, zahrada nebo pole nabízely. A jednoduché polévky byly ideální cestou, jak rodinu nasytit bez zbytečného plýtvání. Podobnou filozofii ostatně připomíná i obyčejná česneková polévka, kterou si můžete připravit podle receptu na Babinet.cz.

Proč se jí vlastně říká hadrová?

Žádné hadry do hrnce samozřejmě nepatří. Název vznikl podle vzhledu vajec. Rozšlehaná vejce se přidávají přímo do připravené jíšky a krátce se zasmaží. Po zalití vodou nebo vývarem zůstávají v polévce nepravidelné kousky a cáry, které kdysi někomu připomněly malé hadříky. A jméno bylo na světě.

Možná to nezní příliš vznešeně, ale právě podobná lidová pojmenování dělají starou českou kuchyni tak zajímavou. Jídla dostávala názvy podle svého vzhledu, způsobu přípravy nebo jednoduše podle toho, co lidem připomínala.

Recept starý více než 100 let, který zvládnete i dnes

Současná podoba receptu vychází z předlohy nalezené v kuchařské knize z roku 1901. Moderní verze byla lehce obohacena například o uzený špek a mladé listy ředkviček. Výsledkem je velmi jednoduchá a přitom překvapivě vydatná polévka.

Budeme potřebovat:

• 2 plátky uzeného špeku
• 1 lžíci sádla
• 1 lžíci hladké mouky
• 1 lžíci krupice
• 1 lžičku drceného kmínu
• 3 vejce
• asi 20 mladých ředkvičkových listů nebo mladých kopřiv
• 1,5 litru teplé vody nebo vývaru
• sůl
• mletý černý pepř

Jak hadrovou polévku připravit

Uzený špek nakrájíme na drobné kostičky. Do hrnce dáme sádlo, špek a kmín a pozvolna zahříváme. Jakmile se tuk rozpustí a špek se začne opékat, přisypeme hladkou mouku a krupici.

Za stálého nebo častého míchání připravujeme na mírném ohni přibližně deset minut tmavší jíšku. Právě pomalejší opékání je důležité – mouka získá výraznější chuť a polévka nebude působit moučně.

Vejce rozklepneme do misky, rozšleháme je se solí a trochou pepře a přidáme jemně nasekané mladé listy ředkviček nebo kopřiv. Vaječnou směs nalijeme přímo k jíšce a pouze krátce opečeme. Vejce nemají být úplně vysušená.

Poté vše zalijeme 1,5 litru teplé vody nebo vývaru, rozmícháme a na mírném ohni vaříme přibližně 15 minut. Nakonec ochutnáme a podle potřeby dosolíme či opepříme.

A co když nemáte ředkvičkové listy?

Tady přichází na řadu jeden z nejlepších tipů do kuchyně: recept není potřeba brát jako neměnné dogma. Mladé ředkvičkové listy můžete nahradit kopřivami, pažitkou nebo petrželkou. Právě mladé kopřivy se v tradiční kuchyni používaly velmi často a pokud vás jejich využití láká, můžete vyzkoušet také kopřivovou polévku podle receptu na Babinet.cz.

U kopřiv samozřejmě vybíráme pouze mladé zdravé výhonky z čistých míst mimo silnice a před použitím je důkladně omyjeme.

Staré recepty mají moderní výhodu

Na stravě našich předků je zajímavé především to, jak málo surovin někdy stačilo. Dnes máme plné obchody a lednice, přesto často stojíme před otevřenými dveřmi chladničky s pocitem, že „doma nic není“. Hadrová polévka ukazuje pravý opak. Trocha mouky, krupice, několik vajec, kousek špeku a něco zeleného dokáže vytvořit jídlo pro několik lidí.

A právě v tom mohou být podobné zapomenuté recepty inspirativní i pro dnešní kuchyni. Nejde o to vrátit se o sto let zpátky a vařit každý den jen ze sádla a mouky. Spíše si připomenout staré pravidlo, že dobré jídlo nemusí být složité, drahé ani sestavené z deseti exotických ingrediencí.

Hadrová polévka možná nezíská cenu za nejlákavější název, ale rozhodně si zaslouží druhou šanci. Recept starý více než 100 let totiž může překvapit i v moderní kuchyni – nejen svou jednoduchostí, ale hlavně chutí.

 

Použité zdroje:

• redakce Babinet - napsala Andrea Pastirčáková
• iReceptář.cz 
• Vaříme s Marcelou – Hadrová polévka připravená podle receptu z kuchařky vydané v roce 1901
• receptář Babinet.cz