Konec léta znamená návrat k pracovním a školním povinnostem, každodennímu režimu a větší psychické zátěži. Tělo i psychika mohou na změnu reagovat únavou, podrážděností nebo horším soustředěním. Situaci navíc zhoršuje nedostatek pohybu, nevhodný jídelníček a nedostatek tekutin či důležitých minerálů.

 

„Lidský mozek nerozlišuje, jestli stres vyvolává pracovní porada, dítě nastupující do školy nebo sledování dramatických záběrů z druhého konce světa. Na všechny tyto situace reaguje spuštěním stejného stresového mechanizmu. Jednotlivé podněty bychom pravděpodobně zvládli bez větších potíží, pokud se ale objeví současně, jejich účinky se sčítají,“ říká spolupracovnice AquaLife Institutu klinická psycholožka PhDr. Markéta Celerová, Ph.D.

Když stres vysílá signály

Stres si většinou spojujeme s psychikou. Ve skutečnosti ale zasahuje celé tělo. Jakmile mozek vyhodnotí situaci jako ohrožující, spustí obrannou reakci, při níž se vyplavují stresové hormony, stoupá krevní tlak a organizmus se připravuje na zvýšenou zátěž. Tento mechanizmus je krátkodobě užitečný, pokud ale přetrvává delší dobu, začne tělo vyčerpávat. Dlouhodobé psychické přetížení se velmi často projevuje i fyzicky – únavou, bolestmi hlavy, horší koncentrací, podrážděností, poruchami spánku nebo zpomalenými reakcemi. 

Sklenice vody jako první pomoc

Když jsme pod tlakem, soustředíme se hlavně na to, co nás čeká a jak to zvládneme. Na ty nejzákladnější potřeby ale obvykle zapomínáme – jíme později, méně odpočíváme a pijeme, až když máme žízeň. Jenže nedostatečný pitný režim může stres a potíže s ním spojené ještě zesilovat. „Mozek tvoří přibližně ze tří čtvrtin voda. Aby mohl správně fungovat, potřebuje dostatek tekutin. Už mírná dehydratace může zhoršit pozornost, soustředění i krátkodobou paměť. Lidé bývají unavenější, podrážděnější a častěji je bolí hlava. Tyto projevy si pak jednoduše vysvětlují jako důsledek psychického vypětí nebo přepracování, přestože jejich příčinou může být právě i nedostatek tekutin,“ vysvětluje spolupracovnice AquaLife Institutu nutriční terapeutka Věra Boháčová, DiS.

Jak se nestresovat ze stresu

Stres k životu patří a krátkodobě nám může dokonce pomoci – lépe se soustředit, rychle reagovat nebo podat lepší výkon. Problém nastává ve chvíli, kdy jsme pod tlakem dlouhodobě a nedáme tělu ani hlavě prostor k regeneraci. „Lidé se mě často ptají, jak se stresu úplně zbavit. Odpověď je prostá – nijak. Můžeme ale výrazně ovlivnit, jak na něj bude naše tělo i psychika reagovat,“ upřesňuje Markéta Celerová z Asociace klinických psychologů ČR.

Tipy klinické psycholožky: 

• Nechtějte první týden stihnout všechno: Stejně jako tělo potřebuje po fyzické zátěži čas na regeneraci, potřebuje i mozek určitou dobu na opětovnou adaptaci. Pokud po sobě chceme hned maximální výkon, vytváříme si zbytečný tlak sami na sebe. Dopřejte si několik dní na opětovné rozjetí pracovního rytmu. Co nestihnete dnes, zvládnete zítra mnohem efektivněji.
• Omezte dávku zpráv: V dnešním světě plném informací máme zprávy doslova na dosah ruky v průběhu celého dne. Problém je, že náš mozek reaguje na negativní informace, jako by se ohrožení týkalo přímo nás. Pomáhá jednoduché pravidlo „informačního okna“ – vyhraďte si na zprávy konkrétních 15 minut denně a mimo ně je cíleně vypněte (hlavně v noci!). Mozek tím získá pocit kontroly nad tím, kdy se stresu vystaví, a nemusí být neustále v režimu připravenosti.
• Zastavte kolotoč myšlenek: Když zachytíme negativní zprávu, dál o ní přemýšlíme a vytváříme si v hlavě různé scénáře. Tím se stres jen přiživuje. V tomto případě pomůže vypnout hlavu přes tělo. Zkuste krátký, silný fyzický podnět – omyjte si obličej studenou vodou, dejte si kyselý bonbon nebo udělejte pět kliků. A nezapomeňte si nalít sklenici minerálky, kterou vypijte ideálně na čerstvém vzduchu mezi hlubokými nádechy a výdechy.
• Vyvažujte negativní pozitivním: Náš mozek je přirozeně nastavený vnímat více negativní podněty než příjemné momenty. Je to přirozený obranný mechanizmus, který nám kdysi pomáhal přežít. V dnešním světě ale můžeme mít pocit, že je všechno špatně. Aby mozek zaznamenal pozitivní vjem stejně silně jako negativní, musíme u něj setrvat 12–20 sekund. Proto když vás zasáhne nepříjemná informace, zkuste si hned poté najít a chvíli se soustředit na něco pozitivního, stačí maličkost (barva nebe, chuť kávy, roztomilé dítě, hravá zvířata, vůně květin).
• Přejděte z bezmoci do akce: Negativní zprávy často vyvolávají pocit bezmoci, proto pomáhá přechod od pasivity k akci. Může to být jakýkoli, třeba i malý krok, který vás vrátí zpět do role aktivního člověka. Pokud vás zpráva těžce zasáhne, ihned jednejte – uvařte kávu kolegovi, pošlete milou zprávu partnerovi, pošlete 100 Kč na charitu, podepište petici, pomozte drobností sousedovi. Aktivní zapojení je nejsilnější protilátkou na úzkost z dění kolem vás.

Návrat do běžného režimu nemusí být sprint. Dopřejte si čas na adaptaci, pracujte s přívalem informací s rozumem, vnímejte pozitivní zprávy a eliminujte ty negativní, nezapomínejte na dostatek tekutin včetně přírodních minerálek. Zvládnete tak další týdny i měsíce s větším klidem a energií.

 

Zdroje:

Věra Boháčová, DiS, nutriční terapeutka AquaLife Institutu

PhDr. Markéta Celerová, Ph.D, klinická psycholožka

Použitá fotografie: Generováno pomocí AI / ChatGPT