Horké letní dny, změna denního režimu i večerní sklenka alkoholu mohou ženám v klimakteriu zkomplikovat jinak příjemné období roku. Vysoké teploty mohou zvýraznit návaly horka a noční pocení, cestování přes časová pásma zase narušit spánek a rozhodit biologické hodiny. Když se k tomu přidá alkohol, únava nebo stres z cestování, mohou být projevy přechodu citelnější než obvykle. Několika jednoduchými opatřeními však lze letní nepohodu výrazně zmírnit.

 

Je vám najednou horko, polévá vás pot a srdce začne bušit rychleji? V tropickém dni nemusí být snadné poznat, jestli za tím stojí vysoká teplota, nebo typický nával horka spojený s klimakteriem. Oba stavy se navíc mohou navzájem posilovat. V období klimakteria se vlivem hormonálních změn mění fungování centra v mozku, které má na starosti regulaci tělesné teploty. Zjednodušeně řečeno, tělo začne citlivěji reagovat i na menší změny teploty. Výsledkem může být náhlé rozšíření cév, zrudnutí, pocení, bušení srdce a následný pocit chladu.

Je to nával, nebo jen tropický den? V létě mohou být projevy klimakteria výraznější / Depositphotos.com

A když venkovní teplota překročí třicítku, přidá se vysoká vlhkost nebo rozpálený byt, tělo má s ochlazováním ještě větší práci. „Vnější teplota hormonální změny sama o sobě nezpůsobuje a menopauzu neurychluje. Dokáže ale výrazně zhoršit vnímání vazomotorických příznaků, tedy návalů a nočního pocení. Žena pak může mít pocit, že se její klimakterium během léta skokově zhoršilo,“ vysvětluje renomovaný sexuolog a gynekolog MUDr. Pavel Turčan, Ph.D., který působí také jako odborný ženský lékař a sexuolog v poradně společnosti Vegall Pharma.

Jak si v horku ulevit?

V horkých dnech pomůže lehké a prodyšné oblečení, ideálně v několika vrstvách, které lze podle potřeby odložit. Doma je dobré chránit místnosti před sluncem už během dne a mít po ruce dostatek tekutin.

Pokud nával začíná, může pomoci chladný nápoj, omytí zápěstí nebo zátylku či přesun do stínu. Není přitom nutné sahat po ledové sprše. Příliš prudké ochlazení může být nepříjemné a tělo na něj může reagovat stažením kožních cév.

Tropická noc může roztočit kolotoč nespavosti a únavy

Usnout v ložnici, kde je přes třicet stupňů, není jednoduché snad pro nikoho. V klimakteriu může být situace ještě náročnější. Kolísání a postupný pokles estrogenu a progesteronu mohou přinést delší usínání, častější probouzení nebo lehčí spánek. Ženu navíc může vzbudit samotný nával horka, propocené oblečení nebo potřeba napít se.

Pokud se k tomu přidá přehřátá ložnice, problémy se mohou násobit. Po několika špatných nocích se pak snadno dostaví únava, horší soustředění, podrážděnost a větší citlivost na stres. „Ženě se může někdy zdát, že ji najednou trápí celá řada nových klimakterických příznaků. Přitom část z nich souvisí s prostým nevyspáním. V létě je proto ochrana spánku stejně důležitá jako ochlazování během dne,“ upozorňuje lékař.

Ložnici proto chraňte před sluncem už přes den. Závěsy nebo žaluzie pomohou zabránit zbytečnému rozpálení místnosti. Okna má smysl otevřít až ve chvíli, kdy je venku chladněji. Pomoci může také klimatizace, lehké prodyšné povlečení, tenčí přikrývka nebo náhradní noční prádlo připravené u postele.

A ještě jedna důležitá věc: po špatné noci není ideální několik hodin dospávat během dne. Dlouhý odpolední spánek může večer oslabit přirozenou ospalost a zkomplikovat další noc.

Dlouhý let a změna času mohou rozhodit už tak citlivý spánek

Dovolená v jiném časovém pásmu může být skvělým dobrodružstvím, pro spánek ale někdy znamená pořádný chaos. Samotný časový posun klimakterium nezhorší ani nezpůsobí trvalou hormonální nerovnováhu. Změní však režim, na který je tělo zvyklé. Jiný čas spánku, méně nebo více denního světla, změny v jídle, pohybu a teplotě prostředí mohou být pro organismus náročné.

Příznaky jet lagu se navíc mohou podobat některým potížím spojeným s klimakteriem. Patří mezi ně nespavost, denní ospalost, bolesti hlavy, horší trávení nebo podrážděnost. „Časový posun klimakterium neurychlí ani nezpůsobí trvalou hormonální nerovnováhu. Ženám, které už hůře spí nebo citlivě reagují na změny režimu, ale může několik dnů výrazně komplikovat fungování,“ říká Pavel Turčan.

Po příletu proto pomáhá co nejdříve přejít na místní čas. Přes den vyhledávejte přirozené denní světlo a pokud je to možné, první den po příletu si naplánujte volnější program.

Večerní sklenka na terase? Alkohol může návaly i spánek zkomplikovat

Sklenka vychlazeného vína nebo letní koktejl k dovolené neodmyslitelně patří. U některých žen v klimakteriu však může právě alkohol spustit nebo zesílit nával horka. Alkohol rozšiřuje cévy a zároveň podporuje ztrátu tekutin. To může přispět k únavě, bolesti hlavy nebo nepříjemnému bušení srdce.

Problém může přijít také v noci. Alkohol sice někdy pomůže rychleji usnout, spánek ale může být později mělčí a častěji přerušovaný. Pokud ženu už předtím budí noční pocení, mohou se oba vlivy nepříjemně sečíst.

Léto navíc svádí k pozdějším večeřím, dlouhým večerům a celkově volnějšímu režimu. Není nutné si kvůli klimakteriu zakázat všechny letní radosti, ale vyplatí se hlídat několik základních věcí. Pravidelně jezte, průběžně pijte a snažte se každý den trochu hýbat. Sport nebo delší procházku je v horkých dnech lepší naplánovat na ráno nebo večer než na nejteplejší část dne. Pomoci může také jídelníček.

Ne všechno svádějte na klimakterium

Návaly horka, pocení, horší spánek nebo změny nálady ke klimakteriu patří. Pokud se ale objeví výrazné bušení srdce, bolest na hrudi nebo dušnost, není vhodné automaticky předpokládat, že jde jen o projevy přechodu. Neobvykle silné nebo dlouhotrvající krvácení je rovněž důvodem ke konzultaci s gynekologem. Lékařské vyšetření je vždy namístě také při krvácení po menopauze, tedy po období nejméně dvanácti měsíců bez menstruace.

Odbornou pomoc stojí za to vyhledat i tehdy, pokud návaly, noční pocení nebo nespavost výrazně zasahují do běžného života. „Klimakterium představuje přirozené období, nikoliv povinnost trpět. Režimová opatření mohou velmi pomoci, ale pokud žena kvůli symptomům dlouhodobě nespí, nezvládá práci nebo se musí vzdávat běžných aktivit, je namístě probrat možnosti s odborníkem,“ uzavírá MUDr. Pavel Turčan.

Zdroj: MUDr. Pavel Turčan, gynekolog a sexuolog