Srpen byl pro naše předky měsícem tvrdé práce, ale také oslav a vděčnosti za úrodu. Konaly se dožínky, poutě i slavnosti spojené s obilím, ovocem a vínem. Jaké lidové tradice se k srpnu vážou a které z nich přežily dodnes?

 

Srpen je pro děti symbolem vrcholících prázdnin, pro zahrádkáře časem dozrávající úrody a pro naše předky býval jedním z nejdůležitějších měsíců roku. Končily žně, slavily se dožínky a celá vesnice děkovala za úrodu, na které záviselo přežití během dalších měsíců. Zároveň právě v srpnu často přicházela největší vedra a příroda pomalu začínala naznačovat příchod podzimu.

Dožínkový průvod na Táborsku v polovině 19. století / Wikimedia Commons, Public domain

Proč se srpen jmenuje právě srpen?

Název tohoto měsíce má zajímavou historii. Ve starořímském kalendáři se srpen původně označoval jako sextilis, tedy šestý měsíc roku, protože Římané začínali rok březnem.

Později získal své současné jméno podle římského císaře Oktaviána Augusta, který vládl v letech 29 př. n. l. až 14 n. l. Po udělení čestného titulu Augustus (vznešený) byl měsíc na jeho počest přejmenován na augustus. Tento název se následně rozšířil do řady evropských jazyků.

Český název srpna je pravděpodobně spojen se slovem srp, tedy nástrojem, který byl v minulosti neodmyslitelně spojený se sklizní obilí. Druhý možný výklad vychází ze staročeského slova sirpsti, tedy dozrávat či zrát.

Měsíc žní a velkých oslav

Pro naše předky byl srpen především obdobím sklizně. Žně patřily k nejnáročnějším pracím roku, ale zároveň byly důvodem k radosti. Když bylo obilí sklizené a úroda v bezpečí, následovaly dožínky – slavnosti plné zpěvu, tance, hudby a společného hodování. Dožínkový věnec upletený z obilných klasů býval symbolem poděkování za úrodu a předával se hospodáři nebo majiteli panství. Tradice dožínek se v různých podobách dochovala dodnes a v mnoha regionech se konají slavnosti, které připomínají zemědělské kořeny našich předků.

Srpen podle počasí napovídal, jaká bude zima

Lidové pranostiky měly v srpnu mimořádný význam. Lidé sledovali počasí, mlhy, rosu i dozrávání plodin a podle toho odhadovali, co přinese podzim a zima.

Jedna z nejznámějších pranostik říká:

„Je-li v prvních dnech měsíce srpna horko, příští zima bude dlouho bílá.“

Ranní mlhy bývaly považovány za dobré znamení:

„Srpnové mlhy na lukách i nad potoky zvěstují stálé a pěkné počasí.“

A pokud se v srpnu silně rosila tráva, lidé očekávali hezké počasí:

„Rosí-li se v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.“

Moderní meteorologie samozřejmě tyto lidové předpovědi nepotvrzuje jako spolehlivou metodu předpovědi počasí, přesto ukazují, jak pozorně lidé v minulosti sledovali přírodní děje kolem sebe.

Svatý Vavřinec přinášel první náznaky podzimu

Významné místo mezi srpnovými tradicemi patří svátku svatého Vavřince, který připadá na 10. srpna. V lidové tradici býval považován za období, kdy léto pomalu začíná ztrácet svou sílu a přichází takzvané podletí.

Říkalo se:

„Je-li počasí na Vavřince pěkné, těš se na hezké a teplé podletí.“

Svatý Vavřinec byl také spojován se zráním ovoce:

„Svatý Vavřinec dává slívám štulec.“

Právě v tomto období začínaly dozrávat některé odrůdy ovoce a hospodáři sledovali, jak se úrodě daří.

Marie kořenná chránila byliny a úrodu

Velký význam měl také svátek Nanebevzetí Panny Marie, který připadá na 15. srpna. V lidové tradici byl známý jako svátek Marie kořenné nebo kořenné matky Boží.

V tento den lidé nosili do kostela k posvěcení kytice složené z léčivých rostlin a bylin. Věřili, že posvěcené rostliny mají ochrannou moc a pomohou chránit domácnost i zdraví rodiny.

K tomuto dni se váže také pranostika:

„Panna Marie první oříšky dává.“

Bartoloměj ukazoval konec léta

Ke konci srpna se dny začínají znatelně zkracovat. Lidová tradice tento okamžik spojovala se svatým Bartolomějem, který má svátek 24. srpna.

Říkávalo se:

„Bartoloměj svatý odpoledne krátí.“

Pro zemědělce byl tento den důležitým mezníkem a připomínal také začátek některých polních prací:

„Na svatého Bartoloměje chytrý sedlák žitko seje.“

Srpen dnes: měsíc návratů i vzpomínek

Ačkoli dnes už většina lidí nesleduje srpnové počasí kvůli sklizni a přežití zimy, tradice tohoto měsíce v nás stále zůstávají. Dožínkové slavnosti, poutě, svatojánské byliny i lidové pranostiky připomínají dobu, kdy člověk žil mnohem těsněji spojený s přírodou.

Srpen tak není jen měsícem dovolených a posledních prázdninových dobrodružství. Je také připomínkou vděčnosti za úrodu, proměn krajiny a pomalého loučení s létem.

napsala Renáta Řeháková

Zdroje:

cs.wikipedia.org, Etnologický ústav Akademie věd ČR, Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), Encyclopaedia Britannica, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, ceskezvyky.cz