Únava, podrážděnost, bolest hlavy nebo horší soustředění. Pokud během tropických dnů máte pocit, že vám „nemyslí“, nejde jen o subjektivní dojem. Extrémní horko zatěžuje celý organismus včetně mozku a podle odborníků může ovlivnit naši psychiku, emoce i schopnost správně se rozhodovat. Jak se během vln veder chránit?

 

Vedro představuje pro organismus velkou zátěž

Když venkovní teploty šplhají ke třicítce nebo ji výrazně překračují, tělo se snaží za každou cenu ochladit. Zrychluje srdeční tep, rozšiřují se cévy a zvyšuje se pocení. Pokud však ochlazovací mechanismy přestanou stačit, může dojít k přehřátí organismu.

Extrémní horko zatěžuje celý organismus včetně mozku / Pexels.com

„Vlivy prostředí, jakými jsou právě vedra, mohou naši tělesnou teplotu zvýšit až na 40 stupňů Celsia, což už je život ohrožující stav. Člověk se začne silně potit, především v oblasti obličeje, protože se tělo snaží ochladit krev proudící do mozku. Pokud se to nepodaří, nastupuje zmatenost, poruchy vědomí a v krajním případě může dojít i k otoku mozku,“ upozorňuje neurolog MUDr. Martin Jan Stránský, ředitel Polikliniky na Národní.

Úpal nebo úžeh přitom nejsou problémy, které hrozí jen při sportu. Rizikové může být i několik hodin strávených na přímém slunci, dlouhá cesta autem bez klimatizace nebo pobyt v přehřátém bytě.

Horko mění naši náladu

Vedra ale neovlivňují jen tělesnou kondici. Mnoho lidí si během tropických dnů všímá větší únavy, nervozity nebo horší nálady. Podle odborníků nejde o náhodu. „Vlivem veder proudí do mozku méně krve, což negativně ovlivňuje zejména oblasti zodpovědné za emoce a kontrolu impulzů. Podrážděnost nebo prudší emoční reakce proto nejsou ničím neobvyklým,“ vysvětluje MUDr. Stránský a dodává: „Řada zahraničních studií navíc ukazuje, že během období extrémních veder roste počet konfliktů, agresivního chování i hospitalizací kvůli psychickým obtížím. Vyšší teploty totiž zhoršují kvalitu spánku, zvyšují stres a zhoršují schopnost soustředění.“

Nejvíce ohrožení jsou senioři i malé děti

Ne každý zvládá vedra stejně dobře. Nejvyšší riziko představují pro seniory, malé děti, těhotné ženy nebo osoby se srdečními či neurologickými onemocněními. Horší schopnost regulovat tělesnou teplotu mají také lidé užívající některé léky, například diuretika nebo některá antidepresiva. Varovnými příznaky přehřátí jsou silná žízeň, závratě, bolest hlavy, svalové křeče, zmatenost, nevolnost nebo zrychlený tep. Pokud se přidá porucha vědomí nebo tělesná teplota přesáhne 40 °C, je nutné okamžitě volat zdravotnickou záchrannou službu.

Pitný režim je základ

Během horkých dnů bychom měli pít průběžně, nikoli až ve chvíli, kdy pocítíme žízeň. Ta totiž bývá prvním signálem začínající dehydratace.

„V těchto dnech je vhodné vypít minimálně o půl litru více než obvykle. Ideální je čistá voda, případně voda s citronem. Osvěží, dodá vitamin C a zároveň nepřekyseluje žaludek,“ doporučuje praktická lékařka MUDr. Vlasta Plachá z Polikliniky na Národní.

Překvapivě není nejlepší volbou ledově studený nápoj. Organismus musí vynaložit více energie na jeho ohřátí a prudké ochlazení může krátkodobě zhoršit pocit horka. Lepší je voda pokojové teploty nebo mírně vychlazená.

Naopak alkohol zvyšuje ztrátu tekutin a kofeinové nápoje mohou ve větším množství přispět k dehydrataci.

Jezte lehce a pravidelně

V horku většina lidí ztrácí chuť k jídlu. Organismus však energii stále potřebuje. Ideální jsou lehká jídla s vysokým obsahem vody – například meloun, okurka, rajčata nebo listové saláty. Dobrou volbou jsou také ryby, kuřecí nebo krůtí maso, luštěniny či zakysané mléčné výrobky. Naopak tučná a smažená jídla organismus zbytečně zatěžují a jejich trávení vytváří další teplo.

Pomůže i správné oblečení

Při tropických teplotách záleží i na tom, co máme na sobě. Nejlépe fungují světlé barvy a přírodní materiály, zejména len nebo bavlna, které dobře odvádějí pot a umožňují pokožce dýchat. Nezapomínejte ani na pokrývku hlavy a kvalitní sluneční brýle s UV filtrem. Ty chrání nejen oči, ale pomáhají předcházet i přehřátí hlavy.

Sprcha ano, ale s rozumem

Mnozí automaticky sahají po ledové sprše. Ta ale nemusí být nejlepší volbou. Prudké ochlazení způsobí stažení cév a tělo následně začne vytvářet více tepla.

Mnohem účinnější je vlažná sprcha nebo koupel, případně přiložení chladného obkladu na zápěstí, krk nebo zátylek. Ochladit pomůže také větrání v ranních hodinách a přes den zatažené žaluzie.

Co během veder raději nedělat

• nepít alkohol jako prostředek na osvěžení,
• nečekat s pitím až na pocit žízně,
• nevycházet na přímé slunce mezi 11. a 16. hodinou,
• nenechávat děti ani domácí mazlíčky v zaparkovaném autě,
• nenastavovat klimatizaci na extrémně nízké teploty – rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou by ideálně neměl přesáhnout 6 až 8 °C,
• nezapomínat na opalovací krém s dostatečným UV faktorem,
• nevenčit psy na rozpáleném asfaltu, který může poškodit jejich tlapky a výrazně zvyšuje riziko přehřátí.

Vedra nejsou jen otázkou pohodlí. Každým rokem přibývá období extrémních teplot a lékaři upozorňují, že právě prevence – dostatek tekutin, odpočinek ve stínu a rozumné plánování aktivit – může výrazně snížit riziko zdravotních komplikací.

Zdroje:

neurolog MUDr. Martin Jan Stránský a praktická lékařka MUDr. Vlasta Plachá z Polikliniky na Národní v Praze

Státní zdravotní ústav (SZÚ) – doporučení pro chování během vln veder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) – doporučení při výstrahách na vysoké teploty