Dýchání bereme jako samozřejmost, přesto podle odborníků většina lidí nedýchá správně. Špatné dechové návyky si přitom děti často osvojí už v raném věku a mohou ovlivnit jejich zdraví, vývoj i psychickou pohodu.

 

Dýcháme celý život, aniž bychom nad tím většinou přemýšleli. Každý den uděláme přibližně 22 tisíc nádechů a výdechů. Podle odborníka na dechové techniky Rostislava Václavka však až 80 až 90 procent lidí dýchá nesprávně. Týká se to i dětí, které si často už od útlého věku vytvářejí nevhodný dechový návyk – místo nosem dýchají převážně ústy. Zdánlivá maličkost přitom může ovlivnit imunitu, trávení, soustředění, kvalitu spánku i správný vývoj obličeje.

RNDr. Mgr. Rostislav Václavek, odborník na dechové techniky / foto J.Fikota

Únava a podrážděnost mohou začínat u dechu

Dýchání ovlivňuje fungování celého organismu. Má vliv na imunitní systém, trávení, psychickou pohodu i schopnost soustředění. Pokud dítě dýchá mělce a rychle, tělo podle odborníků funguje ve zvýšené pohotovosti. Zvyšuje se hladina stresových hormonů, zpomaluje se trávení a mozek nemusí být dostatečně okysličený.

Důsledkem může být únava, podrážděnost, horší koncentrace nebo častější nemocnost. Rodiče přitom často netuší, že příčinou těchto obtíží může být právě způsob dýchání.

Dýchání ústy může ovlivnit i vývoj čelistí

Jedním z prvních příznaků bývá únava a horší soustředění. Dítě sice dýchá častěji, ale nemusí využívat dech efektivně. Pokud navíc dlouhodobě dýchá ústy, jazyk neleží na horním patře, jak by měl, což může negativně ovlivnit růst čelistí.

Následkem mohou být logopedické obtíže, potřeba ortodontické léčby nebo změny ve vývoji ústní dutiny. Málokdo si přitom spojuje problémy s výslovností právě s nesprávným dýcháním.

Imunita i psychika

Významnou roli hraje také bránice, hlavní dechový sval. Podílí se nejen na samotném dýchání, ale podporuje i činnost vnitřních orgánů a ovlivňuje bloudivý nerv, který souvisí se zvládáním stresu.

Podle Rostislava Václavka může mělké dýchání přispívat k častější nemocnosti, trávicím obtížím nebo problémům se spánkem. U některých dětí se může projevit také neklidem, nervozitou či potížemi se soustředěním.

Za varovné signály odborník považuje především dýchání ústy v klidu, spaní s otevřenými ústy, chrápání nebo hlasité funění během spánku. V takových případech doporučuje zjistit příčinu a případně ji konzultovat s pediatrem nebo specialistou.

Správné dýchání se děti učí stejně jako chůzi

Podle Václavka není nesprávné dýchání jen zlozvyk, ze kterého děti automaticky vyrostou. Správný dechový vzorec se vytváří už v dětství a může ovlivňovat zdraví i v dospělosti.

Stejně jako se dítě učí chodit nebo mluvit, učí se i správně dýchat. Pokud si osvojí nevhodné návyky, mohou ho provázet dlouhé roky. Odborník proto doporučuje věnovat pozornost tomu, zda dítě dýchá nosem, zejména v klidu a během spánku. Pokud rodiče zaznamenají dlouhodobé dýchání ústy, chrápání nebo jiné potíže, je vhodné poradit se s pediatrem, případně s ORL lékařem či logopedem. Právě včasné řešení může předejít některým problémům v dalším vývoji dítěte.

Zdroj: redakce, RNDr. Mgr. Rostislav Václavek, projekt 5 PILÍŘŮ ZDRAVÍ