V zimě si nákup často odpustí menší zajížďku i několik minut v tašce navíc. V létě už tak shovívavý není. Stačí rozpálené auto, přeplněná lednice nebo hrnec, který celé odpoledne čeká na kuchyňské lince, a z běžného jídla se může stát zbytečný risk.

 

 

Nejcitlivější jsou maso, ryby, mléčné výrobky, vejce, hotová jídla, vařená rýže, nakrájené ovoce a zbytky od oběda. Při běžné pokojové teplotě by neměly zůstat mimo chlazení déle než dvě hodiny. Jakmile okolní teplota přesáhne 32 °C, například v autě nebo na slunném stole, tato doba se zkracuje na jedinou hodinu.

(fotografie: Pexels)

 

1. Lednice chladí, takže není co řešit

Nastavené kolečko ještě neznamená, že je uvnitř skutečně správná teplota. V horkých dnech musí spotřebič zvládat teplou kuchyň, častější otevírání i nákup, který do něj přineseme zvenku.

Teplota v lednici by měla být nejvýše 4 °C, mrazák má mít přibližně −18 °C. Nejjistější kontrolou je obyčejný teploměr do lednice, protože displej nebo poloha regulátoru nemusí ukazovat skutečnou teplotu mezi potravinami.

V létě se také vyplatí zkontrolovat, zda dveře dobře doléhají a těsnění není popraskané nebo zanesené.

 

2. Do lednice se přece ještě něco vejde

Před víkendem bývá lednice naplněná tak, že se do ní poslední krabička zasouvá téměř silou. Jenže studený vzduch musí mezi potravinami proudit. Když jsou police úplně ucpané, některá místa se chladí hůře a potraviny mohou mít vyšší teplotu, než čekáme.

Řešením není větší lednice, ale občasná rychlá inventura. Pryč mohou prázdné krabičky, zapomenuté zbytky i potraviny, které chlazení vůbec nepotřebují. Zeleninu nemačkejte ke stěně a nezakrývejte otvory, kterými proudí chladný vzduch.

 

3. Mléko stojí ve dveřích, protože tam má přihrádku

Dveře jsou praktické, ale zároveň jde o část lednice, ve které teplota při každém otevření nejvíce kolísá. Proto je vhodnější ukládat do nich nápoje, omáčky, kečup nebo jiné méně citlivé potraviny.

Mléko, smetanu a citlivé mléčné výrobky je lepší dát na vnitřní polici, ideálně dál od dveří. Nejde o to, že by se mléko ve dveřích zkazilo během jednoho odpoledne. Při opakovaném oteplování však může ztrácet čerstvost rychleji.

 

4. Dveře zůstávají otevřené, než se rozhodneme, co vlastně hledáme

Lednice není televizní program, který je potřeba chvíli procházet. Při dlouhém otevírání uniká chladný vzduch a dovnitř proudí teplo z místnosti. V tropickém dni se pak kompresor snaží teplotu znovu stáhnout a potraviny u dveří dostávají další teplotní výkyv.

Pomáhá jednoduché pravidlo: nejdříve si rozmyslet, co potřebujeme, a teprve potom otevřít. Stejně tak se vyplatí ukládat často používané věci na přehledná místa, nikoli za tři krabičky a hrnec polévky.

 

5. Horký hrnec musí stát na lince, dokud úplně nevychladne

Tohle pravidlo se v domácnostech drží překvapivě pevně. Ve skutečnosti je rizikovější nechat hotové jídlo několik hodin v teplé kuchyni. Teplé jídlo můžete uložit do lednice, problémem však bývá velký hluboký hrnec, jehož obsah chladne velmi pomalu.

Polévku, omáčku nebo guláš proto rozdělte do několika menších a mělčích nádob. V nich se pokrm ochladí rychleji a nezahřeje okolní potraviny tolik jako několik litrů vroucího jídla v jednom hrnci. Oficiální doporučení výslovně uvádějí, že teplé jídlo může přijít rovnou do lednice, větší množství je však potřeba rozdělit na menší porce.

 

6. Nákup ještě chvíli počká v autě

Rozpálené auto není pokračováním lednice, ale spíš malou troubou. Taška s masem, jogurty, sýrem, zákusky nebo mraženými výrobky by proto neměla čekat na sedadle, než vyřídíte další pochůzky.

Obecně platí, že chlazené potraviny mají být mimo bezpečnou teplotu nejvýše dvě hodiny. Při teplotách nad 32 °C, což může v létě snadno nastat právě v autě, se limit zkracuje na jednu hodinu. Do této doby se počítá cesta z obchodu, další zastávky i čekání před uložením nákupu.

Při delší cestě použijte chladicí tašku alespoň se dvěma namraženými vložkami a citlivé potraviny nakupujte až nakonec. Chladicí box vydrží déle studený, když je dobře naplněný a zbytečně se neotvírá.

Jak dlouho tedy vydrží jídlo v autě nebo obyčejné tašce?

Neexistuje jedna přesná doba pro každou situaci. Záleží na venkovní teplotě, délce cesty i druhu potraviny. Bez chlazení se ale držte hranice dvou hodin, v horku nad 32 °C nejvýše jedné hodiny. U auta stojícího na slunci je rozumné počítat rovnou s přísnější hodinovou hranicí.

Chladicí taška bez vložek dopravu pouze trochu zpomalí. Nenahrazuje lednici. Sýr, salám nebo jogurt po hodině v rozpáleném kufru také nemusí zapáchat ani vypadat podezřele, přesto už nelze bezpečnost posoudit pohledem nebo ochutnáním.

 

7. Syrové maso leží tam, kde zrovna zbylo místo

Balíček kuřecího masa položený nad salátem, zákuskem nebo hotovým jídlem může při sebemenším úniku šťávy znečistit potraviny, které už nebudeme tepelně upravovat.

Syrové maso a ryby ukládejte do uzavřené nádoby na nejnižší polici. Zbytky jídel zakryjte, nakrájené ovoce a zeleninu dejte co nejdříve do chladu a krabičky si označte datem. Běžné vařené zbytky je vhodné sníst nebo zamrazit přibližně do čtyř dnů.

Kdy už jídlo raději vyhodit?

Nejistotu neřešte ochutnávkou. Některé nebezpečné mikroorganismy nemusí změnit vůni, chuť ani vzhled potraviny. Jestliže maso, mléčný výrobek, hotové jídlo, vařená rýže nebo nakrájené ovoce zůstaly v letním horku příliš dlouho, bezpečnější je rozloučit se s nimi než později litovat šetření jedné porce.

V létě přitom většinou není potřeba dělat nic složitého. Stačí nepřeplňovat lednici, hlídat její teplotu, nákup vozit v chladu a nenechávat hotové jídlo celé odpoledne na sporáku. Právě tyto drobnosti rozhodují, zda zásoby vydrží několik dní, nebo zamíří do koše dřív, než se k nim vůbec dostaneme.

 

Zdroje

• redakce Babinet - napsala Andrea Pastirčáková
• Státní zemědělská a potravinářská inspekce – Potraviny v letním období
• Culina Botanica
• FoodSafety
• U.S. Food and Drug Administration