Letní vedra a prudké výkyvy teplot mohou být pro seniory vážným zdravotním rizikem. Hrozí dehydratace, přehřátí organismu i zhoršení chronických onemocnění. Na co si dát pozor a jak ochránit zdraví během horkých dnů, radí MUDr. Irena Závadová, primářka Oddělení dlouhodobé lůžkové péče Nemocnice Mělník.

 

„U seniorních pacientů sledujeme každoročně v letních měsících zhoršení stavu kvůli dehydrataci, kolísání krevního tlaku a zhoršení chronických onemocnění, například srdce nebo ledvin,“ upozorňuje MUDr. Irena Závadová, primářka Oddělení dlouhodobé lůžkové péče Nemocnice Mělník. „Naším cílem je nejen poskytovat profesionální péči, ale také předcházet hospitalizacím tím, že veřejnost dostane včas správné informace.“

MUDr. Irena Závadová, primářka Oddělení dlouhodobé lůžkové péče / se svolením Nemocnice Mělník

Z výzkumu organizace Život 90  navíc vyplývá, že 42 % seniorů žijících doma nepije v létě doporučené množství tekutin. S přibývajícím věkem totiž dochází k přirozenému oslabování mechanismů řízení pocitu žízně. U starších lidí bývá častý snížený práh vnímání dehydratace, kdy tělo sice ztrácí tekutiny, ale mozek nevysílá dostatečně silný signál, že je potřeba pít. Výsledkem je, že mnoho starších osob nepociťuje žízeň ani v situacích, kdy je organismus již reálně ohrožen nedostatkem tekutin.

Vadí také výkyvy

U starších lidí může srdce a cévy špatně reagovat nejen na velké horko, ale i na rychlé změny teplot. Když se třeba během léta prudce ochladí, je to pro tělo náročné – hlavně na udržení správného krevního tlaku. U seniorů může tlak kolísat víc než obvykle. Při ochlazení často stoupne, což může být nebezpečné a vést až k vážným problémům, jako je mozková mrtvice nebo selhání srdce. Pokud už někdo trpí vysokým tlakem nebo má problémy se srdcem, měl by si v takových obdobích tlak pravidelně měřit a případně upravit léky podle doporučení lékaře.

Jaké zásady dodržovat během horkých dnů?

• Dostatek tekutin – alespoň 1,5–2 litry vody denně, i bez pocitu žízně.
• Omezení fyzické aktivity v nejteplejších hodinách
• Větrání v brzkých ranních a pozdních večerních hodinách a zastínění domácnosti, ideálně pobyt v chladnější místnosti.
• Pozornost lékům, např. diuretikům ovlivňujícím termoregulaci nebo hladinu tekutin v těle.
• Kontakt s rodinou či sousedy – samota zvyšuje riziko pozdní reakce na zdravotní potíže.

Extrémní horko a prudké změny počasí představují pro organismus významnou zátěž, zejména u seniorů, jejichž schopnost termoregulace je přirozeně snížená a často bývá dále ovlivněna chronickými onemocněními či užívanými léky.

Nejvíce ohrožené bývají tři oblasti – srdce a cévy, ledviny a dýchací cesty. U lidí se srdečními potížemi, jako je angina pectoris, srdeční selhávání nebo poruchy rytmu, může horko zhoršit jejich stav a zvýšit riziko kolapsu nebo infarktu. Pokud navíc člověk málo pije a hodně se potí, tělo ztrácí tekutiny, což může vést k přetížení ledvin – u seniorů až k jejich selhání. Dýchací cesty jsou citlivé hlavně u lidí s astmatem nebo CHOPN, a náhlé změny teplot pak mohou přispět ke vzniku infekcí a zánětů. Kombinace těchto faktorů má na seniory a jejich zdraví často kumulativní efekt. „Nejde jen o jednorázové přehřátí. Dlouhodobé vystavení teplu či nedostatečná reakce na velkou teplotní změnu, které senior nezvládá adekvátně kompenzovat, mohou urychlit rozvoj zdravotních komplikací a vést až k nutnosti hospitalizace. Proto apelujeme na členy rodiny a další pečující, aby věnovali zvýšenou pozornost zdraví svých blízkých v horkých dnech a následných dnech,“ vysvětluje primářka Irena Závadová.

Kdy zpozornět a případně se poradit s lékařem nebo zvážit návštěvu zdravotnického zařízení?

Ne všechny příznaky nutně znamenají, že je třeba hned volat záchranku, ale u seniorů a chronicky nemocných osob je dobré všímat si varovných signálů a podle situace se poradit s lékařem – zejména pokud se stav nelepší, zhoršuje se, nebo se objeví více příznaků najednou.

 

Zdroje:

MUDr. Irena Závadová, primářka Oddělení dlouhodobé lůžkové péče Nemocnice Mělník

Život 90. (2023). Hydratace a osamělost seniorů v ČR