Horké počasí, alkohol a nedostatek spánku mohou v létě výrazně zatěžovat srdce. Kardiolog vysvětluje, proč je důležité v horku dbát na pitný režim, odpočinek a střídmost.

 

„Horké letní dny, méně spánku, alkohol, cestování i sport v nevhodnou dobu. To všechno může dát srdci zabrat víc, než si běžně připouštíme. Jako kardiolog se s tím setkávám opakovaně: potíže často nevzniknou kvůli jedné věci, ale kvůli jejich součtu,” říká Prof. MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC, profesor kardiologie.

Prof. MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC, profesor kardiologie / foto se svolením Kardi Ai

Léto si většina z nás spojuje s odpočinkem. Pro organismus ale horké počasí odpočinkem vždycky není. Tělo se musí ochlazovat, cévy se rozšiřují, člověk se více potí a snáze ztrácí tekutiny. To všechno může ovlivnit krevní tlak, tepovou frekvenci i celkovou zátěž srdce.

Zdravý člověk si s tím většinou poradí. Opatrnější by ale měli být senioři, lidé s vysokým krevním tlakem, srdečním onemocněním, poruchami rytmu nebo pacienti, kteří užívají léky na tlak či odvodnění. Riziko navíc často nezvyšuje jen samotné vedro, ale kombinace okolností: málo tekutin, alkohol, horší spánek, dlouhé cestování, stres nebo intenzivní sport uprostřed dne.

V létě často vidíme, že lidé podcení součet několika zdánlivě drobných věcí. Málo pijí, hůř spí, dají si alkohol, sportují v horku nebo dlouho cestují. U citlivějších lidí se to může projevit kolísáním tlaku, zrychleným tepem, slabostí nebo pocitem nepravidelného srdečního rytmu.

Co v horku pomáhá srdci

„Základem je nepřidávat tělu zbytečnou zátěž. Pít průběžně během dne, nečekat až na žízeň, omezit alkohol, sportovat spíše ráno nebo večer a během největšího horka vyhledávat stín nebo chladnější prostředí. Lidé, kteří užívají léky na tlak, odvodnění nebo mají známé srdeční onemocnění, by měli být v horku opatrnější a při nejistotě se poradit se svým lékařem,” radí kardiolog..

Zpozornět je vhodné při neobvyklém bušení srdce, nepravidelném tepu, slabosti, motání hlavy, dušnosti, bolesti na hrudi nebo náhlém poklesu výkonnosti. Pokud jsou potíže nové, výrazné nebo se opakují, je namístě konzultace s lékařem.

Při akutních příznacích, jako je bolest na hrudi, výrazná dušnost, zmatenost, kolaps nebo mdloba, je třeba volat záchrannou službu.

Zdroj: Prof. MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC, profesor kardiologie a spoluzakladatel zdravotnického prostředku pro dlouhodobý EKG monitoring Kardi Ai