Léto je neodmyslitelně spojené s hudebními festivaly, koncerty pod širým nebem a společnými zážitky s přáteli. Pro mnoho lidí představují festivaly vrchol prázdninové sezony, ne každý si však atmosféru plnou davů, hlasité hudby a neustálé sociální interakce užívá stejně.

 

U citlivějších jedinců nebo lidí se sklony k sociální úzkosti může pobyt na hudebním festivalu vyvolat výrazný stres, úzkost, paniku nebo silnou potřebu z nepříjemné situace odejít. Hlavním spouštěčem bývá smyslové přetížení: hlasitá hudba, velké množství lidí, omezený osobní prostor a nepřetržitý proud podnětů mohou mozek přepnout do poplachového režimu.

Milovníci hudby v davu: Proč může festival vyvolat stres a úzkost / Magnific.com

Jak poznat rozdíl mezi běžnou nepohodou v davu a skutečnou sociální úzkostí? Proč může být festival někdy psychicky vyčerpávající a co dělat, abyste si ho užili po svém? Zeptali jsme se psychoterapeutky Moniky Kohoutkové z psychoterapeutické platformy Hedepy.

Lehký diskomfort je běžný, paralýza ale ne

Nepříjemný pocit v davu nebo potřeba na chvíli uniknout z hluku jsou podle psychoterapeutky obvyklé. „Běžná nervozita v davu znamená, že mi vadí hluk, tlačenice nebo jsem unavený a potřebuji si na chvíli odpočinout. Po přesunu na klidnější místo ale úleva přichází poměrně rychle a nepohodlí mě neparalyzuje v běžném fungování,“ vysvětluje Monika Kohoutková.

Pokud ale člověka paralyzuje strach z hodnocení ostatních, vyhýbá se běžným situacím nebo má pocit, že ho všichni sledují, může jít o sociální úzkost. „Člověk má pocit, že si o něm všichni něco myslí, a běžným situacím, jako je stát ve frontě, v davu pod pódiem nebo dojít si sám pro jídlo, se raději vyhýbá nebo je zvládá jen s velkým sebezapřením,“ dodává psychoterapeutka s tím, že v krajních případech může přijít i záchvat paniky nebo silná potřeba ze situace okamžitě odejít.

Projevy sociální úzkosti mohou mít čistě psychickou, ale i fyzickou podobu, typicky se jedná o:

• intenzivní stud a strach ze ztrapnění nebo hodnocení ostatním;
• silná vnitřní kritika a myšlenky typu „jsem trapný“ nebo „kazím ostatním zábavu“;
• katastrofické scénáře, například obava, že omdlíte nebo se vám lidé budou smát;
• neustálá potřeba kontrolovat, jak působíte na okolí, a přehrávání si vlastního chování v hlavě;
• přemýšlení o tom, jak vypadáte na fotkách či videích;
• fyzické příznaky jako bušení srdce, svírání na hrudi, třes, pocení, závratě nebo nevolnost;
• pocit odpojení od reality („jako bych tam ani nebyl“), mlha v hlavě nebo potíže se soustředěním;

Stresují vás davy? Pomůže i příprava před festivalem

Ještě před odjezdem se vyplatí naplánovat si festival realisticky a bez tlaku na vytváření dokonalých zážitků. Promyslete si, kolik dní chcete skutečně zůstat, které koncerty jsou pro vás prioritou a kde si budete moci odpočinout nebo na chvíli uniknout z davu. Stejně důležité je přijmout, že když vám nebude dobře, odjet dřív je naprosto v pořádku.

„Pokud jedete na festival s kamarády nebo blízkými, je užitečné se předem domluvit na jednoduchém signálu nebo slovu, které bude znamenat: ‚Už je toho moc, potřebuji pauzu.‘ Člověk pak nemusí svůj stav složitě vysvětlovat v krizové chvíli a ostatní ho nepřemlouvají, aby pokračoval. To pomůže celé skupině,“ doporučuje Monika Kohoutková z Hedepy. Lidem s výraznější sociální úzkostí může pomoci i postupný „trénink“ v menších společenských situacích nebo konzultace s terapeutem před festivalovou sezonou.

 

Přímo na místě je pak dobré dávkovat si pobyt v davu a nesnažit se za každou cenu stát v jeho centru. Mnohým lidem pomůže zůstat spíše na okraji nebo si předem vytipovat klidnější zóny, kam se mohou na chvíli stáhnout.

Na alkohol pozor

Důležité je také pravidelně jíst a pít a alespoň částečně dbát na spánek. Hlad, dehydratace i únava totiž výrazně zvyšují náchylnost k úzkosti. Praktické může být i mít po ruce „krizový balíček“, například špunty do uší, mikinu nebo šátek a jednoduchou dechovou techniku, která pomůže zklidnit mysl i tělo.

Samotnou kapitolou je pak přístup k alkoholu a jiným návykovým látkám, které bývají přirozenou součástí letních akcí. „Alkohol krátkodobě snižuje napětí a zábrany, takže někteří lidé mají pocit, že jim na úzkost pomáhá. Po odeznění jeho účinku se ale úzkost často vrací ještě silnější a typická je takzvaná ‚úzkost po opici‘. Dlouhodobě navíc mozek učí spojovat zvládání sociálních situací s alkoholem jako berličkou, takže z hlediska duševního zdraví nejde o funkční strategii, zejména u lidí se sociální úzkostí, kterou může ve finále ještě prohloubit,“ popisuje psychoterapeutka Monika Kohoutková z Hedepy.

Když úzkost prožívá někdo vedle vás

To, že se sociální úzkost netýká přímo vás, ještě neznamená, že se s ní na festivalu nesetkáte. Možná ji právě prožívá váš kamarád, partner nebo člen skupiny, který se najednou chce stáhnout z davu, je zamlklý nebo zažívá paniku. V takové chvíli je nejdůležitější jeho prožívání nezlehčovat. Místo vět jako „neblbni“, “přece v tom nejlepším neodejdeš” nebo „musíš to překonat“ nabídněte klidnou podporu. Odejděte s ním na tišší místo, podejte mu vodu, posaďte se a buďte mu nablízku.

Psychoterapeutka Monika Kohoutková z Hedepy doporučuje řídit se jednoduchým rámcem první psychické pomoci:

• „Vidím / slyším tě a beru tvá slova vážně.“
• „Pojďme spolu si odpočinout“ – přesunout se na klidnější místo, napít se vody a soustředit se na pomalý dech.
• „Je úplně v pohodě si festival dávkovat po svém“ a dát si pauzu nebo odejít, pokud je toho na tebe příliš.

Hudební festival by měl být především zážitkem, ne testem psychické odolnosti. Pokud si dovolíte naslouchat vlastním hranicím a v případě potřeby říct o pomoc nebo pomůžete svému blízkému, je mnohem větší šance, že si letní atmosféru užijete skutečně po svém.

Zdroj: psychoterapeutka Monika Kohoutková z Hedepy