V parných dnech není pocit na omdlení ničím výjimečným. Stačí cesta přeplněnou MHD, dlouhé čekání v koloně nebo pobyt v nevětrané místnosti. Zatímco většina lidí podobné podmínky zvládne bez větších potíží, u některých může dojít až ke kolapsu a krátkodobé ztrátě vědomí.

 

Mdloba vzniká v důsledku přechodného nedokrvení mozku. Postižený obvykle na několik sekund až desítek sekund ztratí vědomí, výjimečně se mohou objevit i křeče nebo samovolný únik moči. Právě proto bývá někdy kolaps zaměňován za epileptický záchvat.

Kolaps nemusí být jen důsledkem horka nebo dehydratace / Magnific.com

Jak poznat, že se blíží mdloba?

Varovnými signály bývají motání hlavy, mžitky před očima, náhlá slabost, pocit na zvracení, bušení srdce nebo podlamování nohou. Ne vždy však tělo vyšle varování předem. V některých případech přichází ztráta vědomí náhle a bez předchozích příznaků. „Mdloba neboli synkopa je krátkodobá porucha vědomí způsobená přechodným snížením prokrvení mozku. Ve většině případů má neškodnou příčinu, může ale upozorňovat i na závažné srdeční nebo neurologické onemocnění,“ upozorňují odborníci České kardiologické společnosti.

Nejčastější příčinou bývá nízký tlak

Za většinou kolapsů stojí pokles krevního tlaku, kvůli kterému se do mozku dostane méně krve a kyslíku. Riziko zvyšuje nedostatečný pitný režim, přehřátí organismu nebo dlouhé stání.

Potíže se mohou objevit také při rychlém vstávání ze sedu či lehu. Cévy nestihnou dostatečně rychle zareagovat na změnu polohy, člověku se zatmí před očima a může upadnout. K podobným stavům přispívá také cukrovka, ateroskleróza nebo některá neurologická onemocnění.

„Nejčastější příčinou mdlob je přechodný pokles průtoku krve mozkem, který bývá spojený s nízkým krevním tlakem, dehydratací nebo dlouhým stáním,“ upozorňuje kardiolog a internista.

Kdy je kolaps důvodem k obavám?

Zatímco většina mdlob není život ohrožující, někdy mohou signalizovat vážný zdravotní problém. Nebezpečné jsou především poruchy srdečního rytmu, infarkt myokardu, plicní embolie nebo některé srdeční vady. Kolaps může být také jedním z prvních příznaků cévní mozkové příhody.

Právě proto by měl být každý opakovaný nebo nevysvětlený kolaps důvodem k lékařskému vyšetření. Lékaři často doporučují vyšetření u internisty a neurologa, případně kontrolu užívaných léků. Potíže totiž mohou způsobovat i některé přípravky na vysoký krevní tlak.

První pomoc při mdlobě

Pokud se vám začne motat hlava nebo máte pocit, že omdlíte, co nejdříve si lehněte na záda a zvedněte nohy. Tím podpoříte přítok krve do mozku. Důležité je také doplnit tekutiny a přesunout se do chladnějšího prostředí. Pokud potíže neustupují, ztráta vědomí trvá déle nebo se opakuje, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Zdroje: redakce, Česká kardiologická společnost, https://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/pomoc-musime-vyhledat-vzdy-kdyz-si-nejsme-jisti-co-bylo-pricinou-mdloby-20140507.html