Moderní léky na léčbu obezity, mezi které patří GLP-1 agonisté (Ozempic, Wegovy – semaglutid) nebo kombinovaní agonisté GLP-1 a GIP receptorů (Mounjaro – tirzepatid), zásadně rozšířily možnosti léčby obezity. Pomáhají tlumit pocit hladu, podporují výrazný úbytek hmotnosti, přispívají ke stabilizaci hladiny krevního cukru a mění vztah pacientů k jídlu, které přestává fungovat jako prostředek odměny či útěchy. S jejich rostoucí popularitou však přichází také řada otázek. Co lze od této léčby očekávat? Jak dlouho je potřeba léky užívat? A jaké změny životního stylu jsou pro dlouhodobý úspěch nezbytné? Nutriční terapeutka říčanské nemocnice Mgr. Ellen Ondrová vysvětluje, na co si během léčby dát pozor a jak z ní vytěžit co největší přínos.

 

Obezita je chronické onemocnění, a proto její léčba obvykle není otázkou několika týdnů nebo měsíců. Délku užívání léku stanovuje lékař individuálně podle zdravotního stavu pacienta a dosažených výsledků. Podobně jako u jiných chronických onemocnění je třeba počítat s tím, že léčba může být dlouhodobá.

Mgr. Ellen Ondrová, nutriční terapeutka / se svolením Nemocnice AGEL Říčany

Výsledky léčby jsou individuální a závisí na řadě faktorů, včetně výchozí hmotnosti, životního stylu i spolupráce pacienta. Moderní léky na obezitu mohou pomoci dosáhnout významného úbytku hmotnosti, často v řádu 10 až 20 % původní tělesné hmotnosti. „Nižší číslo na váze je důležité, skutečným cílem léčby je ale zlepšení zdravotního stavu a dlouhodobě udržitelný výsledek,“ objasňuje nutriční terapeutka Mgr. Ondrová.

Klinické studie ukazují, že po ukončení léčby dochází k opětovnému nárůstu hmotnosti. Současně však zkušenosti z klinické praxe ukazují, že pacienti, kteří využijí období léčby ke změně životního stylu, si mohou dosažené výsledky udržet i dlouhodobě. Samotná farmakoterapie nemusí pro dlouhodobý úspěch stačit. „Nejlepší prevencí jojo efektu nejsou další diety, ale návyky, které si pacient během léčby osvojí a dokáže si je udržet i po jejím ukončení – zejména dostatečný příjem bílkovin, vhodný jídelní režim, pravidelný pohyb a odbornou podporu,“ upozorňuje nutriční terapeutka.

Méně známým faktem je, že při hubnutí nemusí ubývat pouze tuková tkáň. Pokud je příjem energie a bílkovin příliš nízký nebo chybí pravidelný pohyb, může organismus ztrácet také svalovou hmotu. To může vést ke zhoršení fyzické kondice, zpomalení metabolismu a vyššímu riziku opětovného nárůstu hmotnosti po ukončení léčby. Odborníci proto doporučují věnovat pozornost dostatečnému příjmu bílkovin a pravidelné pohybové aktivitě. „Ideálně by mělo být součástí léčby také sledování tělesného složení, které umožňuje lépe posoudit kvalitu úbytku hmotnosti,“ dodává nutriční terapeutka.

Léky na bázi GLP-1 a GIP agonistů jsou dostupné pouze na lékařský předpis a jejich užívání by mělo probíhat pod odborným lékařským dohledem. Pacienti, kteří chtějí podpořit účinnost léčby vhodnou úpravou stravovacích návyků a dosáhnout co nejlepších výsledků, se mohou obrátit na nutriční ambulanci, kde jim odborníci pomohou nastavit individuální výživový plán a zajistí také měření tělesného složení pomocí přístroje InBody BWA, které umožňuje sledovat změny tukové i svalové hmoty během léčby.

Zdroj: Mgr. Ellen Ondrová, nutriční terapeutka Nemocnice AGEL Říčany