8. června slaví svátek Medard a právě k tomuto dni se váže jedna z nejznámějších českých pranostik. Rčení o tom, že když na Medarda prší, bude pršet dalších čtyřicet dní, zná téměř každý. Přestože nejde o přesnou předpověď počasí, statistiky ukazují, že tato pranostika má své opodstatnění.

 

První veršovaná medardovská pranostika, která zmiňuje „Medardovu kápi, z níž čtyřicet dní kape“, pochází z Čelakovského Mudrosloví z roku 1852. Tradice spojovat Medardův den s deštivým počasím je však mnohem starší a sahá až do 16. století.

Medard a jeho déšť: Tradice stará staletí funguje dodnes / Depositphotos.com

Zajímavé je, že deštivé počasí kolem 8. června potvrzují i současní meteorologové. Podle jejich pozorování vychází tato pranostika ve více než 60 procentech případů.

Odborníci vysvětlují častější výskyt deště v tomto období vyrovnáváním teplotních rozdílů mezi již prohřátou evropskou pevninou a stále chladnějším Atlantským oceánem. Výsledkem bývá nestabilní počasí s vyšší pravděpodobností srážek.

Přestože pranostika hovoří o čtyřiceti dnech deště, tak dlouhé souvislé období srážek nebylo v České republice nikdy zaznamenáno. Nejdelší série deštivých dnů nastala v roce 1954, kdy pršelo nepřetržitě 22 dní.

Další medardovské pranostiky

• Když prší na Medarda, namokne každá brázda.
• Když na Medarda prší, nebudou toho roku houby růst.
• Po Medardovi ostrá zima už nechodí, ani mráz vinici víc neuškodí.
• Medardovy mrazy vinné révy nepokazí.
• Když na Medarda prší, voda břehy vrší.
• Pláče-li Medard, i ječmen zapláče.

Přestože nejde o vědecké předpovědi, řada pranostik se opírá o reálná pozorování

Pranostiky, krátká lidová rčení nebo veršované výroky, které předpovídají počasí a jeho vliv na přírodu či zemědělství. Vycházejí z dlouhodobých zkušeností našich předků, kteří po generace sledovali přírodní jevy a jejich opakování. Přestože nejde o vědecké předpovědi, řada pranostik se opírá o reálná pozorování a některé z nich vykazují překvapivě vysokou úspěšnost.

Zdroj: redakce, Meteopress.cz, pranostika.cz