S příchodem léta a plavkové sezony se mnoho lidí snaží rychle shodit přebytečná kila. Internet je plný rad, zaručených diet a „osvědčených“ triků na hubnutí. Ne všechny jsou ale skutečně účinné. Některé mohou naopak snahu o redukci váhy výrazně zkomplikovat nebo dokonce poškodit zdraví.

 

O nejčastějších mýtech spojených s hubnutím jsme hovořili s dietoložkou a výživovou poradkyní Zuzanou Pavelkovou Šafářovou.

Plavková sezóna pomalu začíná / Depositphotos.com

Čím méně kalorií, tím rychlejší hubnutí?

Velmi nízký energetický příjem sice často přináší rychlý úbytek kilogramů, většinou však jen krátkodobě. Organismus se po čase přizpůsobí a přísné diety bývají obtížně udržitelné. Výsledkem bývá návrat ztracených kilogramů, známý jako jo-jo efekt.

Dlouhodobě mnohem lépe funguje vyvážený jídelníček, který tělu poskytuje všechny potřebné živiny a zároveň umožňuje postupné a trvalejší hubnutí.

Více sportu nemusí vždy znamenat lepší výsledky

Nadšení pro pohyb je při redukci váhy důležité, ale příliš rychlé navyšování zátěže může být kontraproduktivní. Mnoho lidí začne cvičit intenzivněji, než na co je jejich tělo zvyklé, což často vede ke zraněním nebo vyčerpání.

Odborníci proto doporučují zátěž zvyšovat postupně a budovat kondici krok za krokem.

Cvičení nalačno není pro každého

Představa, že ranní trénink bez snídaně spálí více tuku, není univerzálně platná. Zejména začátečníci mohou při cvičení nalačno pociťovat únavu, slabost nebo závratě.

Lehká snídaně před pohybovou aktivitou může dodat energii a zlepšit výkon, aniž by negativně ovlivnila hubnutí.

Hladovka není cesta ke zdravé postavě

Úplné vynechání jídla sice vede ke snížení hmotnosti, ale tělo často ztrácí především svalovou hmotu. Hladovění navíc zvyšuje hladinu stresových hormonů a může zpomalit metabolismus.

Mnohem lepších výsledků lze dosáhnout pravidelným a rozumně nastaveným jídelníčkem.

Musím si zapisovat každou kalorii?

Počítání kalorií může některým lidem pomoci získat přehled o stravování, rozhodně však není nezbytnou podmínkou úspěšného hubnutí.

Podle odborníků je mnohem důležitější kvalita potravin, dostatek zeleniny, bílkovin a celkové složení jídelníčku než neustálé sledování každého čísla.

Nezáleží jen na tom, co jíte

Stejně důležité jako výběr potravin je i způsob stravování. Rychlé hltání, jídlo ve stresu nebo u počítače může vést k horšímu trávení a přejídání.

Vyplatí se jíst v klidu, sousta důkladně rozžvýkat a vnímat signály sytosti.

Je nutné jíst každé dvě hodiny?

Dlouho rozšířená rada o stravování každé dvě až tři hodiny nemusí vyhovovat každému. Pokud člověk netrénuje na vrcholové úrovni, může mu vyhovovat i režim dvou až tří hlavních jídel denně.

Důležitá je především pravidelnost a dlouhodobě udržitelný režim.

Po sedmé večer už ani sousto?

Zákaz jídla po určité hodině neplatí univerzálně. Záleží na denním režimu, pracovní době i času, kdy člověk chodí spát.

Pro někoho může být lehká večeře i později večer naprosto v pořádku.

Vyřadit sacharidy? Velká chyba

Nízkosacharidové diety mohou krátkodobě fungovat, úplné vyřazení sacharidů však odborníci nedoporučují. Tělo je potřebuje jako zdroj energie a jejich dlouhodobý nedostatek může vést k únavě i horším výsledkům při hubnutí.

Stejně tak není vhodné dlouhodobě výrazně navyšovat příjem bílkovin, což může zatěžovat ledviny.

Ovoce odpoledne a večer není nepřítel

Mezi časté mýty patří také zákaz konzumace ovoce v odpoledních či večerních hodinách. Rozhodující je celkový jídelníček a množství přijaté energie během dne, nikoli konkrétní hodina, kdy si dáte jablko nebo misku jahod.

Hubnutí bez extrémů

Odborníci se shodují, že cesta ke štíhlejší postavě nevede přes drastické diety ani hladovění. Nejlepších výsledků dosahují lidé, kteří kombinují rozumný jídelníček, pravidelný pohyb a dlouhodobě udržitelné návyky. Právě ty totiž fungují i po skončení plavkové sezony.

Zdroj: redakce, dietoložka a výživová poradkyně Zuzana Pavelková Šafářová