Stačí jedna lžíce a obyčejná rýže najednou chutná úplně jinak. Trochu kyselosti, trochu štiplavosti, šťáva, křupnutí a chuť, která probudí celý talíř. Kimchi a kvašená zelenina nejsou žádný nový vynález. Jen se znovu dostaly na světlo. A právem.

 

Fermentované suroviny se dnes objevují v receptech, bistrech i domácích lednicích čím dál častěji. Někdo je bere kvůli trávení, někdo kvůli chuti a někdo prostě proto, že dokážou i úplně obyčejné jídlo posunout o kus dál. A právě v tom je jejich kouzlo.

(fotografie: Pixabay)

 

Kimchi je asi nejznámější hvězda téhle skupiny. Tradičně pochází z Koreje a nejčastěji se připravuje z pekingského zelí, ředkve, česneku, zázvoru, chilli a dalších dochucovadel. Chuťově je výraznější než naše kysané zelí. Je slané, kyselé, pikantní, trochu štiplavé a hodně návykové. Kdo mu přijde na chuť, začne ho nenápadně přidávat skoro ke všemu.

A není se čemu divit. Kimchi se hodí k rýži, nudlím, masu, vajíčkům, tofu, do sendviče, burgeru i do rychlé zeleninové misky. Stačí opravdu málo. Lžíce vedle grilovaného kuřete, pár kousků do tortilly, trocha do smažené rýže nebo na talíř k pečeným bramborám. Najednou má jídlo říz, svěžest a není tak těžké.

Podobně funguje i naše klasika. Kysané zelí nemusí patřit jen k vepřu a knedlíku. Dá se přidat do salátu, k pečeným bramborám, do sendviče, k uzenému masu, do placek nebo jen tak jako malá příloha k večeři. Kvašená mrkev, červená řepa, okurky nebo ředkvičky zase krásně sedí do letních talířů, kde nechceme nic složitého, ale přesto chceme chuť.

 

(fotografie: Pixabay)

Velké plus fermentované zeleniny je právě jednoduchost. Nemusíte kvůli ní vařit nic speciálního. Otevřete sklenici a použijete ji podobně jako hořčici, kyselou okurku nebo dobrou zálivku. 

Často se o kvašené zelenině mluví také v souvislosti s trávením. Při fermentaci vznikají látky a mikroorganismy, které mohou prospívat střevnímu mikrobiomu. Není ale potřeba dělat z kimchi zázrak na všechno. Je to prostě zajímavá, chuťově výrazná potravina, která se může stát příjemnou součástí pestrého jídelníčku. Nic víc, nic míň.

Kdo s kvašenou zeleninou začíná, měl by na to jít pomalu. Ne každý je na kyselé a pikantní chutě zvyklý. Ze začátku stačí jedna dvě lžíce. U citlivějšího trávení může větší množství nadýmat, takže není nutné hned sníst půl sklenice jen proto, že se o fermentaci zrovna všude mluví.

V létě má kvašená zelenina ještě jednu výhodu. Osvěžuje. Když je horko a těžká jídla moc nelákají, kyselá a lehce pikantní příloha dokáže talíř krásně odlehčit. Hodí se ke grilu, k rybě, ke studeným nudlím, do salátu i k obyčejnému pečivu se sýrem. Funguje podobně jako citron nebo ocet, jen s mnohem hlubší chutí.

Při nákupu je dobré podívat se na etiketu. Ne každá kyselá zelenina je automaticky živě kvašená. Některé výrobky jsou pasterované nebo sterilované, takže mohou být výborné chuťově, ale živé kultury už v nich být nemusí. Pokud vám jde právě o fermentaci, hledejte spíše výrobky z chlazeného regálu a označení jako nepasterováno nebo živé kultury.

(fotografie: Pixabay)

Kimchi, zelí a další kvašená zelenina tedy nejsou jen módní výstřelek. Jsou to obyčejné staré potraviny, které se do kuchyně vrací v modernějším kabátě. Umí dodat chuť, svěžest i trochu překvapení. A nejlepší na nich je, že kvůli nim nemusíte měnit celý jídelníček. Někdy opravdu stačí jen otevřít sklenici a přidat jednu malou kyselou lžíci.

Rychlé tipy, kam s kvašenou zeleninou

Kimchi zkuste k rýži, smaženým vajíčkům, grilovanému masu nebo do tortilly. Kysané zelí se hodí k bramborám, do sendviče nebo jako svěží příloha k pečenému masu. Kvašená mrkev, řepa nebo okurky krásně doplní salát, obložený talíř nebo studenou večeři. A když je chuť příliš výrazná, stačí ubrat. U kvašené zeleniny totiž často platí, že méně udělá víc. 

Zdroje:

• redakce Babinet - napsala Andrea Pastirčáková
• Healthline – Benefits of Kimchi
• Le Cordon Bleu – New food trends / food trends 2026
• Harvard T.H. Chan School of Public Health – Probiotics and fermented foods