Vysoký krevní tlak, odborně hypertenze, postihuje podle Světové zdravotnické organizace přibližně 1,4 miliardy lidí po celém světě a patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. V České republice se s hypertenzí léčí zhruba 2,2 milionu lidí, odborníci však upozorňují, že mnoho dalších dospělých o svém problému vůbec neví.

 

Hypertenze přitom neovlivňuje pouze srdce a cévy, ale může mít dopad také na zdraví jater. Často za tím stojí takzvaný metabolický syndrom, tedy kombinace rizikových faktorů, která výrazně zvyšuje pravděpodobnost vzniku ztukovatění jater i dalších vážných zdravotních komplikací.

Vysoký krevní tlak ovlivňuje srdce i játra / Depositphotos.com

Játra, krevní tlak a metabolismus jako propojený systém

Hypertenze, obezita, zvýšená hladina cukru v krvi a poruchy metabolismu tuků tvoří základ metabolického syndromu. Ten je považován za hlavní rizikový faktor pro vznik metabolicky podmíněného ztukovatění jater (MASLD). Toto onemocnění dnes patří mezi nejčastější chronická onemocnění jater a podle odborných studií se vyskytuje přibližně u 25 až 30 % dospělé populace.

„Játra, srdce i cévy fungují jako propojený systém. Pokud dojde k narušení metabolismu, například při nadváze nebo inzulinové rezistenci, odráží se to nejen na krevním tlaku, ale i na ukládání tuku v játrech,“ vysvětluje MUDr. Michal Lazák.

Metabolický syndrom jako společný jmenovatel

Jednotlivé složky metabolického syndromu se navzájem posilují a významně zvyšují riziko závažných komplikací – zejména kardiovaskulárních onemocnění a progresivního poškození jater. „Pacienti s vysokým krevním tlakem často současně trpí nadváhou, poruchou metabolismu tuků nebo zvýšenou hladinou cukru v krvi. Právě tato kombinace výrazně zvyšuje riziko rozvoje ztukovatění jater i kardiovaskulárních onemocnění,“ doplňuje MUDr. Lazák.

Nenápadné onemocnění s vážnými důsledky

Stejně jako hypertenze může i ztukovatění jater dlouhou dobu probíhat bez výrazných příznaků, což komplikuje jeho včasnou diagnostiku. „Problémem je, že obě onemocnění jsou často dlouho bez příznaků. Pacienti se cítí relativně dobře, a proto nepovažují preventivní kontroly za důležité. Přitom neléčený vysoký tlak i ztukovatění jater mohou vést k vážným komplikacím,“ upozorňuje MUDr. Lazák.

Neléčené MASLD může postupně přejít do zánětu, fibrózy nebo cirhózy jater. Hypertenze zároveň významně zvyšuje riziko infarktu myokardu, cévní mozkové příhody nebo srdečního selhání.

Prevence: rozhoduje zdravý životní styl

Základem prevence i léčby MASLD zůstává úprava životního stylu – zejména redukce tělesné hmotnosti, pravidelný pohyb a kontrola metabolických rizikových faktorů. „Dobrou zprávou je, že včasná změna životního stylu může významně zlepšit jak hodnoty krevního tlaku, tak stav jater. V počátečních fázích je ztukovatění jater dokonce reverzibilní,“ říká MUDr. Lazák.

Jako podpůrná terapie se u ztukovatění jater ve spojení se subjektivními obtížemi, jako jsou např. únava, ztráta chuti k jídlu a/nebo pocit tlaku v pravém podžebří, využívají také esenciální fosfolipidy, které pomáhají stabilizovat jaterní buňky zatížené nadměrným ukládáním tuku. Účinek esenciálních fosfolipidů spočívá především v podpoře regenerace jaterní tkáně a doplňuje základní léčebná opatření, kterými jsou úprava stravy a zvýšení fyzické aktivity.

Odborníci se shodují, že zdraví nelze posuzovat izolovaně. „Pacient by neměl řešit pouze jednotlivé diagnózy, ale celkový stav organismu. Zdraví jater, krevní tlak, tělesná hmotnost i metabolismus spolu úzce souvisejí a ovlivňují se navzájem,“ uzavírá MUDr. Lazák.

Zdroje: MUDr. Michal Lazák, praktický lékař, Essentiale