Spánek novorozenců se výrazně liší od spánku starších dětí i dospělých a řídí se vlastními pravidly, která mohou rodiče často překvapit. Zatímco dospělí fungují podle jasného rytmu dne a noci, novorozené miminko má režim úplně jiný. Jeho spánek ovlivňuje především častá potřeba krmení a také nezralá nervová soustava.

 

Co je podle moderní neonatologie ještě normální a kdy už je na místě zpozornět, vysvětluje MUDr. Simona Kontuľová, pediatrička a lékařka Novorozeneckého oddělení Nemocnice Slaný.

 

Novorozenec prospí skoro celý den. Kdy je to ještě v pořádku? / Depositphotos.com

Kolik spánku tedy potřebuje novorozenec? 

Podle doporučení odborných pediatrických společností fyziologický novorozenec prospí v průměru 14 až 17 hodin denně, přičemž normální rozmezí může být přibližně 11 až 19 hodin.

Spánek je však rozdělen do krátkých, obvykle 2-4hodinových, cyklů, a to ve dne i v noci. Krátké spánkové cykly souvisejí mimo jiné s potřebou častého krmení. 

Zásadní také je, že novorozenec ještě nemá vyvinutý cirkadiánní rytmus (tzv. biologické hodiny). Schopnost rozlišovat den a noc souvisí s hormonem melatoninem, který se u miminek začíná tvořit až postupně v prvních týdnech života.  

Velká variabilita je normální 

Jedním z nejdůležitějších poznatků moderní neonatologie je, že odlišnost v délce spánku je u jednotlivých novorozenců extrémně široká a rozdíly nejsou vždy nutně patologické, protože spánek ovlivňuje řada faktorů – gestační stáří (nedonošené děti spí jinak než donošené), způsob krmení, neurologická zralost, a dokonce i temperament dítěte. Proto není vhodné ani možné srovnávat své miminko s ostatními. 

Kontakt a blízkost nejsou rozmazlování 

Novorozenci se od starších dětí liší nejen délkou a strukturou spánku, ale i tím, jak se jim daří usnout.

„Novorozenec ještě nemá schopnost se sám uklidnit a usnout. V prvních týdnech života je zcela přirozené, že ke spánku potřebuje blízkost rodiče,“ vysvětluje MUDr. Simona Kontuľová. 

Fyzický kontakt, nošení nebo uspávání v náručí tak nejsou z pohledu novorozence rozmazlování, ale přirozená potřeba, která mu pomáhá adaptovat se na nové prostředí mimo dělohu. 

Moc nebo málo? Kdy zpozornět 

Přestože je široké rozmezí spánku u novorozenců normální, existují situace, kdy je již vhodné navštívit lékaře. Sem patří: 

• Výrazně snížená potřeba spánku: Pokud novorozenec dlouhodobě spí méně než cca 11-12 hodin denně, může to signalizovat stres, neurologický problém nebo jinou patologii. 
• Nadměrná spavost: Naopak spánek přesahující 19–20 hodin denně může být varovný, zejména pokud dítě špatně saje, nepřibývá na váze nebo je obtížně probuditelné. Tento stav může souviset např. s probíhající infekcí, žloutenkou nebo metabolickým onemocněním. 
• Neprobouzí se na krmení: Podle doporučení WHO by měl být novorozenec v prvních týdnech krmen minimálně každé 2–3 hodiny. Pokud se spontánně nebudí, je nutné ho v některých případech zpočátku aktivně probouzet. 
• Extrémně neklidný spánek: Extrémní dráždivost nebo časté buzení může souviset například s kolikami, refluxem nebo jiným (například neurologickým) problémem. 

Dobrá zpráva: spánek se rychle vyvíjí 

Dobrou zprávou je, že spánek miminka se rychle vyvíjí. Kolem 6.–8. týdne života se začínají objevovat první delší noční úseky spánku a postupně se formuje i rozdíl mezi dnem a nocí. Tento proces je spojen s dozráváním centrální nervové soustavy a hormonální regulace. 

Jak fyziologický spánek podpořit?

I když režim spánku nelze u novorozence „nastavit“, lze jeho přirozený vývoj podpořit zařazením následujících opatření: 

• vystavujte dítě dennímu světlu během dne
• v noci minimalizujte světlo a stimulaci
• reagujte včasně na signály hladu a únavy
• respektujte individuální potřeby dítěte 

Bezpečný spánek a prevence rizik 

Jedním z nejzávažnějších, byť vzácných rizik novorozeneckého období je syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS). Přesná příčina není dodnes zcela objasněna, ale existuje několik opatření, která mohou riziko významně snížit. 

Základem je ukládání dítěte ke spánku na záda, bezpečné prostředí bez volných předmětů v postýlce, které by mohly způsobit uzavření dýchacích cest u dítěte a přiměřená teplota v místnosti. Důležitou roli hraje také to, aby dítě spalo na pevné matraci, do které se nepropadne, a ideálně ve své vlastní postýlce umístěné v blízkosti rodičů. 

„Užitečným doplňkem, který pomáhá včas upozornit na zástavu dechu u dítěte mohou být také monitory dechu. Nejsou však náhradou za správné spánkové návyky a bezpečné prostředí,“ doplňuje MUDr. Kontuľová. “Nemocnice Slaný má monitory dechu standardně k dispozici na novorozeneckém oddělení a rodičům dokonce nabízí možnost jejich zapůjčení. Můžeme díky nim rodičům nabídnout větší jistotu při přechodu do domácí péče.”  

Shrnutí

• Novorozenec běžně spí 14–17 hodin denně (ale rozmezí je široké)
• Spí v krátkých intervalech, spánek není souvislý
• Neřídí se cirkadiánním rytmem
• Velká variabilita spánku je normální – každé miminko je jiné
• Existují určité varovné signály, u kterých je nutné vyhledat pediatra  

“Nepravidelný spánek v prvních měsících života tedy není problém – je to dokonce fyziologický standard. Důležitější než počet hodin je celkový stav dítěte. Zda prospívá, reaguje na okolí a dobře se vyvíjí”, uzavírá MUDr. Kontuľová.

Zdroj: MUDr. Simona Kontuľová, pediatrička a lékařka Novorozeneckého oddělení Nemocnice Slaný