Většina lidí dnes tráví velkou část dne sezením – v práci u počítače, v autě, nebo večer u televize. Ačkoli se to zdá jako neškodný zvyk, odborníci upozorňují, že dlouhodobé sezení může mít na lidské tělo mnohem horší dopady, než si většina z nás uvědomuje.

 

Podle výzkumů, které cituje například Harvard, tráví průměrný člověk více než polovinu dne vsedě. S rostoucím věkem a klesající fyzickou aktivitou se tato doba ještě prodlužuje. Sedavý způsob života je přitom spojován se ztuhlostí kloubů, oslabením svalů a celkovým zhoršením kondice i dalšími zdravotními komplikacemi.

Dřepování je jednoduchá kompenzace sedavého životního stylu / Depositphotos.com

Dřep, jednoduchý pohyb, který může pomoci

Jako jedno z nejúčinnějších protiopatření se stále častěji zmiňuje obyčejný dřep. Ten totiž zapojuje velké množství svalů najednou – od stehen přes hýždě až po lýtka – a zároveň aktivuje klouby v kyčlích, kolenou i kotnících.

Fyzioterapeuti upozorňují, že právě tato komplexnost dělá z dřepu jeden z nejpřirozenějších pohybů vůbec. Navíc jde o pohyb, který napodobuje běžné denní činnosti, jako je vstávání ze židle nebo nastupování do auta. „Dřepy pomáhají posilovat dolní část těla a zlepšují celkovou pohyblivost,“ uvádějí odborníci.

Se dřepy jsme v kontaktu vlastně už od úplného dětství, a právě tam bychom se mohli inspirovat správnou technikou, ale k té se ještě dostaneme později. Velkou výhodou dřepů je fakt, že se dají provádět kdykoliv a kdekoliv, bez nutnosti speciálního vybavení. Vlastně je využíváme vcelku často i v běžném životě, jenom si to tolik neuvědomujeme – například při zavazování tkaniček, zvedání těžkých krabic apod. Pravdou však je, že při provádění běžných činností se nesoustředíme na techniku, která je klíčem k úspěchu.

Lidé se dřepů často bojí zbytečně

Mnoho lidí se dřepům vyhýbá s tím, že jsou příliš náročné nebo bolestivé. Odborníci ale zdůrazňují, že správná technika je klíčem a cvik lze snadno přizpůsobit téměř každému.

Základem je rovná záda, paty na zemi a kontrolovaný pohyb dolů i nahoru. Důležité je také dýchání – nádech při pohybu dolů a výdech při návratu do stoje.

Malá změna, velký dopad

I když dřepy mohou působit náročněji než pohodlné sezení, odborníci se shodují, že i malé změny v denním režimu mohou mít dlouhodobý pozitivní dopad na zdraví.

Stačí začít pomalu, přidat pár opakování denně a postupně budovat sílu i stabilitu. Tělo se podle odborníků dokáže přizpůsobit překvapivě rychle – a může vám to vrátit lepší pohyblivostí i menší bolestí zad.

Jak na správnou techniku?

Dřep je cvik, u kterého je správné provedení velmi důležité. Pomáhá nejen k lepším výsledkům, ale hlavně snižuje riziko zranění, která mohou při špatné technice vzniknout. Jak tedy správně cvičit dřep bez zátěže?

• Postavte se rovně, chodidla dejte zhruba na šířku boků, špičky směřují dopředu.
• Ramena lehce stáhněte dozadu a zpevněte střed těla (břicho). Nezapomeňte pravidelně dýchat.
• Ruce si dejte tak, aby vám to bylo pohodlné – můžete je natáhnout před sebe nebo dát v bok.
• S nádechem se pomalu spouštějte dolů, pokrčte kolena a zároveň posouvejte pánev dozadu.
• Záda držte rovná, neprohýbejte se. Pomáhá pevné břicho.
• Když se dostanete zhruba do pravého úhlu v kolenou (stehna vodorovně se zemí), pohyb na chvíli zastavte.
• Poté zatlačte do pat, s výdechem se pomalu vraťte zpět do stoje.

Zdroje: redakce, https://www.health.harvard.edu/healthy-aging-and-longevity/the-lowdown-on-squats, https://today.usc.edu/squatting-kneeling-health-sitting-usc-research/, https://awarenessact.com