Vysoký krevní tlak neboli hypertenze patří mezi nejčastější civilizační onemocnění. Ve svém okolí bychom pravděpodobně našli hned několik lidí, kteří se s ním léčí. Přestože vysoký tlak často nijak nebolí a člověk o něm dlouhou dobu nemusí vůbec vědět, rozhodně se nevyplácí ho podceňovat. Neléčená hypertenze totiž výrazně zvyšuje riziko závažných zdravotních komplikací, jako je cévní mozková příhoda, infarkt nebo poškození srdce a cév.

 

Právě nenápadnost tohoto problému bývá největším úskalím. Mnoho pacientů bere léčbu zpočátku na lehkou váhu, protože se cítí dobře a nepociťují žádné obtíže. To je ale velký omyl. Vysoký tlak může organismus poškozovat dlouhé roky, aniž by se výrazně projevil.

I nízký tlak je nebezpečný / Depositphotos.com

Přesná příčina vzniku vysokého krevního tlaku stále není zcela objasněna. Odborníci však dobře znají faktory, které riziko hypertenze výrazně zvyšují. Některé z nich ovlivnit nemůžeme – například věk, pohlaví nebo dědičnost. Velkou roli ale hraje také životní styl. Riziko vysokého tlaku zvyšuje kouření, nedostatek pohybu, nadměrná konzumace soli, alkoholu a nezdravých tuků i celkově vysoký kalorický příjem. Právě změna každodenních návyků přitom může být jedním z nejdůležitějších kroků v prevenci i léčbě.

„Důležitou součástí komplexní péče o zdraví by měly být pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře, a to zejména u pacientů od 45 let výše. Dvojnásob to platí pro ženy, které jsou do menopauzy chráněny vlastními hormony a do té doby nepocítily sebemenší problém nebo měly tlak dokonce nízký,“ radí Mgr. Leona Štěpková, lékárnice. Během menopauzy a po ní ale může krevní tlak neočekávaně rychle vzrůst, zejména pokud se ještě zvětší obvod pasu. Ví se, že do určitého obvodu pasu je výrazně nižší riziko vysokého tlaku a obráceně. Znamená to tedy, že ti, kteří přibírají hlavně na trupu, ale nohy a ruce mají štíhlé, s mnohem větší pravděpodobností potká hypertenze než ty se silnými stehny a zadečkem.

Na vzniku vysokého krevního tlaku se mohou podílet také některé léky. Jedná se zejména o určitou skupinu léčiv proti bolesti (tzv. nesteroidní antiflogistika), hormonální antikoncepci, některá antidepresiva, přípravky s obsahem pseudoefedrinu a šumivé tablety s vysokým obsahem soli. „Obecně lze doporučit, že pacienti s hypertenzí by na svůj vysoký krevní tlak měli upozornit všechny lékaře, které navštěvují, i lékárníky při nákupu léků bez předpisu,“ říká Leona Štěpková.

I nízký tlak je nebezpečný

Nízký krevní tlak sice na rozdíl od vysokého obvykle nepředstavuje tak závažné zdravotní riziko, přesto ale může člověku výrazně znepříjemnit každodenní život. Typickými projevy bývá únava, ospalost, motání hlavy, pocit chladu nebo celková slabost. Někteří lidé mohou dokonce omdlévat, a to zejména při rychlé změně polohy, například při prudkém vstávání.

Tomuto stavu se říká ortostatická hypotenze. Právě ta je považována za nejrizikovější formu nízkého tlaku, protože náhlý pád v důsledku závratě či mdloby může vést k nepříjemným a někdy i vážným zraněním.

„Pacienti s nízkým tlakem by měli dodržovat několik pravidel. Základním pravidlem je dostatečný příjem tekutin, pozvolné vstávání z lehu či sedu a pomalé narovnávání se z ohnuté polohy, ze dřepu či kleku. Pomoci může také šálek černé kávy, silného čaje nebo jiného nápoje s obsahem kofeinu,“ říká lékárnice Leona Štěpková.

Při nízkém tlaku byste k snídani měli volit množství bílkovin a hned po ránu si dopřát sprchu, při níž budete střídat proud teplé a studené vody. Máte-li nízký tlak, zapomeňte na horké koupele. Mohou být pro vás nebezpečné. Vlivem vysoké teploty vody se vám náhle rozšíří cévy, což se projeví dalším poklesem tlaku. Vylehávání vás ještě více oslabí. Začne se vám točit hlava a máte pocit na omdlení.

Existuje ideální tlak?

Na otázku, jaký krevní tlak je ještě v normě, neexistuje úplně jednoznačná odpověď. Hodnoty se mohou lišit podle věku, zdravotního stavu i aktuální situace. Krevní tlak navíc přirozeně kolísá během dne a doporučené hodnoty se postupem času upravují i z pohledu odborníků. Obecně ale platí, že pokud se krevní tlak dlouhodobě pohybuje do hodnoty 129/84 mmHg, není důvod k obavám. Hodnoty mezi 130–139/85–89 mmHg už mohou být varovným signálem a je vhodné zaměřit se na úpravu životního stylu, například více pohybu, omezení soli nebo redukci stresu. Pokud tlak opakovaně přesahuje hranici 140/90 mmHg, je na místě konzultace s lékařem. Velmi vysoké hodnoty kolem 220/120 mmHg pak vyžadují okamžitou lékařskou pomoc.

Zdroj: článek vznikl ve spolupráci s Mgr. Leonou Štěpkovovou, lékárnicí z Medea lékárny