Skleník je jedním z nejpraktičtějších doplňků každé zahrady. Umožňuje předpěstování rostlin, pěstování teplomilných plodin, jako jsou rajčata a okurky, i bezpečné přezimování citlivějších druhů. Díky stabilnímu prostředí v něm lze pěstovat rostliny po celý rok.

 

Aby ale skleník plnil svou funkci naplno, je důležité správně ho vybrat, umístit a také udržovat. Přinášíme přehled toho nejdůležitějšího.

Skleník krok za krokem / Depositphotos.com

Jak vybrat skleník

Při výběru skleníku hraje zásadní roli velikost a materiál konstrukce. Hliníkové skleníky jsou cenově dostupnější a velmi odolné. Dřevěné konstrukce působí přirozeněji a lépe drží teplo, vyžadují ale pravidelnou údržbu.

Konstrukci skleníku můžete zakoupit v obchodě nebo na internetu. Zvolit můžete z několika materiálů:

• Kov – levný a trvanlivý
• Hliník – kvalitní, lehký, dražší (pozor na levný hliník z Asie), ale zajistí dlouhou životnost
• Žárově pozinkovaný plech – má vysokou nosnost a je cenově dostupný
• Dřevo – má přirozený vzhled, ale menší životnost, musí se pravidelně udržovat, kvalitní dřevo je dražší
• Plast – dobře izoluje, dobrá životnost, ale konstrukce není tak pevná jako kovu nebo dřevo, vyšší cena

Způsob uchycení skel i polykarbonátu ke konstrukci není u všech výrobců stejný, proto bychom si měli být jisti, že systém zvládneme, a pokud ne, zavolat odborníka.

Pořídit si můžete rovněž skleník sloužící jako přístavek k domu. Teplo, které zeď nakumuluje během dne, vytápí prostor přes noc.

Zkušení pěstitelé se shodují, že většina lidí zpětně lituje příliš malého skleníku – proto se vyplatí zvolit co největší variantu, kterou dovolí prostor i rozpočet.

Kam skleník umístit

Správné umístění je klíčové pro úspěšné pěstování. Skleník by měl stát na rovném místě s dostatkem slunce a světla, ideálně mimo mrazové kotliny a silný vítr.

Osvědčená je orientace ve směru východ–západ, která zajišťuje maximální využití denního světla, zejména v zimních měsících. Pro hlavní letní sezonu se doporučuje osa sever–jih.

Stavba skleníku

Vlastní stavba skleníku může výrazně snížit náklady. Úspora se projeví nejen na konstrukci samotné, ale i na terénních úpravách, základech a vnitřním vybavení. U větších skleníků mohou být úspory opravdu značné.

Většina skleníků se neobejde bez vybudování základů. U lehkých skleníků s výplněmi z polykarbonátu je výrobce někdy nevyžaduje. Velikost základů se pak odvíjí od velikosti skleníku, přičemž doporučená hloubka je minimálně 60 cm, ve chladnějších oblastech 80-100 cm. Značnou pozornost věnujeme dveřím – měli bychom do nich být schopni vejít bez zbytečného hrbení. Důležitý je rovněž počet oken. Okénka jsou důležitá pro ventilaci, aby se rostlinky v horkých dnech zbytečně nepřehřívaly. V parném létě je totiž nezbytné skleníky pravidelně větrat.

Větrání a regulace teploty

V letních měsících je větrání naprostou nutností. Pomoci může automatický otevírač ventilačních oken, který udržuje optimální teplotu i bez přítomnosti majitele. Instalace je jednoduchá a rychlá.

Voda a zavlažování

Instalace okapů na skleník a sudu na dešťovou vodu je praktickým řešením, které šetří vodu i čas. Zároveň umožňuje snadné zalévání plodin během suchých letních dnů.

Letní péče o skleník

Důležitou součástí péče je tzv. „zvlhčování“ – tedy zalévání podlahy skleníku. Tím se zvyšuje vlhkost vzduchu a rostliny lépe snášejí vysoké teploty.

Čištění skleníku

Pravidelné čištění zajišťuje maximální průchod světla, což je zásadní zejména v zimě. Zároveň snižuje riziko výskytu škůdců a chorob. Ideální je čištění na jaře a na podzim, tedy před a po hlavní sezóně.

Zimní ochrana a vytápění

V chladných měsících pomáhá izolace skleníku bublinkovou fólií, která udržuje teplo, ale stále propouští světlo. Pro citlivé rostliny se hodí také teploměr s minimem a maximem nebo přídavné topení.

Základní vybavení skleníku

Praktickým vybavením jsou pěstební police, které zvedají rostliny nad chladnou zem a zlepšují proudění vzduchu. Pro výsev semen se hodí zejména propagátory, ideálně vyhřívané, které urychlují klíčení.

Alternativy ke klasickému skleníku

Kromě skleníků existují i další možnosti:

• Fóliovník – levnější varianta vhodná pro letní i některé zimní plodiny, ale méně vhodná pro přezimování citlivých rostlin.
• Pařeniště – tradiční způsob pro otužování rostlin, řízkování i výsev semen v chladnějším období.
• Mini skleníky – ideální pro malé zahrady, vhodné pro sazenice i teplomilné plodiny, jako jsou papriky či lilky.

Skleník tak není jen jednoduchá stavba, ale promyšlený systém, který může výrazně prodloužit pěstitelskou sezónu a zvýšit úrodu.

napsala Zuzana Zelenková

Zdroje: redakce, gardenersworld.com