Porodnost v České republice dlouhodobě klesá a stále více párů se potýká s obtížemi při početí. Podle aktuálních dat připadá na jednu ženu přibližně 1,37 dítěte, což patří k historicky nejnižším hodnotám. Téma neplodnosti tak přestává být okrajové a stává se běžnou součástí gynekologické praxe.

 

Odborníci upozorňují, že za tímto trendem stojí kombinace biologických i společenských faktorů – od odkládání rodičovství do vyššího věku přes změny životního stylu až po rostoucí psychickou zátěž. Právě proto se každoročně v posledním dubnovém týdnu koná Týden povědomí o neplodnosti, jehož cílem je zvýšit informovanost veřejnosti o této citlivé problematice a podpořit páry, které se s ní potýkají.

Touha po dítěti bez výsledku. Signály, že je čas vyhledat pomoc / Depositphotos.com

Zatímco dříve bývalo běžné řešit založení rodiny kolem dvacátého roku věku, dnes se první těhotenství často posouvá až ke třicítce nebo ještě později. A právě věk hraje v otázce plodnosti zásadní roli. „Mezi nejčastější příčiny neplodnosti u žen patří vyšší věk, hormonální poruchy nebo endometrióza. U mužů pak vidíme pokles kvality spermií, který souvisí mimo jiné se životním stylem,“ vysvětluje primářka Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný MUDr. Markéta Matoušková.

Mateřství se posouvá. Biologie ale nečeká

S odkládáním mateřství přitom úzce souvisí i biologické limity ženské plodnosti. S přibývajícím věkem přirozeně klesá kvalita i počet vajíček – první výraznější změny přicházejí už po 30. roce života, po 35. roce se pak tento pokles zrychluje. To se promítá nejen do delší doby potřebné k otěhotnění, ale i do častější potřeby využití metod asistované reprodukce. Současně roste i riziko komplikací, a to jak při samotném početí, tak v průběhu těhotenství a porodu.

„Ženy dnes mateřství plánují mnohem vědoměji než dříve, což je samo o sobě pozitivní. Problém ale nastává ve chvíli, kdy se rozhodnutí opakovaně odkládá a čeká se na ideální podmínky, které často nepřicházejí. Biologické možnosti přitom zůstávají stejné a s věkem se přirozeně snižují,“ vysvětluje primářka Matoušková.

Podle lékařů se tak v praxi stále častěji setkáváme s paradoxní situací – životní podmínky jsou stabilní a připravené na dítě, ale biologická stránka už spolupracuje výrazně hůře. I proto odborníci doporučují, aby ženy při zvažování odkladu mateřství pracovaly nejen s životními plány, ale i s reálnými informacemi o své plodnosti.

Reprodukční medicína není všemocná

Významnou roli v rozhodování hrají také mýty, které kolem plodnosti přetrvávají. Jedním z nejčastějších je představa, že moderní medicína dokáže případné problémy vždy vyřešit. Ve skutečnosti ale ani asistovaná reprodukce není všemocná a její úspěšnost s věkem klesá. Dalším rozšířeným omylem je, že zdravý životní styl dokáže biologické stárnutí zcela kompenzovat – i když je bezpochyby důležitý, přirozené limity organismu tím zcela obejít nelze.

Zároveň platí, že neplodnost se netýká pouze žen. Mužský faktor se podílí přibližně na polovině případů, přesto na něj páry často myslí až v pozdější fázi. V současnosti se ale tento přístup postupně mění a stále více párů přichází k vyšetření včas a společně.

Včasná diagnostika výrazně zvyšuje šanci na úspěšnou léčbu

Pokud se páru nedaří otěhotnět ani po roce pravidelného nechráněného pohlavního styku, je na místě obrátit se na odborníka a začít hledat možné příčiny. V některých případech je však vhodné vyhledat lékařskou pomoc dříve. Platí to zejména u žen nad 35 let, u pacientek s diagnostikovanou endometriózou, po prodělaném pánevním zánětu nebo při nepravidelném menstruačním cyklu, stejně jako při podezření na sníženou plodnost na straně muže. V těchto případech se doporučuje vyhledat odborníka klidně už po šesti měsících neúspěšného snažení.

Jak vypadá první vyšetření

V praxi se první kroky při řešení neplodnosti odehrávají přímo v gynekologické ambulanci. „V naší všeobecné gynekologické ambulanci lékař při první návštěvě provádí důkladnou anamnézu. Vedle zhodnocení celkového zdravotního stavu následuje gynekologické vyšetření a ultrazvuk. Dalším krokem je série testů, včetně krevních odběrů pro stanovení hormonálního profilu a antimülleriánského hormonu (AMH) nebo ultrazvukové folikulometrie k průkazu ovulace. V rámci diagnostiky lze v naší nemocnici podstoupit také hysteroskopii a laparoskopické vyšetření průchodnosti vejcovodů. Pro detailnější zobrazení děložní dutiny se využívá 3D ultrazvuková sonda, která dokáže odhalit případné vývojové vady. Tato vyšetření jsou standardně hrazena zdravotní pojišťovnou, pacientky si však mohou připlatit za ambulantní vyšetření průchodnosti vejcovodů metodou HyFoSy, která je méně invazivní, probíhá ambulantně a nevyžaduje narkózu. Při tomto vyšetření lékař zavádí tenkou hadičku do děložního hrdla, kterou aplikuje gel zvýrazňující děložní dutinu a vejcovody na ultrazvuku, “ uvádí postup gynekologie v Nemocnici Slaný MUDr. Matoušková.

Diagnostika trvá týdny, ale má jasný plán

Vzhledem k tomu, že jednotlivá vyšetření probíhají v různých fázích menstruačního cyklu, trvá diagnostický proces obvykle 1–2 měsíce. Pacientky jsou průběžně informovány o výsledcích i dalším doporučeném postupu a po dokončení všech vyšetření je jim navržen individuální plán léčby.

„Zvolený postup léčby vždy vychází z konkrétní příčiny, kterou u pacientky odhalíme. Pokud jde například o poruchu ovulace, můžeme nasadit medikaci, která ji pomůže obnovit. V rámci hysteroskopie dokážeme odstranit děložní polypy, jež mohou bránit uhnízdění oplodněného vajíčka. Před plánovaným umělým oplodněním pak v některých indikovaných případech a se souhlasem pacientky odstraňujeme i poškozený vejcovod, který může způsobovat chronický zánět děložní sliznice a snižovat tak šanci na úspěšnost IVF,“ vysvětluje MUDr. Markéta Matoušková.

V případě potřeby asistované reprodukce nebo genetického či imunologického vyšetření jsou pacientky následně odesílány na specializovaná pracoviště.

Pomoci může změna životního stylu i fyzioterapie

Vedle medicínských postupů hraje důležitou roli také úprava životního stylu a využití fyzioterapie. „Doporučujeme pravidelný pohyb, zdravé stravování, omezení alkoholu a kouření, dostatek spánku a také doplnění vitaminu D. Velmi dobrých výsledků, a to jak u přirozeného početí, tak při léčbě IVF, lze dosáhnout i díky fyzioterapii vedené specialistou na pánevní dno,“ zdůrazňuje MUDr. Markéta Matoušková.

K účinným metodám patří například fyzioterapie podle Ludmily Mojžíšové. Jedná se o soubor cviků, které pacientka po edukaci zkušeným fyzioterapeutem pravidelně provádí v domácím prostředí. První výsledky se obvykle dostavují po přibližně šesti měsících pravidelného cvičení.

Psychika je často klíčovým faktorem

Neplodnost není pouze fyzický problém, ale často i velká psychická zátěž. „Dlouhodobý stres a tlak mohou významně negativně ovlivnit hormonální rovnováhu a tím i samotnou schopnost otěhotnět. Proto doporučujeme pacientkám nebát se vyhledat psychologickou nebo psychoterapeutickou podporu, která může být vhodnou součástí léčby,“ říká primářka.

Zdroj: MUDr. Markéta Matoušková, primářka Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný