Jaro si většina lidí spojuje se sluncem, rozkvetlou přírodou a delšími dny. Pro alergiky je ale toto období spíš zkouškou – přichází kýchání, svědění očí, ucpaný nos i nepříjemná únava. Situace se navíc výrazně zhoršuje, pokud do toho vstupuje kouření. Kombinace pylů a cigaretového kouře zatěžuje organismus ještě víc – a to nejen u kuřáků, ale i u lidí, kteří jsou kouři vystaveni jen nepřímo.

 

Alergiků přibývá

S příchodem jara se příroda probouzí, ale pro mnoho lidí to znamená začátek nepříjemného období. Ve vzduchu se objevují první pylová zrna a s nimi i typické alergické potíže. Mezi nejčastější patří kýchání, svědění očí, vodnatá rýma nebo únava. Spouštěčem bývají zejména časně kvetoucí stromy a keře. „Nejčastější jarní alergie jsou na tzv. „kočičky“, olše, lísky, ale i břízu, javor nebo jasan a ostatní jarní stromy a keře. Ale nemusí přicházet až na jaře. Pokud je teplý leden, začínají se více či méně projevovat už na přelomu ledna a února. A později zesilují,“ popisuje vedoucí lékařka pracoviště klinické imunologie a alergologie Klatovské nemocnice Jana Hanzlíková.

Pylová sezóna útočí, alergici sotva dýchají, kuřáci doplácejí nejvíc / Depositphotos.com

Zároveň platí, že alergií dlouhodobě přibývá a stávají se běžnou součástí života mnoha rodin. Nejde přitom jen o krátkodobé obtíže, ale často o stav, který ovlivňuje kvalitu spánku, pracovní výkon i celkovou pohodu. „Alergie dnes patří mezi nejrozšířenější civilizační onemocnění. Jejich projevy se mohou lišit, ale velmi často dokážou výrazně zkomplikovat běžné denní fungování,“ říká alergolog Jiří Mudruňka. Statistiky navíc ukazují, že pylová alergie trápí každého třetího Čecha a zkušenost s ní má i velká část domácností.

Vliv kouření na alergie

Kromě pylu samotného hraje v intenzitě potíží důležitou roli i životní styl. Jedním z faktorů, který může alergie výrazně zhoršovat, je právě kouření. Netýká se přitom jen aktivních kuřáků, ale i lidí, kteří kouř pravidelně vdechují ve svém okolí. „Důležitou roli při vzniku alergie hraje kouření. A nejde jen o pacienty – kuřáky ale i o ty, kteří jsou vystaveni pasivnímu kouření. Lidé totiž často podceňují vliv pasivního kouření,“ říká lékařka Lenka Mišunová. Tabákový kouř totiž působí na dýchací cesty dlouhodobě a nenápadně. Dráždí jejich sliznici, podporuje vznik zánětu a oslabuje přirozenou obranyschopnost organismu. Tělo se pak hůře brání nejen alergenům, ale i běžným virům, což může vést k častějším infekcím a delšímu průběhu potíží. U lidí s astmatem je situace ještě komplikovanější, protože kouření snižuje účinnost preventivní léčby a ztěžuje udržení nemoci pod kontrolou.

Jak se zbavit závislosti na kouření

Spousta lidí zapomíná, že kouření není jenom zlozvyk, ale závislost. Průměrný kuřák absolvuje více než šest odvykacích pokusů, než se mu podaří přestat kouřit. Pro odvykající kuřáky představují největší problém abstinenční příznaky, které se obvykle dostavují už dvě hodiny po poslední cigaretě. Mezi typické projevy patří kromě silné chuti na cigaretu také podrážděnost, špatné soustředění, problémy se spánkem nebo zácpa. „Abstinenčním příznakům lze předcházet užíváním přípravků náhradního nikotinu, například žvýkaček nebo náplastí,“ vysvětluje adiktolog Adam Kulhánek a dodává: „Ještě účinnější jsou léky, které napodobují účinek nikotinu a obsahují účinnou látku cytisin, která se naváže na nikotinové receptory v mozku. Díky tomu kuřák neprožívá abstinenční příznaky a je schopen stabilně fungovat.“

Zdroje:

MUDr. Jana Hanzlíková, lékařka pracoviště klinické imunologie a alergologie Klatovské nemocnice 

MUDr. Jiří Mudruňka, alergolog

MUDr. Adam Kulhánek, adiktolog

MUDr. Lenka Mišunová