Migrénou v Česku trpí více než milion lidí. Jde o závažné neurologické onemocnění, které je celosvětově druhou nejčastější příčinou zdravotního omezení a výrazně zasahuje do pracovního i osobního života pacientů. Ve společnosti je však stále podceňováno. Přestože lidé migrénu znají, často ji mylně považují jen za silnou bolest hlavy.

 

„Migréna člověka vyřadí z běžných aktivit. Pacienti často nejsou schopni pracovat, sledovat počítač nebo třeba jen vyjít ven. Neléčená migréna může trvat i tři dny, v těžších případech dokonce pět dní. Vzhledem k tomu, že se jedná o chronické onemocnění, může výrazně ovlivňovat dlouhodobou kvalitu života,“ vysvětluje neuroložka MUDr. Eva Medová, specialistka na migrénu působící na Neurologické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze, která je sama migreničkou.

Ženy v nevýhodě

Migréna se může týkat každého z nás. Statisticky jí ale trpí ženy přibližně třikrát častěji než muži. Nejčastěji se vyskytuje v produktivním věku mezi 18. a 40. rokem života. Významnou roli hraje genetika, hormonální změny a životní cyklus, onemocnění často souvisí i s menstruací, ovulací nebo klimakteriem.

Migréna se projevuje silnou, typicky jednostrannou pulzující bolestí hlavy, často doprovázenou nevolností, zvracením a citlivostí na světlo, hluk nebo pachy.

Častými spouštěči jsou faktory jako hlad, alkohol, stres či změna počasí. U některých pacientů záchvatům předchází tzv. aura (poruchy vidění v podobě barevných záblesků či slepé skvrny). Záchvat může trvat několik hodin až dní.

Jak na léčbu migrény?

• Léčba spočívá buď v podávání akutních léků při záchvatu, nebo v pravidelném užívání preventivních (profylaktických) léků, které se podávají pacientům s častými záchvaty.
• Akutní léčba se podává při prvních příznacích záchvatu a jejím cílem je minimalizovat nebo úplně potlačit rozvíjející se obtíže.
• Preventivní léčba naopak působí dlouhodobě. Snižuje frekvenci, závažnost a trvání migrenózních záchvatů a je určena zejména pacientům s častým výskytem. Necílená profylaxe zahrnuje léky původně vyvinuté pro jiná onemocnění, jako jsou antidepresiva, antiepileptika či antihypertenziva. Moderní cílená preventivní léčba, mezi kterou patří biologická léčba a nově také gepanty, zasahuje přímo do mechanismu vzniku migrény a dokáže zmírnit projevy nemoci na minimum.

Kde najít pomoc? U neurologa

Léčba migrény vyžaduje odborný přístup. Proto se doporučuje, aby lidé s opakujícími se příznaky migrény nebo i jen s podezřením na ni vyhledali lékaře, ideálně neurologa. Stejně tak by měli odbornou pomoc vyhledat pacienti, u nichž dosavadní léčba nepřináší dostatečnou úlevu.

„Moderní cílená léčba dokáže významně snížit záchvaty migrény, což vede k výraznému zlepšení kvality života pacientů. Konečně se tak mohou vrátit ke své práci, plánovat rodinné aktivity a cestovat, aniž by se museli obávat dalšího záchvatu,“ říká MUDr. Eva Medová.

Aby lékař mohl nastavit správnou léčbu, potřebuje vědět, kdy nejčastěji migréna přichází, jak dlouho trvá a co ji spouští. Pacienti by si proto měli vést kalendář bolestí hlavy s co nepřesnějšími záznamy záchvatů migrény. Z něho lze jednoduše vyčíst třeba kolísání hormonů, stres nebo změny počasí. Tento praktický nástroj pro sledování četnosti a průběhů záchvatů je dostupný na webu www.migrenanenitabu.cz, kde mohou pacienti najít také informace o možnostech léčby, otestovat si závažnost svého onemocnění nebo vyhledat nejbližší centrum pro léčbu bolesti hlavy.

 

Zdroje:

neuroložka MUDr. Eva Medová, specialistka na migrénu, Neurologická klinika Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze

Rýza Blažejovská, předsedkyně Migréna-help

www.migrenanenitabu.cz

Použitá fotografie / Generováno pomocí AI / ChatGPT