Syndrom vyhoření se často neobjeví ze dne na den, ale přichází postupně jako důsledek dlouhodobého stresu a přetížení. Mnoho lidí si přitom neuvědomuje, že klíčem k prevenci je umět včas nastavit jasné pracovní hranice a myslet také na vlastní potřeby.

 

Pokud se naučíte říkat „ne“ a dopřát si prostor pro odpočinek, můžete předejít vážným psychickým i fyzickým potížím.

Nastavte si v práci hranice, než bude pozdě / Depositphotos.com

Co je vyhoření a proč ho zaměňujeme s únavou

Vyhoření není jen únava po náročném projektu. Je to dlouhodobý stav fyzického, emocionálního a mentálního vyčerpání, který vzniká tehdy, kdy výdej energie opakovaně a trvale převyšuje její příjem a tělo ani psychika nemají prostor se regenerovat.

„Vyhoření se rozvíjí postupně a nenápadně,“ vysvětluje Mgr. Michaela Štěpánová, psycholožka. „Nejdřív si odpustíme pauzy, pak odkládáme i odpočinek na to až se ‚tenhle projekt, tahle akce dodělá'. Tělo jede dlouhodobě bez skutečné regenerace, a to je živná půda, na které se vyhoření velmi rychle rozvíjí.“

Problém je, že příznaky vyhoření snadno splývají s běžnou přepracovaností, jako je únava, podrážděnost nebo pocit ztráty smyslu. Rozdíl poznáte podle toho, že nestačí jeden volný víkend k nápravě. Psychika se u vyhoření totiž neobnoví přes noc.

Proč je to dnes těžší než dřív

Pracovní trh posledních let vytvořil prostředí, kde je neustálá dostupnost vnímána jako samozřejmost. Pracujeme z domova, takže hranice mezi pracovní dobou a osobním časem se rozmazala. Pro práci využíváme různé chatovací aplikace, kde proud zpráv nikdy nekončí, ať už ve společných vláknech nebo v přímých zprávách. A my nechceme vypadat, že nám na tom nezáleží, a tak odpovíme, protože to trvá jen chvilku.

Jenže každé takové narušení klidu mozek eviduje jako neodbytný úkol. I když mobil jen leží na stole. I když zprávu jen přečteme a neodpovíme. Nervový systém zůstává v pohotovosti, regenerace neprobíhá a únava se kumuluje.

„Z fyziologického hlediska tělo potřebuje skutečné okamžiky klidu, aby se mohlo zregenerovat,” říká Mgr. Štěpánová. „Pokud je přerušovaný odpočinek normou, chronický stres se stává základním nastavením organismu. To se časem projeví nejen psychicky, ale i fyzicky – poruchami spánku, napětím ve svalech, zhoršenou imunitou nebo trávicími potížemi.“

Konkrétní situace a co s nimi

Šéf pracuje na dovolené. Mám taky?

Toto je jedna z nejčastějších situací, která lidem ve firmách kazí odpočinek. Proč?

Martin Novotný, který učí manažery, jak nastavovat sobě i druhým udržitelný výkon, říká: „Manažer, který respektuje důležitost regenerace, před odjezdem na dovolenou sdělí svému týmu, nadřízenému nebo třeba i zákazníkům jasně a bez pocitu viny, kdy bude nedostupný. Pro kritické situace pak vytvoří jeden komunikační kanál, např. tak, že bude jednou denně v předem stanovený čas číst případné SMS zprávy.“

„V týmech, kde toto funguje, si lidé navzájem lépe respektují hranice jako součást kultury,“ dodává Novotný. „Naopak tam, kde šéf pracuje i ve volném čase, často nevědomě vysílá signál, že to samé očekává od druhých, až budou i oni na dovolené. Pokud je toto běžné jednání managementu ve firmě, pokles výkonu, resp. odchod těch nejschopnějších je pak jen otázkou času.“

Nestíháte a přibývá toho víc

„Přetíženost sama o sobě ještě není vyhoření, ale je to velmi jasný varovný signál,” upozorňuje Mgr. Štěpánová. „Pokud člověk dlouhodobě nestíhá a nemá prostor situaci řešit, tělo a psychika se začínají bránit, a právě podrážděnost, ztráta motivace nebo pocit, že nic nemá smysl, jsou první odpovědí organismu.“

Z praktického hlediska doporučuje Martin Novotný včasnou komunikaci s nadřízeným nejen o prioritách, ale nebát se otevřít i téma náplně práce, pokud si zaměstnanec všimne, že mu přestává vyhovovat: „Dobrý manažer bude za takový signál rád. Speciálně když zaměstnanec stále plní všechny úkoly na výbornou, nemusí si toho vždy všimnout.“

Každému může pomoct také pravidelná krátká sebereflexe: „Co mi dnes vzalo nejvíc energie a jak toho můžu dělat méně? Co mi naopak energii dalo a jak toho můžu dělat víc?“ Tyto otázky pomáhají zachytit vzorce dřív, než se z nich stane problém.

Jak vypadá prevence

Prevence je systém každodenních malých rozhodnutí.

Pravidelné pauzy během dne (scrollování na Instagramu se nepočítá) a spánková hygiena: pravidelný čas usínání, tma, klid, žádné obrazovky těsně před spaním. Rituály po práci, které oddělují pracovní a osobní čas. A přítomnost věcí, na které se těšíme: večeře s přáteli, kniha, oblíbená aktivita.

„Pravidelné pauzy během dne, plánovaný odpočinek a schopnost skutečně vypnout po práci jsou nejcennější ochrana, kterou máme,“ říká Mgr. Michaela Štěpánová. „Nejde o slabost ani žádný luxus, ale o základní podmínku pro to, aby člověk fungoval dlouhodobě.“

Kdy vyhledat odborníka

Pokud máte pocit, že vám to přerůstá přes hlavu, že únava neodchází ani po víkendu, motivace zmizela, nebo se vám nedaří situaci zvládnout vlastními silami, je to signál k vyhledání odborné pomoci. „Psychoterapie je skvělý nástroj pro rozmotání myšlenek a získání nových nástrojů pro zvládání náročných situací,“ doplňuje Mgr. Štěpánová. Prvním krokem může být i online konzultace s lékařem, který může rychle pomoct s orientací v aktuální situaci a doporučit další postup.

Zdroj: Mgr. Michaela Štěpánová, psycholožka a Martin Novotný z uLékaře.cz