Velikonoční noc a následný Boží hod velikonoční patří k nejvýznamnějším dnům celých svátků. Právě tehdy vrcholily oslavy jara, nového života i křesťanské tradice, které se promítaly do rodinných setkání, slavnostního jídla i lidových zvyků. Připomeňte si, jaké rituály naši předci dodržovali a které z nich se dochovaly dodnes.

 

Velikonoční noc

Ze soboty na neděli se koná Velikonoční vigilie čili oslava svaté noci, kdy Pán vstal z mrtvých a jako vítěz vystoupil z hrobu, aby lidem otevřel cestu k životu. Oslava Veliké noci symbolicky vyjadřuje velikonoční "přechod" ze zajetí utrpení a smrti do života svobody a plnosti. Proto se také koná křestní slavnost. Velikonoční tajemství křtu je spojeno s účastí na Kristově utrpení, smrti a vzkříšení. Křest v Krista Ježíše znamená osobní, pevné spojení s Ježíšem.

Velikonoční neděle Boží hod velikonoční

Na Velikonoční neděli připadá Boží hod velikonoční, opět se odhalují oltáře, předtím na znamení smutku zastřené, a konají se slavnostní bohoslužby. Dnem vzkříšení Ježíše Krista (pro křesťany den Páně) končí Svatý týden. Kristus svým zmrtvýchvstání dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo, proto Křesťané v tento den konají jako svátost oltářní - lámání chleba. Na slavnostním stole proto nesměl chybět velikonoční beránek – symbol Kristovy oběti.

Zvyky a pověry

• Děvčata chodívala po vsi se stromkem zdobeným barevnými stuhami, které přinášely radost a zdraví.
• Na den vzkříšení Ježíše Krista (den Páně) se světily velikonoční pokrmy - beránek, mazanec, vejce, chleba, víno, které měly připravit tělo po dlouhém půstu na tučnější stravu.
• V kostele světily velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, chléb, vejce, víno). Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo v kostele ve stoje. Bylo zvykem, že každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla. 
• Hospodář tento den také odnášel na zahradu, na pole a do studené země kousek svěceného mazance, vejce a vína, aby měl hojnost ovoce, obilí a měl vždy dobrou vodu. Rolníci pak nechávali na polích svěcené kočičky a křížky.

Boží hod velikonoční a pokrmy

Na neděli připadá čas největšího hodování. Na stole by neměl chybět masový vývar, jehněčí, kůzlečí či telecí maso, holoubata a i kynuté buchty a beránek, který je symbolem nového života, ale také nevinnosti a obětování. Velikonoční neděle je skvělou příležitostí vyzkoušet i jídla a druhy mas, která během roku tak často nevaříte. Pekly se jidáše.

Dříve bylo také hojně rozšířeným zvykem, že se na Velkou neděli, jak se tomuto dni také říkalo, jedlo společně  vejce, uvařené na Velký pátek spolu se žlutým vrbovým a jasanovým proutkem. Kdyby někdo během roku zabloudil, stačilo si vzpomenout, s kým jedl na Boží hod vejce, a prý hned nalezl cestu zpět.

 

napsala Hana Formánková (R.I.P.)

zdroj:

redakce

Česká biskupská kancelář

Velká kniha lidových obyčejů a nápadů od Martina Bestajovského, rok vydání 2019 - nakladatelství cpress

Použitá fotografie / Generováno pomocí AI / ChatGPT