Bílá sobota se nesla v duchu čistoty. V tento den se domy vymetaly novými košťaty a někde se dokonce i bílilo. Tradičně se také pekl beránek nebo mazanec a pletla se velikonoční pomlázka. 

 

Bílá sobota

O Bílé sobotě se nesloužily žádné mše, před kostely byly zapalovány ohně a od nich věřící zapálili svíce, které vnášeli do kostela a tím jej rozsvítili. Z Božího hrobu byla vyzvednuta monstrance s Nejsvětější svátostí a Kristova socha, popřípadě obraz. Noc ze soboty na neděli je Velkou nocí, která dala svátkům jméno, a kterou začíná oslava Kristova vzkříšení.

Její název je odvozen od bílého roucha, které si oblékají novokřtěnci, ale je také spojován se zvykem uklízení – bílení domů. Před východem slunce bylo třeba vymést čistě stavení, a to zásadně novým koštětem, aby po celý další rok bylo stavení čisté. Poslední den, kdy nosili novokřtěnci naposledy bílé křestní roucho, se nazývá Bílá neděle, což je první neděle po Velikonocích. Dnes je dnem slavnostního prvního sv. přijímání.

Zvyky a pověry

• Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky a nosily se do pole, by bylo úrodné.
• Popelem z posvěceného ohně se posypaly louky.
• Na mnoha místech bylo také zvykem vyjít na zahradu nebo do sadu, třást stromy a probudit je tím k životu.

Pečení beránků a mazanců

Bílou sobotou také skončil třídenní půst zvaný "svaté třídenní". Všichni se těšili na opětovnou možnost pojídání masa. Na stůl se vracela hojnost, typická byla velikonoční nádivka (hlavička, sekanice) s bylinkami a uzeným masem. Pekly se sladké mazance, beránci a jidáše. K obědu se jedly bylinkové polévky ( nebo například polévka z kozlečího mozečku s praženou krupicí), placky (podplemenice) a po západu slunce tedy už i maso.

Pletla se pomlázka a zdobila se vajíčka

Podle tradice se na Bílou sobotu pletla pomlázka a zdobila se vajíčka jako příprava na slavné Vzkříšení neboli Boží hod velikonoční. Také nastala doba tanečních zábav a dalších potěšení, která byla po dobu půstu přísně zapovězena. 

Pokud se do pletení pomlázky pustíte i vy, nezapomínejte na stuhy! Červená značí lásku a náklonnost, modrá naději, zelená sympatie i oblíbenost a žlutá odmítnutí. Až budete koledníkům uvazovat stuhy na pomlázku, tak si to pořádně rozmyslete!

 

napsala Hana Formánková (R.I.P.)

zdroje:

redakce

Česká biskupská kancelář

Velká kniha lidových obyčejů a nápadů od Martina Bestajovského, rok vydání 2019 - nakladatelství cpress

Použitá fotografie / Generováno pomocí AI / ChatGPT