Pašijový neboli svatý týden pokračuje a jeho význam se výrazně odráží také v kuchyni. České velikonoční pokrmy jsou totiž po staletí ovlivněny křesťanskou symbolikou a tradicemi těchto svátků. Právě proto má smysl tyto zvyky udržovat a předávat je dalším generacím jako součást našeho kulturního dědictví.

 

Před námi je ale Velký pátek, který se výše popsanému mírně vymyká, jelikož se jedná o den nejpřísnějšího půstu vůbec. V některých oblastech byl našimi předky praktikován s velkou přísností. Půstní období začínalo již po snídani ve čtvrtek a končilo snídaní v sobotu před Velikonocemi. Ti, kteří pochybovali o své schopnosti vydržet tento půst, měli možnost připravit si rybí pokrm. Avšak ne všichni měli přístup k rybě, proto se v některých domácnostech připravovaly "imitace" ryb z bramborového těsta. 

V dalších regionech naopak bylo zvykem připravit pouze jedno hlavní jídlo, často bohatou polévku se surovinami dostupnými v domácnosti, jako bylo kysané zelí, špenát, brambory a různé luštěniny. A právě takovou typickou zelnou polévku si dnes ukážeme. Poctivou klobásku v ní ale nehledejte, maso bylo prostě tento den naprosté tabu. Ale nebojte se, již další den, tedy na Bílou sobotu, začnou ty pravé velikonoční hody, kdy si vše vynahradíme!

polévka na Velký pátek / Depositphotos.com

Potřebujeme:

• 4 hrnky vody
• 1 malá sklenice sterilovaného zelí
• sůl
• kmín
• 1 feferonka
• 2 syrové brambory
• 1 malá kyselá smetana
• 1 lžička papriky
• 2 lžíce mouky

Brambory oloupeme, omyjeme a nakrájíme na kostky. Vložíme do vody, osolíme, přidáme kmín (případně pepř) a dáme vařit. Po změknutí brambor přidáme zelí, feferonku (kdo má rád ostřejší) a společně povaříme.

Nakonec přilijeme do polévky smetanu, ve které jsme rozmíchali mouku a papriku. Dochutíme a ještě krátce povaříme.

Zvyky a tradice spojené s Velkým pátkem

Lidé se na Velký Pátek ráno myli v potoce, aby se uchránili před nemocemi. Podle lidové víry se tento den otvírala země, aby vydala své poklady. Tak ke starým hradům a skalám chodilo mnoho hledačů pokladu, kteří se měli orientovat podle různých znamení, například podle rozkvetlého kapradí. 

V pátek se postěte od masa, nic si nepůjčujte, protože půjčená věc by mohla být očarována. Také se nesmělo hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve.

Zdroj: redakce