Každá žena se rodí s daným počtem vajíček a jejich zůstatek patří k nejdůležitějším ukazatelům ženské plodnosti. Přečtěte si, jak nízká ovariální rezerva souvisí s problémy s otěhotněním, jak se měří i jaké možnosti řešení nabízí moderní medicína.

Co znamená ovariální rezerva?

Pojem ovariální rezerva označuje množství vajíček, která má žena ve vaječnících k dispozici. Tato zásoba se vytváří ještě před narozením – dívka přichází na svět přibližně s jedním až dvěma miliony nezralých vajíček. Během života však jejich počet postupně klesá.

V období puberty zbývá přibližně 300–400 tisíc vajíček. Ty se během menstruačních cyklů postupně uvolňují a část pak postupně přirozeně zaniká.

Nízká ovariální rezerva tedy znamená, že je vajíček málo, ale nic přímo neříká o jejich „kvalitě“. Kvalita se totiž odvíjí především od stárnutí. S věkem roste riziko, že bude mít vajíčko genetickou chybu, což může vést k:

• neúspěšnému oplodnění,
• zastavení vývoje embrya,
• potratu.

To je důvod, proč například po 40. roce věku klesá pravděpodobnost úspěšného otěhotnění. O nízké ovariální rezervě a horší kvalitě vajíček se často mluví v souvislosti, protože se vyskytují zhruba ve stejném věku, není to ale pravidlem.

Jak se ovariální rezerva měří?

Nejspolehlivějším nástrojem je krevní test hladiny AMH (anti-mülleriánského hormonu). Tento hormon produkují buňky malých folikulů ve vaječnících, a jeho hladina v krvi proto poměrně věrně odráží, kolik folikulů (a tedy vajíček) zbývá v zásobě. Oproti jiným hormonálním testům má AMH výhodu, že hladina zůstává relativně stabilní v průběhu celého cyklu, takže odběr krve není vázán na konkrétní den.

Vedle AMH se používá také ultrazvukové vyšetření vaječníků, při kterém lékař počítá takzvané antrální folikuly. Jejich počet poskytuje další informaci o tom, jaká je aktuální ovariální rezerva. Někdy se hodnotí také hormon FSH (folikulostimulační hormon), který se měří na začátku menstruačního cyklu. Výsledky se vždy posuzují v kontextu věku ženy a celkového zdravotního stavu.

Co může ovlivnit ovariální rezervu?

Největší vliv má na ovariální rezervu věk. Nejvýraznější pokles obvykle nastává po 35. roce života.

Vedle přirozeného stárnutí však mohou zásobu vajíček ovlivnit i další faktory:

• genetické predispozice (např. předčasná menopauza u matky),
• operace v oblasti vaječníků,
• endometrióza,
• některé autoimunitní choroby,
• chemoterapie nebo radioterapie,
• kouření a dlouhodobý nezdravý životní styl.        

U některých žen může dojít ke snížení ovariální rezervy i bez zjevné příčiny a v relativně mladém věku.

Jaká řešení nabízí moderní reprodukční medicína?

I když snížená zásoba vajíček patří mezi časté faktory, které přispívají k ženské neplodnosti, automaticky neznamená, že nemůžete otěhotnět. Často se využívají metody asistované reprodukce, například hormonální stimulace vaječníků, odebrání vajíček a jejich oplodnění ve zkumavce (IVF).

Pokud však vaječníky již nevytvářejí dostatek kvalitních vajíček nebo na stimulaci nedostatečně reagují, je další možností také IVF s darovanými vajíčky, kterou nabízí klinika Prague Fertility Centre. Tato metoda patří mezi nejúčinnější postupy léčby v situaci, kdy vlastní ovariální rezerva výrazně klesla. 

Tip: Některé ženy si nechávají počet vajíček preventivně zkontrolovat (např. ve věku 25 let), aby získaly představu o své plodnosti a mohly lépe plánovat, kdy se začnou pokoušet o dítě.

Zdroj: Gemini

Nepropadejte panice

Ať už je vaše ovariální rezerva jakákoliv, nezoufejte. Možností, jak mít děti, je dnes více a nízký počet vajíček vám nemusí stát v cestě k rodičovství.

Zdroj obrázku: Atlas / stock.adobe.com