Práce u počítače je dnes pro většinu lidí běžnou součástí života. Ráno usedneme k monitoru, odpoledne dokončíme poslední úkoly a večer si ještě sedneme k telefonu nebo televizi. Jen málokdy si uvědomíme, kolik hodin denně vlastně trávíme vsedě. Jenže hodiny strávené vsedě neovlivňují jen záda a krční páteř.

 

Stále více odborných studií upozorňuje, že dlouhé nepřerušované sezení může negativně působit na celý organismus – od metabolismu až po cévy. A jedním z prvních míst, kde se problémy mohou projevit, jsou právě žíly na nohou.

Pocit těžkých a bolavých nohou na konci dne / Depositphotos.com

Co se děje s žilami při dlouhém sezení

Když chodíme nebo se hýbeme, pracují naše lýtkové svaly jako malá pumpa. Pomáhají žilám dostat krev z nohou zpět k srdci. Pokud ale sedíme několik hodin téměř bez pohybu, svaly se zapojují jen minimálně. Krev v žilách se může začít hromadit a zvyšuje se tlak na žilní stěny. Postupně se tak mohou objevit první příznaky chronického žilního onemocnění, například:

• noční křeče, napětí v nohou,
• pocit těžkých a bolavých nohou na konci dne,
• drobné metličkové žilky (mikrovarixy),
• později i křečové žíly (varixy),
• otoky kotníků,
• kožní změny na kůži nohou…

Nečekejte na bércové vředy

Těžké nohy, metličky ani křečové žíly nejsou banalitou. Odstranění metliček nebo křečových žil řeší konkrétní projevy onemocnění, ale je důležité věnovat se i samotnému chronickému žilnímu onemocnění. Podle lékařů je důležité řešit tyto signály včas, protože posledním stadiem onemocnění jsou bércové vředy. Aby malé potíže nepřerostly ve velké, zajděte již při prvních příznacích ke svému praktickému lékaři, ten může předepsat kompresní punčochy a léky na zpevnění žilní stěny a snížení žilního zánětu (venofarmaka), které je třeba brát dlouhodobě. Pokud se vašimi potížemi odmítne zabývat praktický lékař, obraťte se na specialistu – na www.zilniporadna.cz najdete mapu specializovaných lékařských ordinací a možnost online konzultace s odborníky.

Sedavá práce může zvýšit i riziko trombózy

Dlouhá nehybnost je známým rizikovým faktorem pro vznik krevní sraženiny v hlubokých žilách nohou. Tento stav se nazývá hluboká žilní trombóza a v některých případech může vést až k plicní embolii. Riziko je vyšší zejména u lidí s nadváhou, ve vyšším věku, při hormonální léčbě, s genetickou predispozicí k trombóze. Studie dokonce ukazují, že lidé, kteří sedí u počítače více než 10 hodin denně a dlouhé bloky sezení nepřerušují, mohou mít až několikanásobně vyšší riziko vzniku krevní sraženiny.

Hemoroidy: další problém, který sezením podporujeme

Dlouhé hodiny strávené na židli zvyšují tlak i v oblasti malé pánve. Krev se může hromadit v žilních pleteních konečníku a postupně se hemoroidy zvětšují. Hemoroidy jsou přitom běžnou součástí lidské anatomie – problém nastává až tehdy, když se zvětší a začnou způsobovat obtíže. Typické pro hemoroidální onemocnění jsou tyto příznaky:

•            krvácení při stolici (jasně červená krev) na toaletním papíře nebo povrchu stolice,

•            otok okolí konečníku,

•            svědění a pálení v oblasti konečníku,

•            výtok z konečníku.

Sedavý způsob života navíc zpomaluje činnost střev a zvyšuje riziko zácpy, která patří mezi hlavní faktory rozvoje hemoroidální nemoci.

Ani pravidelný sport nemusí vše zachránit

Možná si říkáte: „Já přece chodím cvičit.“ Jenže výzkumy ukazují, že dvě nebo tři sportovní lekce týdně nemusí dlouhé sezení plně vyvážit. Pokud člověk tráví většinu dne vsedě, je důležité hýbat se pravidelně během dne. Odborníci doporučují alespoň 60 minut pohybu denně (například svižnou chůzi nebo jízdu na kole) a přerušovat dlouhé sezení každých 30 minut krátkou pauzou. „Aktivovat lýtka můžete i při práci u počítače, a to žilní gymnastikou – třeba kroužením nohou v kotnících nebo propínáním nohou pod stolem střídavě na patu a na špičku. Po příchodu domů neseďte, ale odpočívejte vleže s nohama vyloženýma na měkké podložce ideálně do výšky 15–30 cm nad úroveň srdce,“ radí dermatoveneroložka MUDr. Júlia Černohorská, PhD. z Mělníka.

Přestávka na pohyb není ztracený čas

Krátké pauzy během práce mají ještě jeden bonus. Studie ukazují, že pravidelné přerušení sezení může zlepšit prokrvení mozku, a tím i koncentraci a mentální výkon. Jinými slovy: když se během dne občas projdete, nepomáháte jen svým žilám – pomáháte i své koncentraci a pracovní výkonnosti.