Brambory jsou neodmyslitelnou součástí tradiční české kuchyně a právě teď přichází ideální čas na jejich výsadbu. Přinášíme praktické rady, jak dosáhnout bohaté úrody, i zajímavosti o této původně latinskoamerické plodině, které vás možná překvapí.

 

Věděli jste, že jsou brambory příbuzné rajčatům, paprikám nebo rulíku zlomocnému? Řadí se totiž do čeledi lilkovitých. Původně pochází z Jižní Ameriky a do Evropy se dostaly až se zámořskými objevy. Zde je Inkové pěstovali ve dvou klimatických pásmech. První bylo Peru a Bolívie, druhé Chile.

Výsadba brambor / Depositphotos.com

Výsadba je za dveřmi

Rané brambory pro první sklizně se v teplejších oblastech sázejí obvykle v březnu, v těch chladnějších pak během dubna. Půda by měla být zahřátá přibližně na 7–8 °C. V zemědělství ovšem vždy záleží na počasí. Pokud byste se rozhodli pro výsadbu dříve, riskovali byste, že hlízy poškodí mráz. Za tři měsíce po výsadbě se pak můžete těšit na první čerstvé rané brambory. V teplých oblastech o něco dříve, a to koncem května nebo začátkem června. Pozor – tyto druhy se nevyplatí uskladňovat, a proto je doporučujeme spotřebovat co nejdříve.

Až budete mít brambory v zemi, je důležité postarat se o to, abyste měli co nejlepší výnos

Připravte půdu – Bramborám se daří v lehké, kypré a dobře prohnojené půdě. Ideální je záhon zrytý alespoň do hloubky rýče a obohacený kompostem.

Sázíme je tak 10- 15 centimetrů hluboko a na jednu šlápotu od sebe, ať mají dostatek prostoru pro růst. Sází se klíčky nahoru. Vzdálenost mezi řádky zhruba 60 cm. Ať mohou hlízy pěkně růst. Do brázdy můžete předem nasypat trochu hnoje. 

Brambory nejsou extrémně náročné. Bez vody ale nebude nic. Pravidelně kontrolujte a zalévejte – Udržujte půdu vlhkou, aby byla úroda co nejbohatší.

Zahrňte zeminou a přihrnujte – Jakmile rostliny vyrostou asi 15–20 cm, přihrňte k nim zeminu. Podpoříte tak tvorbu dalších hlíz a ochráníte je před světlem.

Okopávání

Důležité je také pravidelné okopávání, díky kterému se vždy pěkně rozruší vrchní, ztvrdlá, vrstva země a potom může dobře prostupovat voda. Kdyby nám v bramborách rostla pevná tráva – pýr, tak jí na každý pád vyplejte. To je totiž neskutečný plevel, jeho kořeny dokáží prostoupit také skrze brambory. Ty by se nám potom kazily.

Škůdci

Zasazené brambory je vhodné chránit před škůdci pravidelnou kontrolou záhonu a včasným odstraněním napadených rostlin. Proti půdním škůdcům, jako jsou drátovci, pomáhá střídání plodin a kvalitní příprava půdy před výsadbou. Nadzemní škůdce, například mandelinku bramborovou, lze sbírat ručně nebo použít biologické přípravky. Důležité je také udržovat záhon bez plevele, který může škůdce přitahovat. Preventivně lze použít netkanou textilii nebo přírodní odpuzující prostředky.

Sklizeň se provádí obvykle 90 až 120 dní po výsadbě, podle odrůdy a podmínek počasí. Správně uskladněné brambory vydrží v dobré kvalitě několik měsíců.

Rané či pozdní?

Brambory dělíme podle sklizně a podle způsobu zpracování. Podle prvního přístupu rozeznáváme rané, které se zpravidla sklízejí do 30. června, následují polorané, polopozdní a pozdní. Ty dozrávají od 30. června dále.

Co se skrývá pod slupkou?

Ze 70 % jsou brambory vlastně „jen“ voda. Zbytek jejich obsahu je však skutečně výživný, tvoří jej spousta škrobu, vitamínů i minerálů. Najdete v nich například brom, draslík, fosfor, hořčík, mangan, měď, molybden, nikl, sodík, vápník, zinek, železo, tuky, vlákninu, bílkoviny, pektin, polysacharidy, aminokyseliny, organické kyseliny a chlorofyl^[1].

Zdroje: 

Redakce

Uroda.cz

^[1] https://www.nzip.cz/clanek/993-brambory

myjsmebio.cz