Každý den učiníme desítky, někdy dokonce až stovky rozhodnutí. Některá jsou drobná a téměř nepostřehnutelná, jiná zásadní a vyžadující plnou pozornost. Přesto i ta zdánlivě banální volba, co si obléci, co odpovědět na e mail nebo co uvařit, postupně naši mentální kapacitu výrazně odčerpává. Když zjistíte, co fenomén, kterému se říká rozhodovací únava neboli únava z rozhodování, znamená, budete mít hned mnohem víc jasno nejen v tom, proč už si večer nejste schopni vybrat ani takovou banalitu, jako je večeře, ale snáze možná přistoupíte i na fakt, že to, co se vás drží, není lenost nebo věčná únava. Jde dost možná jen o logické vyústění nekonečných rozhodovacích situací.

 

Žijeme v době, která nám nabízí nepřeberné množství možností. Můžeme vybírat z desítek druhů potravin, stovek pracovních nabídek, tisíců informací. Volba je symbolem svobody, ano, zároveň se však stává zdrojem tlaku. Každé rozhodnutí vyžaduje energii, soustředění a schopnost zvažovat důsledky. Mozek při tom všem pracuje intenzivně, i když si to často neuvědomujeme a má pochopitelně své limity. A rozhodování není jen racionální proces. Zapojeny jsou emoce, zkušenosti i aktuální nálada. Pokud se rozhodujeme opakovaně a bez přestávky, dochází k postupnému vyčerpání mentálních zdrojů. Výsledkem pak může být nejen ta zmíněná únava, ale také nerozhodnost nebo naopak impulzivní volby. Rozhodovací únava neboli únava z rozhodování tedy není žádný moderní výmysl, ale přirozený důsledek přetížené mysli.

Proč nás rozhodování dokáže úplně vyčerpat / Depositphotos.com

Proč únava z rozhodování vzniká

Rozhodovací únava označuje stav, kdy se po sérii rozhodnutí snižuje naše schopnost činit další kvalitní volby. Mozek má pro vědomé rozhodování omezenou kapacitu a každá volba tuto kapacitu čerpá. I drobná rozhodnutí se tak pochopitelně sčítají a postupně vytvářejí mentální zátěž. Pro úplný kontext si představte běžný den. Ráno vybíráte oblečení, plánujete program, reagujete na zprávy. V práci řešíte úkoly, odpovídáte na otázky, zvažujete priority. Odpoledne rozhodujete o nákupu, večeři nebo organizaci domácnosti. Každá z těchto situací vyžaduje pozornost. Mozek musí porovnat možnosti, vyhodnotit rizika a zvolit variantu. Dřív by ještě o nic zásadního nešlo, ale vezmeme li v úvahu dnešní přehlcení člověka, následky jsou nad slunce jasné.

S přibývajícími rozhodnutími klesá schopnost analyzovat a roste tendence volit jednodušší řešení. To může znamenat odkládání důležitých kroků nebo impulzivní jednání. Únava z rozhodování se navíc neprojevuje dramaticky, ale nenápadně. Často ji poznáme podle toho, že večer nemáme energii rozhodnout ani to, jaký film si pustíme a co si k němu dáme. Tento stav neznamená, že jsme neschopní nebo že by hlava byla už úplně prázdná. Jde o přirozenou reakci mozku na nadměrnou zátěž. A pokud se nenaučíme uvědomit si ji, může dlouhodobě ovlivňovat kvalitu našich rozhodnutí.

Projevy v každodenním životě

Únava z rozhodování se může projevit podrážděností nebo pocitem ztracenosti, lehkého zoufalství a pocitem absolutního zahlcení. Člověk má dojem, že je všeho příliš, i když objektivně o výjimečně náročný den vůbec nejde. Typické je pak třeba odkládání rozhodnutí, protože další volba se už zdá být nad síly člověka.

Dalším projevem je sklon sahat po nejjednodušším řešení. Místo promyšlené večeře objednáme rychlé jídlo, místo plánování budoucnosti zvolíme okamžitý komfort. Špatně odhadujeme čas, kdy je potřeba například vyřešit nějaký problém, něco někomu citlivě sdělit nebo naopak poskytnout blízkému člověku útěchu. Nic z toho neodhadneme správně a už se vezeme.

Únava z rozhodování se objevuje také u lidí, kteří pracují s klienty nebo vedou týmy. Neustálé posuzování situací a zvažování variant může vést k vyčerpání, které se projeví až na domácím hřišti. Rodiče malých dětí jsou zase vystaveni nepřetržité sérii rozhodnutí, což jejich mentální energii výrazně zatěžuje rovněž. Každý je zkrátka zatížen jinak.  Dlouhodobě může tento stav vést k horší kvalitě volby celkově a člověk je méně trpělivý, méně systematický a snadněji podléhá tlaku okolí. Uvědomění si tohoto mechanismu je prvním krokem k jeho zvládnutí a zdárné konce dnů budou opět následovat, když na sobě malinko zapracujete.

Ráno a dopoledne moudřejší večera

Výzkumy ukazují, že kvalita rozhodnutí se během dne mění. Ráno, kdy je mentální energie relativně čerstvá, býváme systematičtější a pečlivější. Naše schopnost soustředění se snižuje až s postupujícím časem. To proto večer častěji podléháme impulzům. Může jít třeba o nezdravé jídlo, zbytečný nákup nebo odložení důležitého úkolu. A proč? Protože mozek se snaží šetřit energii a volí rychlé řešení, které vyžaduje méně přemýšlení. Tento mechanismus je patrný i u profesionálů. Lidé rozhodující o důležitých otázkách si často plánují klíčová jednání na dopoledne. Vědí, že schopnost objektivního posouzení s přibývajícími hodinami rapidně klesá.

Ale? Pokud si tento rytmus uvědomíme, můžeme tomu přizpůsobit denní režim. Náročné volby je vhodné plánovat na dobu, kdy máme nejvíce energie. Večer je naopak vhodný pro rutinní činnosti, které nevyžadují hluboké přemýšlení. Stačí si zapamatovat jen toto jednoduché rozdělení a už tím pro sebe uděláte něco, za co vám psychická pohoda bude nesmírně vděčná.

Jak si uchovat mentální energii

Dobrou zprávou je, že únavu z rozhodování lze zmírnit. Klíčem je omezit počet zbytečných voleb. Mějte na paměti, že rutina není projevem stereotypu, ale nástrojem, jak šetřit mentální kapacitu. Čili:

• Pokud si například zjednodušíte ranní přípravu nebo obyčejné rozplánování jídel, uvolníte prostor pro důležitější otázky.
• Pomáhá také vědomé plánování. Rozhodnutí, která lze učinit předem, odlehčují budoucímu dni.
• Pravidelné přestávky a dosyta naplněná potřeba spánku obnovují mentální zdroje. Tělo i mysl potřebují regeneraci a dostatek spánku je tak rozhodně žádoucí.
• Důležité je i rozpoznat okamžik, kdy už je kapacita vyčerpaná. V takové chvíli je vhodné odložit zásadní volbu na jiný čas.

Negativní vliv na pracovní výkon a mezilidské vztahy

Rozhodovací únava neovlivňuje pouze kvalitu volby, ale zasahuje i do širšího fungování člověka ve společnosti. Vezměme do úvahy třeba pracovní prostředí. Tam se od nás denně očekává, že budeme činit rozhodnutí, poskytovat zpětnou vazbu, řídit projekty nebo reagovat na problémy, které vyžadují nejen logiku, ale i empatii. Když se ale schopnost rozhodovat snižuje, odráží se to přímo na výkonu, kreativitě i celkovém pocitu kompetence. Častou reakcí je pak odkládání náročných úkolů, které vyžadují hlubší zamyšlení, nebo volba snadnějších řešení, které sice problém dočasně vyřeší, ale neřeší jej do hloubky. Tento mechanismus se promítá i do vztahů s kolegy, přáteli nebo rodinou.

Nedostatek rozhodovací kapacity pochopitelně vede k podrážděnosti, daleko menší trpělivosti a k mnohem neochotnější otevřenosti ke kompromisu. I v partnerství někdy pozorujeme, že ve chvílích, kdy máme pocit přetížení, volíme jednodušší, méně konfrontační možnosti, protože máme pocit, že už energetickou rezervu na náročnější rozhovor prostě nemáme. Tento jev může vést k postupnému narůstání malých neshod, protože se před dlouhodobou kvalitou vztahu volí přednostně rychlý a krátkodobý klid. Podobně se může rozhodovací únava projevit i v rodičovství, jak už jsme naznačili. Po celodenním zatížení může být přece jen velmi obtížné vybrat vhodnou výchovnou strategii nebo zareagovat trpělivě na potřeby dítěte.

Všechny tyto situace ukazují, že únava z rozhodování není jen abstraktní kognitivní pojem, ale má reálné dopady na kvalitu života, úroveň stresu i kvalitu mezilidských interakcí. Čím více si uvědomíme, jak funguje a jak nás ovlivňuje, tím lépe dokážeme přizpůsobit naše denní návyky tak, aby naše rozhodování nebylo produktem únavy, ale jasného a promyšleného záměru. A za to dobrý výsledek kousek té vlastní poctivé analýzy přeci stojí.

Praktické tipy, jak únavě z rozhodování předcházet

Následující tipy vám mohou v tom, jak snížit každodenní mentální zátěž a uchovat si kapacitu pro zásadní rozhodnutí, pomoci, budete li se sami trošku snažit. Uvidíte, že ve finále vůbec nejde o velké věci.

• Plánujte důležitá rozhodnutí na dobu, kdy máte nejvíce energie a nejčerstvější mysl.
• Zavádějte rutiny, které eliminují zbytečné a opakující se volby, například při ranní přípravě nebo plánování jídel.
• Předem si určete priority, abyste mohli odlišit rozhodnutí, která skutečně vyžadují hlubší přemýšlení, od těch, která lze řešit jednoduše.
• Dopřávejte si krátké přestávky během dne. Ideálně bez digitálních podnětů, aby se vaše mysl mohla trochu resetovat.
• Když se cítíte unavení, zkuste odložit náročné rozhodnutí na jiný den nebo na dobu, kdy se cítíte mentálně silnější.
• Vnímejte signály únavy a aktivně jim předcházejte vhodným odpočinkem, spánkem a zdravým režimem.
• Nebojte se delegovat některá rozhodnutí nebo úkoly, které mohou převzít jiní, abyste si uvolnili kapacitu pro ty zásadní.
• Vytvářejte si pevné návyky, které omezují mentální zátěž.
• Naučte se rozlišovat mezi důležitými a méně důležitými volbami a vědomě věnujte energii jen těm, které mají skutečný dopad.

 

napsala Bára Klímová

Zdroje: 

https://health.clevelandclinic.org/decision-fatigue

https://www.ama-assn.org/public-health/behavioral-health/what-doctors-wish-patients-knew-about-decision-fatigue

https://www.oakhealthfoundation.org/9-facts-psychologists-wish-you-knew-about-decision-fatigue/

https://www.additudemag.com/adhd-decision-fatigue-tips/?srsltid=AfmBOoo4MJkC3a0Aw0Mm9Mo05gA9_PhXmlUy0_8Bb8yiVZEBp57d-6Pe