S prvními teplejšími dny se do přírody vracejí nejen lidé, ale také klíšťata. Ta mohou přenášet několik infekčních onemocnění, z nichž nejzávažnější je klíšťová encefalitida – virový zánět mozku, který může vést k dlouhodobým zdravotním komplikacím. Česká republika přitom patří dlouhodobě mezi evropské země s nejvyšším počtem případů tohoto onemocnění. V roce 2025 bylo v ČR celkem zaznamenáno 703 případů klíšťové encefalitidy. Tedy o 23 více než v předchozím roce a o 189 více než v roce 2023.

 

Podle odborníků je navíc riziko dnes prakticky celoplošné. „Česká republika je silně endemickou oblastí pro klíšťovou encefalitidu. Nemáme již v republice žádnou oblast, kde by infikovaná klíšťata nemohla být,“ upozorňuje MUDr. Dita Smíšková, Ph.D., přednostka Kliniky infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce.

S prvními teplejšími dny se do přírody vracejí nejen lidé, ale také klíšťata / iStock

Zároveň ale stále platí, že řada lidí riziko podceňuje – často proto, že si ani nevšimnou přisátí klíštěte. „Přibližně každý třetí pacient s klíšťovou encefalitidou je přesvědčený, že klíště přisáté neměl, popřípadě, že na něj klíšťata nejdou a že se ho toto riziko tedy netýká,“ dodává lékařka.

Nemoc, která může člověka vyřadit z běžného života

Klíšťová encefalitida se často projevuje ve dvou fázích. Zpočátku může připomínat běžnou chřipku – objevují se teploty, bolesti hlavy, únava nebo bolesti svalů. U části pacientů ale následuje druhá fáze, při níž virus zasahuje nervový systém. Závažnější průběhy mohou vést k dlouhé hospitalizaci, několikaměsíční rekonvalescenci a dokonce trvalým následkům. Pro lidi v produktivním věku tak může nemoc znamenat nejen zdravotní komplikace, ale také dlouhodobou pracovní neschopnost nebo omezení v běžném životě.

Největší riziko hrozí starším lidem

Závažnější průběh onemocnění je častější u starších pacientů. S věkem totiž přirozeně slábne imunitní systém a tělo se s infekcí hůře vyrovnává. „Nejrizikovější skupinou jsou senioři a osoby s oslabenou nebo změněnou imunitní odpovědí, případně s chronickým onemocněním. Tyto pacienty ohrožuje nejzávažnější forma onemocnění – encefalomyelitida, která se nejčastěji projeví obrnami končetin nebo bulbárním syndromem, při kterém jsou zasažena životně důležitá centra a hlavové nervy, umožňující například dýchání a polykání. Pak je nezbytná umělá plicní ventilace,“ vysvětluje MUDr. Smíšková.

Ani mladší věk však není zárukou lehkého průběhu. „Zároveň ale neplatí, že by těžké formy onemocnění postihovaly výhradně rizikové skupiny. Setkáváme se i s mladými, jinak zdravými pacienty, kteří prodělali klíšťovou encefalitidu s obrnami končetin a následky mají trvalé,“ upozorňuje lékařka.

Následky mohou přetrvávat dlouhodobě

U části pacientů se po prodělané infekci objevují dlouhodobé potíže, které mohou výrazně ovlivnit kvalitu života. „Dlouhodobé následky klíšťové encefalitidy skutečně existují a je jich pravděpodobně více, než jsme si doposud mysleli. Vedle poruch hybnosti nebo obrn existuje i takzvaný postencefalitický syndrom, který může zahrnovat jak objektivně prokazatelné obtíže, například zhoršení sluchu, tak i subjektivní potíže. Ty nejsou vždy snadno měřitelné, ale pacienty mohou trápit velmi dlouhou dobu a výrazně ovlivňovat jejich kvalitu života,“ popisuje MUDr. Smíšková.

Očkování je nejúčinnější ochranou

Na rozdíl od některých jiných infekcí zatím neexistuje účinná léčba, která by virus klíšťové encefalitidy dokázala přímo zničit. Lékaři mohou pacientům pomoci především zmírňováním příznaků. „Nemáme k dispozici žádné antivirotikum, které by bylo proti viru klíšťové encefalitidy účinné. Pacientům můžeme nabídnout pouze symptomatickou léčbu zaměřenou na mírnění projevů onemocnění. To nejdůležitější, co jim ale nabídnout můžeme, je lepší ochrana před onemocněním ve formě očkování,“ říká MUDr. Smíšková.

Očkování se podává ve třech dávkách a následně je nutné pravidelné přeočkování – jaro je přitom vhodnou příležitostí ke kontrole očkovacího průkazu a případnému přeočkování. Pro osoby nad 50 let je hrazeno ze zdravotního pojištění. Mladší ročníky mohou uplatňovat na očkování bonusy zdravotních pojišťoven.

„Očkování doporučujeme všem, ne jenom těm, kteří se pohybují v přírodě. Nakazit se můžete i v parku nebo na zahradě. Jaro je vhodnou dobou pro zahájení očkování, aby si tělo stihlo vytvořit dostatek protilátek ještě před hlavní sezónou klíšťat, nicméně očkování má smysl po celý rok. Pokud si najdete a odstraníte přisáté klíště a později pocítíte příznaky podobné chřipce, měli byste co nejdříve zkontaktovat svého praktického lékaře,“ doplňuje MUDr. Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka.

Jak se před klíšťaty chránit

Kromě očkování doporučují odborníci také další preventivní opatření:

• používat repelenty určené proti klíšťatům
• nosit při pobytu v přírodě světlé oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi
• po návratu domů důkladně zkontrolovat celé tělo
• nalezené klíště co nejdříve odstranit a místo vydezinfikovat

 

Zdroje:

MUDr. Dita Smíšková, Ph.D., přednostka Kliniky infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce

MUDr. Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka