Delší dny, více slunce a rostoucí teploty by logicky měly přinášet více energie než zimní období. Přesto si řada lidí právě na jaře stěžuje na únavu, zhoršené soustředění, výkyvy nálad nebo neklidný spánek. Nejde však o psychiku ani nedostatek motivace, ale o přirozenou biologickou reakci organismu na náhlou změnu světelných podmínek.

 

Zima znamená pro organismus úsporný režim, protože kratší dny, méně UV záření a tedy i nižší intenzita světla si o to přímo říkají. S příchodem jara se však během několika týdnů dramaticky mění délka dne i spektrum slunečního záření. Přibývá UVB záření, které stimuluje tvorbu vitamínu D, roste intenzita červeného a infračerveného světla a zrychlují se metabolické procesy.

Jarní únava není lenost. Tělo přepíná režim a energie dochází / Depositphotos.com

Jaro je jen prudká změna

Moderní člověk ale tráví většinu času v interiéru pod umělým osvětlením, které se v různých sezónách takřka nemění. Tělo tak dostává rozporuplné signály, venku je jaro, uvnitř je stále „světelná“ zima. „Z pohledu bioenergetiky je jaro prudká fyzikální změna prostředí. Pokud se naše vnitřní biologie, především mitochondrie, nestihne adaptovat, vzniká stav, který lidé označují jako jarní únavu,“ vysvětluje Jaroslav Lachký ze společnosti Mitochondriak EasyLight.

Mitochondrie pod tlakem světla

Mitochondrie, často označované jako buněčné elektrárny, reagují citlivě na změny světelného spektra. S vyšší intenzitou jarního světla přirozeně roste i produkce reaktivních forem kyslíku (ROS). Ty nejsou jen „škodlivými volnými radikály“, ale fungují jako signální molekuly, které pomáhají organismu přepnout do režimu růstu a regenerace. Problém nastává ve chvíli, kdy je signálů příliš, například při chronicky zvýšeném inzulínu, nedostatku přirozeného světla přes den a nadbytku modrého světla večer. Mitochondrie jsou pak vystavené energetickému přetížení a místo přizpůsobení se přichází pocit vyčerpání. „Jarní únava je ve skutečnosti desynchronizace. Světlo, inzulín, spánek a pohyb spolu musí komunikovat. Pokud každý z těchto faktorů vysílá jiný signál, tělo reaguje chaoticky,“ říká Lachký.

Role UVB a oxidu dusnatého

S jarem se v našich zeměpisných šířkách znovu objevuje UVB záření. To je důležité jak pro tvorbu vitamínu D, tak i pro uvolňování oxidu dusnatého v kůži. Tento signální plyn dočasně tlumí mitochondriální dýchací řetězec. Nejde o poruchu, ale o regulační mechanismus, který umožňuje buňkám adaptaci na vyšší letní zátěž. Pokud však člověk UVB prakticky nevnímá, protože většinu dne tráví uvnitř, adaptační proces neproběhne tak, jak by měl. Výsledkem může být málo energie právě v období, kdy by měl organismus zrychlovat.

Inzulín a sezónní metabolický posun

Jaro je přirozeně obdobím vyšší inzulínové citlivosti. Historicky šlo o krátké období, kdy se objevovaly první sacharidové zdroje, např. mladé rostliny, kořeny či med. Dnes však mnoho lidí konzumuje vysoké množství sacharidů celoročně. Pokud je inzulín dlouhodobě zvýšený už v zimě, jarní metabolický „akcelerátor“ může vést k pocitu přetížení. „Nejde o to sacharidy démonizovat. Jde o načasování a sezónnost. Naše biologie je cyklická, ale náš životní styl je konstantní. A právě to vytváří napětí,“ doplňuje Lachký.

Spánek, melatonin a večerní světlo

Zásadní roli hraje také večerní vystavení modrému světlu z obrazovek a studeného LED osvětlení. To může potlačovat tvorbu melatoninu^[1], tedy hormonu, který řídí spánkový cyklus. Nekvalitní spánek pak dále oslabuje mitochondriální funkci a schopnost organismu adaptovat se na sezónní změny.

Praktický tip – 14 dní pro synchronizaci

Podle konceptu mitochondriaka lze jarní únavu zmírnit jednoduchou dvoutýdenní „synchronizační výzvou“. Základem je vstávat každý den ve stejný čas, hned ráno se vystavit přirozenému dennímu světlu (ideálně venku), omezit umělé světlo a obrazovky po probuzení i po západu slunce, jíst dvě až tři jídla denně s dostatečnými rozestupy a dopřát si 7–8 hodin pravidelného spánku. Během dne je vhodné trávit co nejvíce času venku nebo alespoň u otevřeného okna, aby tělo získalo plné spektrum přirozeného světla včetně červené a infračervené složky. „Nejde o žádný biohack. Je to návrat k rytmu, na který je naše biologie nastavená tisíce let. Když dáme tělu konzistentní signály, většina lidí během dvou týdnů pocítí stabilnější energii, lepší spánek i klidnější mysl,“ uzavírá Jaroslav Lachký.

Jarní únava je signál, žádná slabost

Jarní únava tedy není projevem slabé vůle ani nedostatku vitamínů. Často jde o přechodné období, kdy se organismus snaží sladit s novými světelnými a metabolickými podmínkami. Pokud mu v tom pomůžeme, může být jaro skutečně obdobím nové energie, nikoli vyčerpání.

Zdroj:

Jaroslav Lachký ze společnosti Mitochondriak EasyLight

[1] https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/6138