Zimní období má své tiché kouzlo, ano, ale rozhodně k němu patří také stinná stránka, o které většinou raději nikdo příliš nemluvíme. Samota či pocit osamění. Kratší dny, nedostatek světla a omezenější společenský kontakt mohou prohloubit pocity osamělosti a vnitřního neklidu přímo výrazně. A to na náladě rozhodně nepřidá. Pokud se navíc přidá dlouhodobá únava nebo citelná ztráta radosti, může mít člověk pocit, že se ocitl v kruhu, z něhož nevede tak úplně jednoduchá cesta ven.

 

S trochou vlastní snahy a iniciativy však můžete tyto smutné pocity přetavit do veselejší noty. Konkrétní kroky, které mohou pomoci vrátit do každodennosti více světla, stability i naděje, totiž zaručeně existují.

Zima a osamělost / Depositphotos.com

Nejprve si musíme uvědomit, že osamělost není totéž co samota. Samota může být vědomou volbou, prostorem pro klid a soustředění, zatímco osamělost už je stavem, kdy člověk postrádá blízkost, sdílení a občas i pocit, že je někde skutečně doma. V zimě se pak tento rozdíl ještě prohlubuje. Přirozený útlum přírody, méně spontánních setkání i omezený pohyb venku mohou způsobit, že vnitřní prázdnota začne být výraznější než kdy jindy a nitro opravdu teskní, aniž bychom třeba úplně věděli proč přesně. Mnoho z nás si takové pocity ani nepřipouští. Jsme zvyklí je potlačovat a přehlížet, protože například tápeme v příčinách. Než se však nadějeme, ticho večerů je příliš tíživé a pocit smutna nabývá monstrózních rozměrů. Chvilková zimní melancholie nevadí, pokud se ale takový stav táhne týdny nebo měsíce, může se proměnit v chronickou nespokojenost, zbytečnou podrážděnost nebo pocit bezvýchodnosti. Prvním krokem k úlevě tedy pochopitelně bývá už samotné přiznání, že se necítíme dobře a že je v pořádku hledat pomoc či změnu.  „Osamělost je závažný problém, který může mít dopady na fyzické i duševní zdraví. Výzkumy ukazují, že chronická osamělost je spojena s vyšším rizikem předčasného úmrtí, srovnatelným s riziky spojenými s obezitou nebo kouřením,“ upozorňuje psycholog Pavel Pařízek z portálu Terapie.cz.

Proč je zima pro psychiku náročnější

Zimní měsíce zasahují do lidské psychiky mnohem víc, než si často připouštíme. Nedostatek denního světla ovlivňuje tvorbu hormonů, které souvisejí s náladou a energií. Tělo reaguje únavou, větší potřebou spánku a nižší motivací k aktivitě. Pokud se k tomu přidá ještě omezený sociální kontakt, může se pocit izolace prohloubit velmi rychle.

Chladné počasí navíc přirozeně snižuje spontánnost. Lidé méně vycházejí ven, méně se setkávají a více času tráví doma. Pro někoho je to vítaná změna tempa, pro jiného však období, kdy se cítí vyloženě odříznutý od světa. Zima také zesiluje vnitřní témata, která během rušnějších měsíců odsouváme někam daleko, i když v nás zůstávají. To, co jsme na jaře a v létě snadno nahradili aktivitou, se nyní zkrátka hlásí o slovo. Zima tak na psychiku nemá negativní vliv z nějakého záhadného důvodu. Příčiny zhoršené nálady jsou naopak hezky zmapovatelné, tudíž i dobře řešitelné, když se sami budeme trochu snažit.

Jak rozpoznat, že už nejde jen o špatnou náladu

Krátkodobý pokles nálady je běžnou součástí života. Pokud však smutek, apatie nebo pocit prázdnoty přetrvávají delší dobu, je vhodné zbystřit. Varovným signálem může být třeba ztráta zájmu o věci, které nám dříve spolehlivě přinášely radost, dlouhodobé vyčerpání nebo potíže se spánkem. Někteří lidé zaznamenají změny chuti k jídlu, jiní mají potíže se soustředěním a rozhodováním. Důležité je také sledovat, zda se člověk postupně nestahuje z kontaktu s okolím. Pokud přestává odpovídat na zprávy, odmítá setkání a uzavírá se do sebe, může jít rovněž o signál, že právě teď potřebuje zesílenou podporu. Mějme na paměti, že nejde o žádnou slabost, ale o přirozenou reakci organismu na dlouhodobou zátěž. Čím dříve si tento stav uvědomíme, tím snazší pak bývá najít cestu ke změně. Tiché a útrpné hrdinství tak opravdu není na místě…

Malými krůčky ke změně

Změna nemusí přijít v podobě velkého rozhodnutí. Vůbec ne. Často začíná spíše drobnými kroky, které se opakují každý den. Můžeme tomu klidně říkat zdravý návyk. Třeba pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu, i kdyby šlo jen o krátkou procházku, dokáže náladu významně podpořit. Denní světlo, byť slabší než v létě, má totiž pro psychiku zásadní význam. Pomáhá také struktura dne. Stanovení jednoduchého režimu, pevný čas jídla, práce i odpočinku. To všechno vytváří pocit stability. Velký význam má samozřejmě i lidský kontakt. I ten nejkratší rozhovor s blízkým člověkem může přerušit řetězec negativních myšlenek.

Pokud však osamělost přetrvává a prohlubuje se, je vhodné zvážit odbornou pomoc. Psycholog či terapeut mohou nabídnout bezpečný prostor pro sdílení a hledání konkrétních řešení. Moderní přístup k duševnímu zdraví ne nadarmo zdůrazňuje, že psychika si zaslouží stejnou péči jako tělo. Včasná intervence může zabránit prohloubení obtíží a výrazně zkrátit dobu zotavení. Důležité je proto nebýt na své pocity sám a nebát se požádat o podporu.

Tipy, které můžete vyzkoušet hned

Následující tipy mohou sloužit jako inspirace pro každodenní péči o psychickou pohodu v zimním období nejen tehdy, když už na vás samota dopadá tvrdě, ale můžete si tyhle drobnosti osvojit i jako příjemné novinky, které pečují o vaši psychickou pohodu celkově. V zimě vás podrží a během roku už jen udržujete benefity, které z takových návyků pramení.

• Vystavujte se dennímu světlu každý den alespoň na dvacet minut, ideálně v dopoledních hodinách.
• Stanovený denní režim zkuste držet i o víkendu.
• Omezte sledování negativních zpráv, zejména večer před spaním.
• Udržujte pravidelný spánkový rytmus a vyhněte se dlouhému ponocování.
• Zařaďte lehký pohyb, například svižnou chůzi nebo krátké cvičení doma.
• Vytvořte si malý večerní rituál, který signalizuje zklidnění dne.
• Pravidelně telefonujte nebo se setkávejte s alespoň jedním blízkým člověkem.
• Pište si krátké poznámky o tom, co se během dne podařilo
• Omezte alkohol, který může krátkodobě ulevit, ale dlouhodobě náladu zhoršuje.
• Najděte si nějakou aktivitu, u které se setkávají lidé. Nejlépe pravidelnou aktivitu.
• Dbejte na pravidelné a vyvážené stravování.
• Zařaďte do týdne oblíbenou aktivitu.
• Dopřejte si činnosti, které zaměstnají ruce i mysl, například vaření, tvoření nebo práci s rostlinami.
• Vědomě plánujte drobné radosti, které máte rádi, i když na ně právě nemáte chuť.
• Naučte se rozlišovat mezi únavou fyzickou a psychickou.
• Zkuste jednoduché dechové cvičení při pocitu napětí nebo zahlcení.
• Udržujte kontakt s přírodou, i kdyby mělo jít jen o krátkou procházku parkem.
• Nepodléhejte srovnávání se s ostatními na sociálních sítích.
• Nastavte si realistická očekávání vůči sobě i okolí.
• Pokud je to možné, upravte pracovní zátěž.
• Vyhledejte podpůrnou skupinu nebo komunitu se společným zájmem.
• Neodkládejte řešení dlouhodobých zdravotních potíží.
• Dopřejte si klid bez pocitu viny, pokud cítíte vyčerpání.
• Otevřeně sdílejte své pocity s někým, komu důvěřujete.
• A na konec? Připomínejte si, že období nepohody je pouze stav, nikoli nějaká definitivní charakteristika vašeho života.

 

napsala Bára Klímová

Zdroje: 

psycholog Pavel Pařízek z portálu Terapie.cz

https://www.mentalhealthcenters.org/what-does-winter-care-mean-at-mental-health-centers/

https://cmha.ca/news/winter-can-be-hard-on-mental-health-heres-how-to-take-care-of-yourself/

https://www.psychologytoday.com/us/blog/when-likes-arent-enough/202502/maintaining-mental-health-during-the-winter-blues

https://www.norcen.org/about-us/news/2025/december/why-mental-health-declines-in-winter-and-how-to-/