Bércové vředy patří k nejhůř hojivým ranám vůbec. Jejich léčba bývá zdlouhavá, vysilující a většinou bez valných výsledků. Častým důvodem je fakt, že se pozornost upírá na léčbu kožního defektu, a nikoliv na ovlivnění příčiny – nedostatečného krevního zásobení.

 

Bércové vředy nikdy nevznikají bezdůvodně. Přes 90 procent kožních ran se objeví jako důsledek jiného onemocnění, a tak pouze komplexní léčba může být efektivní. „Pravděpodobnost vzniku kožních vředů je vždy přímo úměrná stavu cév dolních končetin. Ať už se jedná o žilní, arteriální, smíšenou, nebo infekční příčinu, onemocnění vzniká téměř vždy plíživě. Řada pacientů se o něm dozví až v okamžiku, kdy se na bérci objeví kožní defekt, a návštěva lékaře je v tu chvíli nevyhnutelná. Je velmi důležité, aby byla příčina vzniku vředu správně diagnostikována, protože každý typ bércového vředu vyžaduje specifické řešení,“ upozornila hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.

Výskyt vředů se zvyšuje s věkem a častěji se týká žen / Depositphotos.com

Bércový vřed se vyskytuje typicky v oblasti dolních končetin, nejčastěji mezi kolenem a nártem. Defekt je charakteristický ztrátou kožní tkáně, která je způsobená špatným cévním prokrvením. V místech, kde chybí dostatečná výživa, kůže odumírá. Nejčastější příčinou bývá porucha mechanismu žilního návratu z dolních končetin směrem k srdci, tzv. žilní nedostatečnost. „Důsledkem této poruchy dochází ke zvýšení žilního tlaku v oblasti dolních končetin. Člověk z počátku pociťuje tíhu v nohou, jejich únavu a napětí, později se mohou vyskytovat noční křeče a brnění. Časem dochází ke zvýšení žilního přetlaku také na úrovni drobných cév (kapilár), což se projevuje otokem nohou a objevují se první změny na kožním povrchu – přibývá pigmentace, mizí ochlupení, objevují se varixy (křečové žíly), kůže se ztenčuje a v závěru vzniká vřed. Žilní nedostatečnost způsobuje až 73 procent výskytu všech lézí v oblasti bérce. Ostatní výskyt onemocnění má souvislost s postižením tepen, poruchou mízního systému nebo cukrovkou,“ popsala Iva Bílková.

Jaký životní styl je dobré dodržovat během léčby i po ní?

Elasticita žilní stěny je do jisté míry podmíněna geneticky. Rizikový je vyšší věk, prodělaný zánět hlubokého žilního systému nebo u žen více porodů či užívání hormonální antikoncepce. Bércový vřed může vzniknout i na podkladě varixů, hypertenze, diabetu (cukrovky), dny, aterosklerózy a řady dalších systémových onemocnění. Na druhou stranu lze kvalitu cév velmi dobře ovlivňovat zdravým životním stylem. „Kožní defekt je závěrečným projevem žilní nedostatečnosti, a abychom se jej zbavili, musíme primárně vytvořit podmínky pro zlepšení stavu cév. Léčba samotného bércového vředu je neméně důležitá, ale nebude-li ovlivněna příčina, může být léčení velice zdlouhavé a je pravděpodobné, že se problémy vrátí. Především jde o úpravu jídelníčku s dostatkem kvalitních bílkovin, který pomáhá udržet přiměřenou tělesnou hmotnost. Dále by měl pacient dodržovat důsledný pitný režim a řídit se doporučeními lékaře (např. nedávat vsedě nohu přes nohu). Výborné je také sprchovat končetiny studenou vodou,“ vyjmenovala fyzioterapeutka.

Při fyzikální léčbě pacientům pomáhají v prevenci vzniku bércových vředů tzv. kompresivní terapie i lymfatické drenáže, které zmírňují otoky a podporují prokrvení dolních končetin. Součástí péče by měl být důraz na kvalitní krytí bércového vředu. „Ačkoliv máme v současné době dostatek vědeckých poznatků o hojení a existuje řada moderních krycích materiálů, v praxi se stále setkáváme s používáním tradičních převazů na bázi gázy. Moderní materiály fungují na principu optimalizace prostředí v ráně, což velmi pozitivně přispívá k jejímu zacelování. Pro každou fázi hojení existuje vhodné krytí, jako například hydrogely, antiseptické krytí, neadherentní krytí nebo tenké polyuretany. Mnohé bývají i hrazeny pojišťovnou, ovšem vyplatí se i za doplatek,“ míní Iva Bílková.

Přirozené hojení ran je při onemocnění žilní nedostatečností, cukrovkou nebo aterosklerózou vážně narušeno. Tomu, aby se bércový vřed zacelil, brání chronický zánět a nízká schopnost novotvorby krevních kapilár. Od konce 80. let minulého století se proto na podporu hojení při léčbě bércových vředů využívá technologie fokusované rázové vlny. „Počet vředových onemocnění a obecně onemocnění s poruchou kožního krytu se na světě stále zvyšuje. Rázová vlna dokáže zrychlit přirozený proces hojení tím, že ovlivňuje jednotlivé biochemické procesy zodpovědné za regeneraci a reparaci tkáně – stimuluje růstové faktory, kmenové buňky, růst nových kapilárních cév a celkové zrychlení látkové výměny v tkáních. Využívá se terapie fokusovanou rázovou vlnou, ovšem ještě vhodnější je planární rázová vlna s jinak tvarovaným paprskem,“ poukázala Iva Bílková.

Zdroj: Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky