Hromnice patří k církevním svátkům s pevně stanoveným datem, slaví se přesně 40 dnů po narození Páně (25. prosince), tedy 2. února. Je to také den, kdy končí tzv. "vánoční" období, mimo jiné se sklízejí betlémy. Otevírá se období roku, které vrcholí veselým masopustem.

 

Svátek nám připomíná, že Panna Maria a sv. Josef přinesli Ježíše jako dítě do chrámu, aby za něj obětovali předepsaný dar. Na připomínku chvalozpěvu starce Simeona, který Ježíše Krista označil jako „světlo k osvícení národů“ se světí hromniční svíce, takzvané hromničky. Naši předkové pak hromničky podle lidového zvyku rozsvěcovali při bouřce a hromobití. Báby kořenářky jimi dokonce léčily. Dávaly je do rukou nebo křížem pod krk nemocnému. S rozžatými svícemi symbolizujícími očistu se obcházely i včelí úly.

Křesťané Hromnice nazývají svátkem Uvedení Páně do chrámu / Depositphotos.com

Barvou tohoto období je bílá. Čistota, znovuzrození života, naděje a nevinnost jsou spojeny s mladou dívkou, která přebírá po zimní moudré stařena moc nad přírodou. Období Hromnic je spojeno s úklidem, očistou, ale i setím prvních semínek, které přinesou své plody později.

Co se podle lidových pověr nesmělo dělat, aby člověk nepřitáhl smůlu nebo neštěstí

• Nemá se zbytečně pracovat s ohněm – Hromnice byly spojené s ochranou před bleskem a požárem, proto se s ohněm zacházelo opatrně.
• Nemá se šít, příst ani drát – aby do domu “neuhodil hrom” nebo aby se lidem vyhnuly nemoci.
• Nemá se pracovat na poli ani kolem hospodářství – den byl brán spíš svátečně.
• Neměla by se zanedbat hromniční svíčka – měla se nechat posvětit v kostele; její opomenutí prý znamenalo menší ochranu domu.
• O Hromnicích se nemá pomlouvat, klít, tancovat, ani žertovat.

Hromnice v lidové pranostice

Hromnice byly považovány do určité míry za konec zimy. V tento den se v lidovém prostředí nejvíce předpovídalo počasí a vztahuje se k němu i velké množství pranostik. Jisté je, že asi jedno z nejznámějších přísloví, které je uvedeno hned na začátku, si uvědomujeme úplně všichni. Ano, je to poznat, den se prodlužuje a my spolu s delšími dny už také toužebně vyhlížíme jaro. A zcela oprávněně, neb další známé přísloví totiž praví, že "Na Hromnice si musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout". A ptáčci - to je přece symbol jara. Jara, které nás povzbudí a odežene chmury a nemoci.

• Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále, na Hromnice o hodinu více.
• Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.
• Je-li na Hromnice jasno, bude dlouhá zima.
• Je-li jasno na Hromnice, bude sněhu mnohem více.
• Padá-li na Hromnice sníh, bude brzo jaro.
• Svítí-li slunko na Hromnice, hojnost žita i pšenice.
• Když o Hromnicích svítí slunce, bude úrodný rok.

 

Napsal Jiří Glet

 

Zdroje: 

Jiří Glet: Pranostiky v osmi ročních obdobích, 2016, Kosmas, 

Alena Vondrušková: České zvyky a obyčeje, 2002