Masopust podle církevního kalendáře je nutno chápat jako období od Třech králů do Popeleční středy, která zahajuje 40denní půst před Velikonocemi. V lidových obyčejích však Masopust vrcholil ve starších dobách v posledních osmi dnech a později pak v posledních třech dnech tohoto období. Je to takzvaná masopustní neděle, masopustní pondělí a masopustní úterý. Jako všechny pohyblivé svátky, tak se i Masopust kalendářně řídil podle data Velikonoc.

 

Masopustní neděle může tedy podle velikonočních svátků připadnout na období od 1. února do 7. března. Masopustní doba našich předků, to byla doba veselí, plesů, svateb, zabíjaček a obyčejových zábav. Obyčeje posledních tří masopustních dnů souvisejí se zemědělským kalendářem našich předků a jsou tedy taky slavnostními přípravami na zahájení zemědělských polních prací.

Masopustní veselí v Herálci pod Žákovou horou / se svolením korunavysociny.cz

Masopust - svátky hodování

• Hlavní zábava začínala o "masopustní neděli" bohatým obědem a hodováním.
• Nezbytnou součástí masopustního jídelníčku byly koblihy smažené na másle. Na stole ovšem nemohly chybět ani boží milosti, klobásy, slanina a pochopitelně pálenka.
• Pokud byla na masopust třeskutá zima, vhod přišlo i počastování teplou tzv. zhřívanicí vyrobenou z pálenky, másla a cukru.
• V pondělí pak probíhaly různé taneční zábavy a v úterý sváteční průvody maškar, hrálo se divadlo. Odbytím, nebo lépe řečeno odtroubením půlnoci, však veškerá zábava končila. Začínala popeleční středa a s ní i předvelikonoční postní období. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě.

Pověry spojené s jídlem

• Hojnost přináší štěstí: Věřilo se, že v období masopustu se musí každý najíst „do sytosti“ nebo „do roztrhání“. Kdo by se v tyto dny postil, byl by v následujícím roce slabý a chudý. Lidé proto jedli do sytosti a nešetřili na porcích.
• Koblihy jako symbol blahobytu: Koblihy měly zajistit, že domácnost nebude trpět nouzí. Říkalo se, že ten, kdo během masopustu koblihu odmítne, tak na sebe přivolá smůlu. Masopustní koblihy smažené na sádle měly magickou moc. Hospodyně jimi potíraly ovocné stromy, aby v létě hodně rodily. První usmažená kobliha se často dávala dobytku, aby byl zdravý.
• Tanec s medvědem a plodnost: I když tanec není přímo spojen s jídlem, některé pověry tvrdily, že ženy, které tancovaly s medvědem a snědly při tom kus masa nebo sladkého pečiva, zvýší šance na početí a plodnost.
• Tučné maso a „mastná huba“: Na Tučný čtvrtek bylo povinností jíst co nejvíce tučného masa a špeku. Věřilo se, že čím více tuku člověk sní, tím více síly bude mít na jarní práce na poli.
• Ochrana před hmyzem: Existovala pověra, že kdo se na masopustní úterý pořádně nenají, toho v létě poštípe hmyz a „sežerou blechy“.
• Půlnoc na Popeleční středu: Jakmile o masopustním úterý odbila půlnoc, veškeré hodování muselo ustat. Věřilo se, že pokud by se pilo a jedlo dál, objevil by se mezi hodovníky sám ďábel v podobě cizince v zeleném kabátě.

Masopust v lidové pranostice

• Jaké je počasí na masopustní neděli, takové bude na sena, jak na masopustní pondělí, takové počasí očekávej na žitné žně, a jak o masopustním úterý, tak bude na žně pšeničné.
• Jaké je masopustní úterý, takový bude podzim.
• Svítí-li na masopustní úterý slunce, urodí se v hojnosti žito, hrách i pšenice.

napsal Jiří Glet:

 

Zdroje: 

Jiří Glet: Pranostiky v osmi ročních obdobích, 2016, Kosmas

https://www.toprecepty.cz

kniha Vlastimila Vondrušky "Církevní rok a lidové obyčeje", nakladatelství DONA