Když se řekne kašel, všichni si vybavíme příznak typicky provázející respirační infekce. Co ale když se nás drží celé týdny? V takovém případě může jít o dlouhodobý neboli chronický kašel, za kterým často stojí alergie, astma nebo refluxní choroba a výjimečně i vážnější potíže. Kde leží hranice mezi krátkodobým a chronickým kašlem, jak ho řešit a proč může být nebezpečné dlouhodobé užívání volně dostupných léků?

 

Kašel není diagnóza

Je důležité si uvědomit, že kašel není diagnóza, ale příznak, kterým tělo upozorňuje na nějaký problém. Zatímco krátkodobý kašel bývá reakcí na infekci nebo podráždění, ten dlouhodobý může být projevem nejen onemocnění dýchacích cest, ale i poruch trávicí, oběhové či nervové soustavy. „U dětí je nejčastějším důvodem takzvaný syndrom kašle z horních cest dýchacích, kdy hlen z nosu stéká do hltanu a dráždí dýchací ústrojí. Ten souvisí buď s alergií, nebo jde o přetrvávající dopad nedávno prodělané infekce,“ říká MUDr. Radka Šedivá z alergologické a imunologické ambulance SYNLAB a dodává: „U dospělých je nejtypičtější příčinou dlouhodobého kašle refluxní choroba, při které se do dýchacích cest dostávají žaludeční šťávy.“

Kašel, který ne a ne odeznít / Depositphotos.com

Alergie, astma, reflux: Když je kašel jediným příznakem

Kromě alergie a refluxní choroby, patří mezi nejběžnější příčiny dlouhodobého kašle astma. Tyto tři diagnózy mají společné to, že se u některých pacientů nemusí pojit s žádnými jinými specifickými projevy, jako je u alergie rýma, u astmatu dušnost a sípání nebo u refluxu pálení žáhy. Všechny tři stavy se také mohou kombinovat a vzájemně ovlivňovat, což ztěžuje jejich rozlišení. „Astmatici mnohdy trpí také refluxní chorobou. Příčinou tohoto jevu jsou opakované změny tlaku v hrudníku, které usnadňují návrat žaludečního obsahu do jícnu,“ vysvětluje lékařka.

K častějším důvodům dlouhotrvajícího kašle patří také kouření, které může vést k chronické bronchitidě a trvalému podráždění dýchacích cest.

Porucha kašlacího reflexu i psychika

Mezi vzácnější příčiny vleklého kašlání patří srdeční a neurologická onemocnění. U srdečního selhání dochází ke kašli typicky při fyzické zátěži nebo vleže. Srdce nedokáže krev dostatečně efektivně přečerpávat, ta se pak hromadí v plicích a dráždí dýchací cesty.

Neurologické příčiny souvisí s poruchou řízení kašlacího reflexu nebo koordinace polykání. Při těchto stavech může docházet k drobnému vdechování tekutin či potravy, často jsou dopadem cévní mozkové příhody. Existuje také somatizační neboli tikový kašel, jehož původ je spojený s neutichajícím stresem, úzkostmi či nervozitou.

Signálem je délka trvání

O tom, zda je kašel ještě běžnou součástí infekce, nebo už vyžaduje zvláštní pozornost, rozhoduje především čas. „U dětí je namístě vyhledat lékaře v případě kašle delšího než 4 týdny. U dospělých je tato hranice posunuta na 8 týdnů,“ přibližuje MUDr. Radka Šedivá. Dalším důležitým vodítkem jsou okolnosti vzniku kašle – například to, zda byl spojený s dalšími příznaky respiračních onemocnění.

První krok: praktický lékař

Vzhledem k řadě příčin, které za ním mohou stát, vyhledejte v případě dlouhodobého kašle nejprve svého praktického lékaře. „Základem diagnostiky je podrobný rozhovor. Lékaře zajímá, kdy potíže začaly, za jakých okolností se objevují, kdy se zhoršují a jaký mají charakter. Následuje fyzikální vyšetření – typicky poslech plic, případně také rentgen nebo CT,“ popisuje alergoložka a imunoložka Šedivá. V případě potřeby doplní i laboratorní vyšetření k posouzení přítomnosti zánětu v těle, stavu imunitního systému, eventuálně k identifikaci infekčního původce.

Podle získaného obrazu lékař buď sám nastaví vhodnou léčbu, nebo odkáže pacienta na specializované ambulance – často alergologii, pneumologii, kardiologii či ORL. V případě dlouhých čekacích lhůt je pro urychlení diagnostiky možné využít samoplátcovské testy, a to například vyšetření citlivosti na alergeny nebo Peptest pro potvrzení či vyloučení refluxní choroby jícnu. Výsledky ale vždy konzultujte s lékařem.

Léčba musí mířit na příčinu

Od zjištěné příčiny se následně odvíjí i účinná léčba. Jiný přístup vyžaduje alergický původ, jiný reflux a zcela odlišný postup je nutný u chronických nebo zánětlivých onemocnění. Pouhé potlačování kašle bez řešení jeho zdroje obvykle vede jen k dočasné úlevě. „Nejčastější chyba, které se pacienti dopouští, je dlouhodobé užívání volně prodejných léků na kašel. To ovlivní přirozenou tvorbu hlenu a může způsobit jeho nadprodukci. Mezi další nežádoucí účinky patří nevolnost, bolesti břicha, zmatenost a nezřídka i závislost,“ upozorňuje lékařka Radka Šedivá ze SYNLABu.

Co může pacient ovlivnit sám

Kromě dodržování léčebného schématu určeného lékařem je třeba úlevu od dlouhodobého kašle podpořit i režimovými opatřeními v domácnosti. Patří mezi ně pravidelné větrání, čisté prostředí bez cigaretového kouře, optimální teplota a vlhkost vzduchu, maximální eliminace přítomnosti alergenů a při refluxu změna stravovacích návyků. Pacient by se měl vyhnout také velké fyzické zátěži.

Příčiny dlouhodobého kašle

• Alergie a astma
• Refluxní choroba jícnu
• Postinfekční dopady – často po prodělání černého kašle, mykoplazmové nebo chlamydiové infekce
• Chronická onemocnění:

1. zánět průdušek – nejčastěji v souvislosti s kouřením, inhalací škodlivin nebo
2. chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN)
3. nemoci dýchacího systému – cystická fibróza nebo primární ciliární dyskineze
4. onemocnění srdce – srdeční selhání

• neurologická onemocnění
• Vdechnutí cizího tělesa – zejména u dětí
• Vzácně nádory nebo zevní útlak dýchacích cest – například cévní prstenec
• Psychika – spojený se stresem, úzkostí nebo nervozitou

 

Zdroj: MUDr. Radka Šedivá z alergologické a imunologické ambulance SYNLAB