Po čtyřicítce začínáme své tělo vnímat jinak. Ráno už nezvedneme ruce tak bezstarostně jako ve třiceti, někdy nás zaskočí bolest, o které jsme netušili, že existuje, a regenerace po sportu nebo náročném dni bývá delší. Přesto to neznamená konec aktivního života. Naopak, právě v tomto věku můžeme získat nový, mnohem hlubší vztah ke svému tělu a naučit se o něj pečovat tak, aby nám sloužilo dlouhé roky.

 

MUDr. Ilona Ludvíková, praktická lékařka a homeopatka, která se dlouhodobě věnuje práci se sportovci i běžnou populací, má pro toto období jasné motto: přestat bojovat s věkem a začít se svým tělem spolupracovat. Stárnutí totiž není protivník, ale proces. A to, jak ho prožijeme, záleží mnohem víc na našem přístupu než na počtu svíček na dortu.

Někdy nás zaskočí bolest, o které jsme netušili, že existuje, a regenerace po sportu nebo náročném dni bývá delší / Depositphotos.com

 

Tělo jako nejlepší kompas

Jedním z největších omylů dnešní doby je přesvědčení, že se vše odehrává v hlavě. MUDr. Ludvíková ale zmiňuje fakt, který potvrzuje i neurověda: až 80 procent informací proudí z těla do mozku, ne naopak. Mozek tedy nereaguje na to, co si myslíme, ale na to, co se skutečně děje v našem těle. Proto nestačí „přemlouvat se“, že půjdeme cvičit nebo že se máme uvolnit. Tělo potřebuje fyzický impuls - jemné protažení, dech, vůni, zvuk, dotek. Teprve pak mozek přepne do režimu, který nás podporuje místo toho, aby nám házel klacky pod nohy. MUDr. Ludvíková proto své pacienty učí jednoduchý rituál, který zvládne každý: krátký senzorický sken. Stačí na pár vteřin vnímat, co vidíme, co slyšíme, jakou cítíme vůni, chuť a co se odehrává v našem těle. Tento malý návrat do „tady a teď“ dokáže překvapivě zklidnit, zpomalit tep a dát tělu i hlavě signál, že mohou fungovat ladněji.

Ranní ztuhlost není slabost, je to biologie

Jednou z nejčastějších obtíží po čtyřicítce je ranní ztuhlost. Klouby i svaly jsou ztuhlé a první pohyby bývají obtížné. „Má to jednoduché vysvětlení. V noci totiž kloubní tekutina nacházející se mezi vazivovými vrstvami a pouzdry kloubů zhoustne, a vše, co má klouzat, najednou drží. Jako by tělo přes noc lehce „zrezlo“. Proto je tak důležité dopřát mu jemné probuzení: protáhnout se, zvednout ruce, poválet se na boku, rozhýbat krk. Pomoci může i homeopatie,“ vysvětluje lékařka.

Rhus toxicodendron: malý ranní zázrak

Tento lék pomáhá tělu znovu rozpohybovat klouby i vazivové vrstvy. Usnadní první krok z postele, umožní tělu se rozjet a navodí pocit lehkosti. Navíc je skvělým pomocníkem v chladném počasí, kdy tělo reaguje na vlhký chlad mnohem intenzivněji než dřív. „Kdo ho vyzkouší, často říká, že rozdíl je znát okamžitě. Ráno místo těžkého startu přichází plynulejší krok, menší odpor, a hlavně větší chuť začít se hýbat,“ vysvětluje Ludvíková.

Arnika: královna regenerace

Druhým pilířem pohybové péče je Arnica montana, lék, který se v rodinách tradičně používá po pádech, modřinách či úrazech. „Arnika však umí mnohem víc. Pomáhá regenerovat svalová vlákna, zlepšuje prokrvení, urychluje odvod metabolitů a zlepšuje spánek po fyzicky náročném dni. Sportovci ji používají před výkonem, během i po něm. Dětem uleví po tréninku nebo dlouhém dni plném kroužků, seniorům pomáhá po procházce nebo fyzioterapii,“ uvádí lékařka benefity léku. Arnika navíc zásadně urychluje hojení po operacích a zákrocích.

Hekla lava: problémy s patní ostruhou

Častou obtíží lidí v aktivním věku je patní ostruha, která vzniká při kombinaci přetížení, nesprávné statiky nohy a ukládání minerálních krystalů v úponech. „Homeopatický lék Hekla lava pomáhá tento problém řešit systematicky. Uvolňuje bolest, podporuje metabolismus v postižených tkáních a pomáhá, aby se krystalické usazeniny přirozeně rozpustily. Je to lék, který lidé milují – protože opravdu cítí změnu. Když se k léčbě přidá masáž chodidel míčkem, kvalitní obuv a pravidelný pitný režim, výsledky bývají překvapivě rychlé,“ vysvětluje lékařka.

Ruta graveolens: na bolest kloubů i unavené oči

Bolest ramen, zápěstí, kotníků nebo pocity únavy v okohybných svalech – to jsou typické signály, že tělo chce podporu v oblasti okostice a šlach. Zde lékařka doporučuje Rutu graveolens: „Pomáhá při přetížení, při drobných úrazech i po pádech. Je ideálním doplňkem rehabilitace po poranění klíční kosti a často jej oceňují lidé, kteří pracují manuálně nebo tráví hodně času u počítače.“

Jak si poradit s artrózou

Artróza je výsledkem dvou procesů. Mechanického, tedy toho, jak sedíme, chodíme, pracujeme, a jak používáme své tělo každý den, a také metabolického, kdy hrají roli játra, ledviny, hydratace a celková výživa tkání. Mnoho lidí trpí artrózou kvůli jednoduchým návykům: sedí s nohou přes nohu, mají oslabené hluboké svaly, málo rotují klouby nebo nedostatečně pijí. „Důležité jsou každodenní rituály: krátká mobilizace, chůze, úzké kliky o kuchyňskou linku, práce s overballem, masáž chodidel, správné držení těla. Tyto malé aktivity udržují klouby vyživené a pružné, a mohou zmírnit i pokročilé potíže,“ uvádí Ludvíková.

Jedna z velkých výhod homeopatie je její šetrnost. Homeopatika nemají lékové interakce a lze je kombinovat s běžnou medikací, ať už jde o analgetika, antidepresiva nebo léky na tlak. Homeopatie je proto skvělým doplňkem léčby. Podporuje regeneraci, urychluje hojení, ulevuje od bolesti a harmonizuje nervový systém.

„Tělo si zaslouží naši péči, vrátí nám to pohybem bez bolesti, pružností, kterou jsme už skoro odepsali, a radostí, kterou jsme možná v posledních letech trochu zapomněli,“ uzavírá lékařka.

Zdroj: MUDr. Ilona Ludvíková, praktická lékařka a homeopatka