Bolavé klouby trápí drtivou většinu seniorů, nevyhýbají se však ani mladším ročníkům. A zdravotníci často varují, že kvůli stále se snižující fyzické aktivitě dětí a mladých bude v budoucnu hůř. Prevencí kloubových onemocnění je zejména správná životospráva – udržování si zdravé váhy a vhodný pohyb. Pokud vás i tak tyto obtíže dostihnou, nemusíte se pro úlevu obracet jen na syntetické prostředky.

 

Pojmy jako revma, artritida a artróza si většina lidí spojuje zejména se stářím. Statistiky ostatně udávají, že artrózou – poškozením kloubní chrupavky důsledkem opotřebení – trpí až 80 procent lidí nad 50 let. Ve skutečnosti se ale bolesti kloubů či přímo artróza nevyhýbají ani mladým lidem. U nich bývá nejčastěji na vině jednostranná zátěž kloubů nevhodně provozovaným sportem, sedavý způsob života, nadváha nebo genetická predispozice. Bolest kloubů může dále způsobit i dna, nemoc vyznačující se opakovanými záněty kloubů zapříčiněná dlouhodobě zvýšenou hladinou kyseliny močové, jež se poté ve formě krystalků usazuje v kloubech. Chronické záněty kloubů jsou poměrně běžné i u pacientů s lupénkou (psoriázou), takzvaná psoriatická artritida postihuje zhruba 40 procent z nich.

Bolavé klouby trápí drtivou většinu seniorů, nevyhýbají se však ani mladším ročníkům / Depositphotos.com

Mezi nejčastější onemocnění kloubů se v České republice řadí revma, artritida a artróza^[1], kosterním nemocem vévodí osteoporóza. Se všemi jmenovanými se pojí ještě další přidružené problémy. „Z fyzioterapeutického hlediska je to především narušení pohybových stereotypů – například chůze. Při kulhání dochází k přetížení jedné strany pánve, zad a potíže se tak řetězí do celého těla, vznikají blokády žeber, bolesti hlavy, člověk ani nemusí tušit, že bolestivé rameno má primární příčinu v chybném pohybu křížokyčelního kloubu nebo v blokádě kloubů na druhostranné dolní končetině. Při snížení pohybové aktivity nebo při blokádách v oblasti páteře a žeber může docházet i k poruchám funkce vnitřních orgánů – potížím s trávením, dechovým obtížím, snížení srdeční funkce. Dokonce máme i případy srdeční arytmie, které mohou být řešitelné pouhým odblokováním páteře a žeber,“ uvedla Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.

Při bolestech kloubů lidé nejčastěji sahají po lécích tlumících bolest, případně po různých preparátech kloubní výživy. Nejlepší možností je však starat se o své klouby dlouhodobě a dbát na prevenci. „Základem péče o klouby je udržování si optimální tělesné váhy a zdravý životní styl s rozumnou fyzickou aktivitou. Kolem kloubů si je nutné vybudovat svalovou hmotu a udržovat si ji co nejdéle do stáří,“ radí Michal Osina, zakladatel společnosti FitVoda. Pokud se bolesti kloubů i přes veškerou prevenci dostaví, není nutné hned sahat po medikamentech. Nabízí se totiž také řada alternativních metod, jak lze bolavým kloubům pomoci.

Jóga utlumí bolest, zlepší hybnost a navodí psychickou pohodu

Ačkoliv se lidé potýkající se s bolestí kloubů často právě kvůli bolesti vyhýbají fyzickým aktivitám, je pohyb dalším způsobem, jak s těmito obtížemi bojovat. Na pohybu závisí vyživování kloubní chrupavky. Ta totiž není zásobována cévami, ale saje živiny z kloubního mazu. Pokud se kloub však nehýbe, je příjem těchto živin ztížen. Samozřejmostí ovšem je, aby byl zvolený pohyb ke kloubům šetrný. Doporučuje se tedy kupříkladu plavání, chůze, Nordic walking, aqua aerobic a také jóga. Právě jóga je přitom podle odborníků jednou z nejvhodnějších aktivit pro lidi s revmatoidní artritidou. Prokázal to i nedávný výzkum indických vědců, který pozoroval výsledky intenzivního osmitýdenního cvičebního programu jógy na zhruba sedmdesáti pacientech s revmatoidní artritidou. U těch se po uvedené době nejen zmírnili fyzické symptomy onemocnění, ale navíc se i významně zlepšila psychická pohoda pacientů. V rámci prevence je i zásadní také úprava jídelníčku, dostatečný příjem vápníku a vitaminu D, rybí tuk či omega-3 mastné kyseliny, omezení kofeinu, alkoholu, vyvarování se kouření a nadmíry stresu^[2].

Pomocníci z rostlinné říše

Proti bolesti kloubů lze bojovat také s podporou léčivé síly různých bylin. Většina z těch nejvíce doporučovaných má protizánětlivé účinky a jsou tak účinné především proti artritidě. Patří mezi ně například nálevy z kořene lopuchu, kopřivy, zázvoru, řimbaby nebo vrbové kůry. Z rostlinné říše mohou dále pomoci i lněná semínka nebo lněný olej, lékořice, kurkuma či skořice.

Zdroje:

^[1] https://www.nzip.cz/clanek/1217-artroza-kycelniho-kloubu-koxartroza

^[2]  https://www.nzip.cz/clanek/534-dieta-u-kloubnich-onemocneni-uvod

Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky

Michal Osina, společnost FitVoda